TEST Dacia Duster 1.3 TCe 150 EDC – Ideální mamaduster?

Omlazená Dacia Duster už si do redakčních garáží našla cestu několikrát a pokaždé v nejvyšší výbavě Prestige, kterou zkoušíme i dnes. Vyznačuje se kupříkladu 17“ koly z lehkých slitin, matně chromovanými kryty zrcátek, stejně zbarvenými střešními nosiči či zatmavenými zadními okny. Připočteme-li drobné kosmetické úpravy v rámci faceliftu, mezi které patří namátkou jiná grafika světelné techniky vpředu i vzadu, je z Dusteru zase o kus atraktivnější auto.

Nejvyšší výbavový stupeň přitom nestrádá ani uvnitř. Posádka se může těšit na automatickou klimatizaci, řidič ocení zadní parkovací kameru a jistě i osmipalcovou obrazovku multimediálního systému, která nejenže disponuje vestavěným navigačním systémem, ale můžete ji propojit se službami Apple CarPlay a Android Auto. A pozor, bezdrátově! To se dodnes nenaučila ani většina o poznání dražších konkurentů.

Protože nás obdobný Duster navštívil nedávno a podrobně jeho klady i zápory popsal kolega Ondra Mára, přeskočil bych rovnou na techniku v útrobách. Nerad bych ale opomenul prostornost v obou řadách, stejně jako dostatek úložných prostor a intuitivní ovládání. Kabina je prostá, na druhou stranu nechybí nic, co by všední řidič ke každodenním cestám potřeboval. Obzvlášť velkou pochvalu si zaslouží otočné ovladače pro nastavování teploty uprostřed. Kouzelně jednoduché, přesto maximálně funkční. Pořád jde ale o jedno z nejdostupnějších SUV na trhu, tudíž je třeba počítat s levnějšími tvrdými plasty napříč celou kabinou.

Dacia Duster 1.3 TCe 150 EDC

Když litr nestačí

Nelibě nesla fanouškovská základna Dacie rozhodnutí automobilky, která se (nejen) pod tlakem zpřísňujících se emisních norem rozhodla nahradit základní atmosférickou šestnáctistovku Dusteru litrovým tříválcem. O tak malém motůrku pod kapotou robustního SUV nehodlají ani slyšet. Chtějí-li čtyři válce a neprahnou po 1,5litrovém turbodieselu, mají jedinou možnost – připlatit si za přeplňovanou benzinovou třináctistovku.

Agregát TCe s objemem 1,3 litru je k dispozici ve dvou výkonnostních variantách. Slabší s 96 kW se pojí výhradně s pohonem předních kol a šestistupňovou manuální převodovkou. Silnější má 110 kW a páruje se buď s manuálem a pohonem 4x4, nebo šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou EDC a pohonem předních kol, což je případ zkoušeného exempláře.

TEST Dacia Duster dCi 115 4x4 Prestige Styling – Od pohledu nebojsa

Výkonnější 150koňová verze má maximum síly k dispozici mezi 5250 a 6000 otáčkami, zatímco nejvyššího točivého momentu 250 newtonmetrů se nám dostává v pásmu od 1700 do 3250 ot/min. V praxi to z dané kombinace dělá nejmrštnější Duster v nabídce. Na stovce je za 9,7 sekundy (jediná motorizace, která disciplínu zvládne pod deset sekund) a pokračovat umí na maximální rychlost 199 km/h. Všechny dostupné agregáty přitom utáhnout až 1,5tunový brzděný přívěs.

Zatímco z nižších pater otáčkoměru se motor zvedá vlažněji, nad dvěma tisíci jednoznačně ožije a krásně táhne až k hranici 6000 ot/min. Vytočený motor je z pochopitelných důvodů slyšet více než pod kapotami renaultů a mercedesů, přesto nemůžu říct, že by mě slabší izolace v průběhu testovacího týdne vyloženě iritovala. Příjemným překvapením pak byla souhra se šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou, jež řadí hladce a logicky, takže motor neškrtí zbytečně nízko ani jej dlouho netrápí ve vysokých otáčkách. Snad jen při potřebě pružného zrychlení si dává trochu více načas.

A špatné to není ani se spotřebou paliva. Na tabulkových 6,2 litru jsem se sice nedostal, s lehkou nohou ale opravdu nebyl problém srazit apetit k hodnotám začínajícím šestkou. Pokud ale na ekonomiku provozu nehledíte a občas si dopřejete i nějaké to svižné předjetí, počítejte s odběrem mezi sedmi a osmi litry.

Dacia Duster 1.3 TCe 150 EDC

Pohodlí umí

Již několikrát jsme Duster chválili za celkový jízdní komfort a v případě třináctistovky s automatem tomu nebude jinak. Auto sice ve vyšší výbavě obouvá sedmnáctipalcová kola, avšak pořád na vcelku vysokých pneumatikách s rozměrem 215/60 R17. To v kombinaci s měkčím naladěním podvozku znamená, že i přes drtivou většinu nedostatků na českých cestách se přenesete ladně bez výrazných ran a uskakování.

Měkčí naladění a nepříliš strmý převod řízení znamenají, že v zatáčkách si tolik zábavy neužijete. Duster sice působí lehkonohým dojmem, rychlé změny směru jsou ale doprovázeny výraznějšími náklony karoserie, takže brzy raději sundáte nohu z plynu. Škoda, protože dynamikou v přímce tato 150koňová motorizace rozhodně nestrádá. A se svižnějším tempem se zvládá poprat i brzdová soustava, byť vzadu u všech motorizací vsází pouze na bubnové brzdy.

Závěr

Ale zpátky k otázce z titulku: je tedy takovýto Duster ideálním mamavozem? Tedy takovým autem, které namísto terénních vložek slouží primárně pro městské a příměstské cesty do škol a supermarketů? Ano i ne. Pochvalu si zaslouží motor, který jede jako pokropený živou vodou a zároveň jeho apetit nezničí váš rodinný rozpočet. Pro dané cesty je vhodné naladění podvozku, ale i kombinace s automatem, který ani při nízkých rychlostech necuká a v ucpaných uličkách je komfortnější než manuální řešení.

TEST Dacia Duster TCe 100 LPG – Drobná vylepšení s velkým efektem

Na druhé straně je cenová politika. Duster sice pořád patří mezi cenově nejdostupnější SUV, ani on se ale nevyhnul zdražení. Základ sice pořád pořídíte za sympatických 289.900 Kč, to se ale bavíme o onom 90koňovém litrovém tříválci. Slabší 130koňová jedna-trojka je k dispozici až od výbavy Comfort za 427.900 Kč. Kdo chce silnější verzi s automatem, musí si připravit minimálně 518.900 Kč. Obávám se, že vyšší cenu budou zákazníci akceptovat spíše u verzí se čtyřkolkou a terénními předpoklady. Komu postačí předokolka s automatem, ten k naspořenému půlmilionu může ještě dvě tři výplaty počkat a poohlédnout se v konkurenčních vodách.

Plusy

• Příjemné inovace v rámci faceliftu
• Robustnost
• Jednoduchý a prostorný interiér
• Živý motor
• Slušná spotřeba
• Komfortní podvozek

Minusy

• Vyšší cena
• Horší zvládání rychlých změn směru