Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Citroën 2 CV: Poslední kachna vylétla před 26 lety

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 28. 7. 2016 • 18:07
73
4
Zobrazit náhledy (73)
Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV Citroën 2CV
Citroën po druhé světové válce motorizoval Francii legendární 2 CV. „Kachna“ se vyráběla až do konce července 1990.

Dnes už se vyloženě lidová auta v Evropě nevyrábějí. Ve 30. letech minulého věku se však rozhodli u Citroënu zákazníkům nabídnout jednoduchou techniku na čtyřech kolech širokým masám obyvatelstva, samozřejmě už s předním pohonem. Iniciátorem byl samotný viceprezident automobilky Pierre-Jules Boulanger, „do zbraně“ povolal konstruktéra Andrého Lefèbvra a sochaře Flaminia Bertoniho, na vzniku vozu se podíleli i Walter Becchia, Lucien Gerard, kteří vyvinuli pohonnou jednotku, v neposlední řadě pak Marcel Chinon, který dostal na starosti šasi.

Velmi malý vůz

Nová lidovka musela uvézt čtyři dospělé venkovany ve dřevácích se slamáky na hlavách po zoraném poli rychlostí 60 km/h, navíc s pytlem brambor a vejci v ošatce. A ani jedno vajíčko se přitom nesmělo rozbít. První prototypy vyjely v roce 1937, šlo ještě o jakési pick-upy. Nejznámější z těch předválečných jsou TPV (Toute Petite Voiture – velmi malý vůz), kterých vzniklo 250, šlo už o pilotní sérii.

Ty měly karoserii z levného vlnitého plechu, jediný světlomet na přídi, místo kapoty spíše mřížku, postrádaly kliky dveří a plochý vzduchem chlazený dvouválec o objemu 375 cm3 se roztáčel výhradně klikou. Elektrický spouštěč chyběl, zbytečně by zvyšoval výrobní náklady. Jenže přišli Němci, z plánovaného výstavního debutu 2 CV (správně se píše s mezerou) sešlo a většina z těchto vozů skončila ve šrotu, aby je neobjevili. Tři byly po mnoha letech nalezeny zazděny ve stodole na francouzském venkově. Vývoj v omezené míře pokračoval i během konfliktu dále...

Kachna sílí

Poválečná „kachna“ měla premiéru na autosalonu v Paříži 1948. Dosti se zcivilizovala, už dostala dva světlomety a normální kapotu. Okna v předních dveřích nebyla nikdy stahovací, spodní polovina se vyklápěla nahoru. Shrnovací plátěnou střechu si osobní verze také zachovaly až do konce výroby, do poloviny 50. let kryla i místo pro zavazadla, proto se také autu přezdívalo „deštník na kolech“.

Svou nejznámější přezdívku ale získalo dle typického kolébání na nezpevněných cestách díky měkkému dlouhozdvihovému odpružení. Podvozek měl rozvor 2,40 m a všechna kola nezávisle zavěšená na kyvných ramenech s vodorovnými závěsnými válci a vzájemně propojenými předními a zadními pružinami. Velmi oblíbené dodávky Fourgonnette přišly na řadu v roce 1951. Specializovaní karosáři je uměli zcela prosklít, případně přetvořit do podoby pick-upu. Sám Citroën vyráběl dvoumotorovou Saharu s pohonem všech kol.

3,78-3,86 m dlouhá, 1,48 m široká a plných 1,6 m vysoká 2 CV se měnila pozvolna. Motory sílily z původních 6,6 kW (9 koní) až na skoro čtyřnásobek. Zatímco prvním poválečným sériím zůstal objem 375 cm3, postupem času rostl přes 425, 435 až k 602 cm3 a 24 kW. Žádnou alternativu ke čtyřstupňové manuální převodovce automobilka nenabídla, řadicí páka trčela z palubní desky (pokud se tak dala vůbec nazvat) a hlavici měla orientovanou vzhůru. „Kachna“ získala klasicky otevírané přední dveře (1964) a záhy i třetí boční okno, kulaté přední reflektory se změnily v 70. letech na hranaté, ale ty si přílišnou oblibu nezískaly, takže se Citroën vrátil brzy k původním. Poslední velkou novinku představovaly přední kotoučové brzdy (1981).

42 let kariéry

Pokus o náhradu modernější řadou Dyane (1967-1983) úplně nevyšel, populární „kachna“ se vyráběla dál a ještě ji o sedm let přežila. Oficiálně poslední kus dvoubarevné edice Charleston sjel z výrobní linky v portugalském Mangualde 27. července 1990 ve tři hodiny odpoledne. Kus s číslem 08KA 4813 PT získal ředitel závodu Claude Hebert. Následující týden však bylo vyrobeno ještě dalších pět aut. Charlestony byly vždy černé, buď v kombinaci s šedou, žlutou nebo nejtypičtější vínovou. Už v 70. letech se prodával bílooranžový Spot, Spécial zpočátku neměl třetí boční okno, později následovaly další limitované série, třeba Dolly nebo Cocorico v barvách francouzské vlajky.

Celkem vzniklo od 7. října 1948 přesně 5.114.961 malých citroënů, z toho zhruba 1,2 milionu dodávek. Kromě Francie se rodily i Belgii, Británii, Španělsku, montovaly se v jugoslávském (dnes slovinském) Koperu a slušné kariéry se dočkaly v Jižní Americe, konkrétně Argentině, Uruguayi a Chile.

V mnoha podobách

Z 2 CV byly odvozeny i další modely Ami a Méhari. „Kachny“ měly spoustu podob a licenčních verzí, případně se na jejich podvozcích stavěly speciály. Připomeňme alespoň kupé Bijou vyráběné v britském Sloughu, či hranaté FAF, Baby Brousse, Dalat, Yagan a Pony, určené k montáži v zemích třetího světa, třeba Pobřeží slonoviny, Vietnamu a Íránu. Poslední série argentinského IES 3CV měly zajímavá hranatá přední světla až u nárazníků, chilská Citroneta byla zase svébytným sedanem s pevnou střechou..

Do „deux chevaux“ (typové označení odpovídalo tzv. daňovým koňským silám) prší, fouká, podlahou je vidět na silnici (vlastnost, nikoli chyba!) a sedadla s trubkovou konstrukcí poskytují pohodlí asi jako parková lavička. Vzadu se vyšší postavy dotýkají hlavou plátěné střechy a dveře si zevnitř ani u modelů ze začátku 70. let prostě neotevřou. Ani při váze zhruba 600 kg auta moc nejedou, ale mají prostě neopakovatelné kouzlo... Proto je lidé milují, ladí, přestavují, renovují, nezřídka s nimi závodí a jezdí na srazy. Legenda je prostě legenda, automobilový svět je úplně jinde a nic podobného už nemá šanci vzniknout.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly
29. 7. 2016 00:34
Re: Kachna ...
Máme podobný start. Moje první auto byl také Citroën. Traction avant 11 BL, dvoulitr z roku 1936. :-)

Bylo mi 18 - 19 let a Žigulíky byly na světě tehdy teprve 2101 a s těmi jsem si to běžně dával, o embéčkách ani nehovořím. Jen koukali.

C6 ?

Kromě oprášeného podvozku Hydractive poslední generace, tuším čtvrté, nepředvedla vůbec nic. No snad kromě částečně extravagantního vzhledu a to je málo. O motorech ani nebudu nic psát. PSA. I vrcholná benzínová V6 byla, podle mě, nedostatečná. A špička 230 nestačí. Taková kára v těch letech ve vrcholné verzi musela už dát Vmax. 250 na omezovači, pokud chtěla nést prapor pokroku. Jistě nejlepší podvozek tohoto charakteru, co tehdy svět stvořil, jí zachránit nemohl.

Proto za mě C6 ne. A stejně to pojala i neviditelná ruka trhu. ;-) ;-\ :'-(
Avatar - maxi!
28. 7. 2016 23:23
Re: Kachna ...
asi tak...
moje prve auto ( 1981 ) bolo CX 2200, model 1979 a na tu dobu velmi pokrokove auto ( centralny stierac, chladene kotuce, digitalne pristroje, vstavany diktafon 4 x repro, dvojpolohovy klakson, plus vsetky zname finty od Citroena) a ked si uvedomime, ze co jazdilo u nas na cestach v tom roku....
po revolulcii som kupil dve kachny, strasne som to raz chcel mat a je to neskutocne auto!
Citroen SM poznam - Maseratti motor, jeden bol v Nitre - velka rarita!!!
Pre mna XM tiez uz nic, ale nesuhlasim s tebou o C6.
Podla mna super auto, len zial uz sa nechytilo... ale v tom mas pravdu, ze by som ho nekupil. Ale... :-!
Avatar - Hammunasakra
28. 7. 2016 22:01
Re: Kachna ...
Připojuju se :yes: :-!
28. 7. 2016 19:20
Kachna ...
... :yes:

Patří pro mě mezi pár Citroënů, které uznávám. (Jako Traction avant 11 a 15, původní DS, pak možná ve druhé řadě Type H, SM a snad ještě CX a SM). A asi už nic, nic, nic. Ani XM, ani C6.

O kachně bylo napsáno a dá se napsat stovky stránek. Článek, včetně dobré fotogalerie, kde dnes ani absence popisek tolik nevadí, stručně, poutavě a velmi dobře, v daném formátu, shrnuje základní informace a historii včetně filozofie auta a použité techniky v průběhu času.

Dnes dávám panu Dragounovi jedničku.

(Dal bych mu i jedničku s hvězdičkou, kdyby zahejbal rukama tomu dříve tajemnému grafikovi, dnes už zřejmě mírně odtajněné grafičce a dohlédl by na vložení i nějakých snímků Méhari. tak tedy já - [odkaz] [odkaz] a se sřechou a dveřmi [odkaz] . I když Méhari tu už byl [odkaz] , ale i zde byly snímky jen dva a auto ukazovaly málo.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku