Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Chrysler Airflow (1934–1937): Ve službách filipínského prezidenta

Karel Haas Karel Haas 17. 7. 2020 • 03:43
20
Zobrazit náhledy (20)
Airflow měl motor posunutý dopředu nad přední nápravu, takže měl krátkou kapotu motoru zvedanou spolu s maskou chladiče. Sedan Chrysler Airflow z roku 1934 měl přední dveře se závěsy vpředu a zadní „sebevražedné“ dveře se závěsy vzadu. Přední lavicové sedadlo bylo posazeno do trubkového rámu, jehož horní část tvořila držadlo pro cestující na zadních sedadlech. Také zadní lavice byla velmi pohodlná s opěrkami loktů po stranách. Zadní kola Chrysleru Airflow poháněl řadový osmiválec s objemem 4,9 litru. Později byl objem zvýšen na 5,3 litru a výkon ze 122 na 130 koní. Souběžně se sedanem se vyrábělo dvoudveřové kupé se splývavou zádí a širokými dveřmi se třemi závěsy vpředu. Některá kupé měla odlišné větrací otvory motorového prostoru a jednodušší nárazníky. Airflow z roku 1935 měl novou masku chladiče, jeden větrací otvor na bocích a široké chromované nárazníky se svislými sloupky. Místo „vodopádové“ mřížky dostal Airflow (na obrázku vpravo) konvenčněji řešenou masku chladiče, podobnou masce modelu Airstream (vlevo). Osmimístný Chrysler Airflow Custom Imperial (CW) z roku 1935 měl rozvor 3 720 mm a karoserií LeBaron. DeSoto, divize koncernu Chrysler, nabízela v letech 1934 až 1936 levnější verzi Chrysleru Airflow, nazvanou DeSoto Airflow a vyráběnou ve čtyřdveřovém a dvoudveřovém provedení. V roce 1936 dostal Airflow další novou masku chladiče se svislým mřížováním a jednou vodorovnou lištou. Na zádi se objevil zavazadelník s víkem otevíraným nahoru a zadní světla byla přemístěna z nárazníku do blatníků. Vozy Airflow ročníku 1937 měly nižší masku chladiče s vodorovným mřížováním a na kapotě motoru se objevily dvě malé vodorovné mřížky. V posledním roce výroby byly sedany Airflow zkrášleny bočními chromovanými lištami ve výši klik dveří. Airflow Custom Imperial se stal v roce 1937 oficiálním vozem filipínského prezidenta Manuela L. Quezona.

Chrysler Airflow je v Americe považovaný za první sériový aerodynamický vůz na světě. Vznikl takřka současně s naší Tatrou 77, ale nebyl komerčně úspěšný.

Na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století začala u Chryslera společně pracovat trojice techniků a návrhářů Fred Zeder, Owen Skelton a Carl Breer, kterým se říkalo tři mušketýři. Ve spolupráci s Orvillem Wrightem, průkopníkem letectví, začali provádět testy ve větrném tunelu, aby zjistili, jaké tvary jsou z hlediska aerodynamiky vhodné pro automobily. Od dubna 1930 testovali desítky modelů v tunelu, který Chrysler postavil v Highland Parku. Zjistili, že tehdejší dvouprostorové automobily jsou aerodynamicky neúčinné, a navíc jejich hmotnost zatěžuje zadní kola z 65 % (při plném obsazení dokonce 75 %), což zhoršovalo jízdní vlastnosti a pohodlí cestujících.

U vyvíjeného modelu Chrysler Airflow byl motor posunut dopředu nad přední nápravu, takže i sedadla pro cestující mohla být posunuta dopředu. Osoby na zadních sedadlech tak seděly před zadní nápravou a rozložení hmotnosti při plném obsazení se blížilo ideálnímu poměru 50:50. Zlepšilo se tím ovládání vozu a jízdní vlastnosti. Návrháři také došli k závěru, že polosamonosná konstrukce přinese zvýšení tuhosti při současném snížení hmotnosti proti klasické rámové konstrukci. Chrysler Airflow se stal prvním představitelem designu, nazvaného později „cab forward“ a milníkem v historii automobilového designu.

Ještě před uvedením nového modelu Airflow připravil Chrysler atrakci v podobě konvenčního modelu z roku 1933, u kterého byly prohozeny přední a zadní náprava a řízení. Kaskadér tak mohl projet celým Detroitem „pozpátku“ a vyvolal značné pozdvižení. Marketingové oddělení Chrysleru tím upozornilo na špatnou aerodynamiku současných vozů a naznačilo, že Chrysler chystá něco lepšího.

Zahájení výroby s problémy

Chrysler Airflow byl představen veřejnosti v lednu 1934, ještě před zahájením sériové výroby. Ta se rozbíhala kvůli technickým problémům velmi pomalu, takže v květnu 1934 bylo vyrobeno jen něco málo přes 6 tisíc vozů, což sotva stačilo na to, aby každý dealer dostal jeden vůz. Továrna v Highland Parku na předměstí Detroitu se musela potýkat s řadou výrobních potíží souvisejících s neobvyklou konstrukcí a designem modelu Airflow. Prvních několik tisíc vozů dodaných dealerům mělo vážné technické problémy, z nichž nejzávažnější bylo uvolnění motoru ze závěsů při rychlosti kolem 130 km/h.

Čtyřdveřový Chrysler Airflow (foto) se lišil od svých vrstevníků světlomety zapuštěnými do karoserie mezi chladičem a blatníky, zahnutou maskou chladiče připomínající vodopád a děleným předním sklem skloněným ve tvaru písmene V. Přední blatníky těsně „obalovaly“ kola a zadní kola byla schovaná pod odnímatelnými kryty s ozdobou ve stylu Art Deco. Všechna okna měla bezpečnostní skla a poloviny předního okna byly samostatně výklopné. Vůz měl rám se dvěma podélnými nosníky, ale karoserie byla z ocelového plechu na trubkové konstrukci bez tehdy obvyklého dřevěného rámu. Široké přední lavicové sedadlo bylo posazeno do trubkového chromovaného rámu, jehož horní část tvořila držadlo pro cestující na zadních sedadlech. Také zadní lavice byla velmi pohodlná s opěrkami loktů po stranách.

Čtyřdveřový Chrysler Airflow měl světlomety zapuštěné do karoserie mezi chladičem a blatníky, zahnutou maskou chladiče připomínající vodopád a dělené přední okno ve tvaru písmene V. Čtyřdveřový Chrysler Airflow měl světlomety zapuštěné do karoserie mezi chladičem a blatníky, zahnutou maskou chladiče připomínající vodopád a dělené přední okno ve tvaru písmene V.

Souběžně se sedanem se vyrábělo dvoudveřové kupé (foto) se splývavou zádí a širokými dveřmi. Některá kupé měla odlišné větrací otvory motorového prostoru a jednodušší nárazníky.

Souběžně se sedanem se vyrábělo dvoudveřové kupé se splývavou zádí a širokými dveřmi se třemi závěsy vpředu. Souběžně se sedanem se vyrábělo dvoudveřové kupé se splývavou zádí a širokými dveřmi se třemi závěsy vpředu.

Chrysler Airflow Eight poháněl v roce 1934 zážehový řadový osmiválec s rozvodem SV a objemem 4 900 cm3. Jeho nejvyšší výkon byl 122 k (90 kW) a na zadní kola se přenášel přes třístupňovou manuální převodovku. Řada osmiválcových Chryslerů Airflow zahrnovala následující modely: CU Airflow Eight (rozvor 3 140 mm), CV Airflow Imperial Eight (rozvor 3 300 mm), CX Airflow Custom Imperial (rozvor 3 490 mm) a největší byl model CW Airflow Custom Imperial s rozvorem 3 720 mm a karoserií LeBaron. Tento model se odlišoval od ostatních jednodílným, mírně zaobleným předním oknem.

Prvních šest měsíců výroby Chrysleru Airflow bylo prodejně neúspěšných, dokonce se dá mluvit o katastrofě. K tomu se navíc přidal General Motors s reklamní kampaní cílenou na diskreditaci modelu Airflow. Hlavním problémem ale bylo to, že se prostě zákazníkům nelíbil jeho vzhled. Krátká kapota, „vodopádová“ maska chladiče sahající skoro do půlky kapoty, blízko u sebe posazené světlomety a nezvyklé blatníky. To vše, ačkoliv moderní, nestačilo zaujmout kupující. Krátce po překonání světové krize se zkrátka zdál příliš pokrokový a odlišný od ostatní produkce. V prvním roce výroby se prodalo necelých 11 tisíc vozů Airflow, což bylo 2,5krát méně než u tradičních sedanů a kupé značky Chrysler. Ještě hůře na tom byl odvozený model DeSoto Airflow. S kratším rozvorem vypadal příliš krátký a zavalitý.

Levnější DeSoto

DeSoto, divize koncernu Chrysler založená v roce 1928, nabízela v letech 1934 až 1936 levnější verzi Chrysleru Airflow, nazvanou DeSoto Airflow a vyráběnou v Los Angeles ve čtyřdveřovém (sedan) a dvoudveřovém (kupé) provedení. Kanadský Chrysler vyrobil v roce 1934 445 kusů typu Airflow Six (model CY), poháněného řadovým šestiválcem. Byl to v podstatě DeSoto Airflow s maskou chladiče, nárazníky a palubní deskou z Chrysleru.

Úpravy

Na nezájem zákazníků odpověděl Chrysler v modelovém roce 1935 úpravami karoserie. Změnila se hlavně maska chladiče. Místo „vodopádové“ mřížky dostal Airflow konvenčněji řešenou masku chladiče (foto), podobnou masce modelu Airstream. Tři větrací otvory na bocích byly nahrazeny jedním širokým a trojité trubkové nárazníky vystřídaly široké chromované nárazníky se svislými sloupky. Pod hlavními světlomety se místo pomocných světel objevily trojúhelníkové mřížky.

Airflow z roku 1935 měl novou masku chladiče, jeden větrací otvor na bocích a široké chromované nárazníky se svislými sloupky. Airflow z roku 1935 měl novou masku chladiče, jeden větrací otvor na bocích a široké chromované nárazníky se svislými sloupky.

V roce 1935 se prodalo necelých 8 tisíc vozů Chrysler Airflow, což bylo čtyřikrát méně než modelu Airstream. V následujícím roce prodělal Airflow další drobné změny na přídi (maska se svislým mřížováním byla rozdělena jen jednou vodorovnou lištou) a také na zádi, kde se objevil zavazadelník s víkem otevíraným nahoru a zadní světla byla přemístěna z nárazníku do blatníků. Novinkou byly bezpečnostní pneumatiky se dvěma dušemi. Celkem bylo v roce 1936 vyrobeno 6 275 vozů Chrysler Airflow, z toho nejvíce, přes 4 200, čtyřdveřových modelů Imperial Airflow (C-10). Ve srovnání s 52 tisíci prodaných vozů Airstream to bylo hodně málo.

V roce 1937, posledním roce výroby modelu Airflow, bylo vyrobeno pouhých 4 600 sedanů a kupé Chrysler Airflow Eight, poháněných řadovým osmiválcem s rozvodem SV a objemem 5 301 cm3. Jeho nejvyšší výkon byl 130 k (96 kW). Vozy měly nižší masku chladiče s vodorovným mřížováním (foto) a na kapotě motoru se objevily dvě malé vodorovné mřížky. Uvnitř měly novou plochou palubní desku s čtvercovými ukazateli uprostřed a zavíracími skříňkami po stranách. Dlouhá zahnutá řadicí páka manuální převodovky zůstala na podlaze.

Vozy Airflow ročníku 1937 měly nižší masku chladiče s vodorovným mřížováním a na kapotě motoru se objevily dvě malé vodorovné mřížky. Vozy Airflow ročníku 1937 měly nižší masku chladiče s vodorovným mřížováním a na kapotě motoru se objevily dvě malé vodorovné mřížky.

Limuzína Chrysler Airflow Custom Imperial (model CW) se stala v roce 1937 oficiálním vozem filipínského prezidenta Manuela L. Quezona. Toto historické vozidlo bylo v roce 1978 restaurováno a je vystaveno v muzeu nejlidnatějšího města Filipín Quezonu.

Chrysler Airflow se svou moderní koncepcí celokovové karoserie, aerodynamikou a posunutím motoru a sedadel cestujících dopředu se stal inspirací pro celou řadu konstruktérů. Říká se, že Ferdinand Porsche si jeden z prvních vozů Airflow přivezl do Německa a inspiroval se jím při vývoji svého slavného „Brouka“. Pravdou ale je, že vůz KDF navrhl už v roce 1932 a spíš mu byla inspirací Tatra T97 konstruktéra Hanse Ledwinky. Podobně vypadající vozy zavedla do výroby také automobilka Volvo (typ PV36 Carioca), Peugeot s typem 202 a Toyota (typ AA z roku 1936).

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku