Dokáže parkovací kamera zachránit životy? Mohou ji mít i auta bez infotainmentu, stojí pár korun
ADAS znamená „pokročilé asistenční systémy řízení“. Jedním z jeho systému je parkovací kamera.
Advanced Driving Assistance System (ADAS) je v takový balíček technických zařízení, které zvyšují bezpečnost jízdy. Jedná se o systémy podporující aktivní bezpečnost, která má za úkol předcházet nehodám. Jedná se v podstatě o moderní asistenční systémy, které se používají napříč snad všemi moderními auty. Jedním z jeho subsystémů je parkovací asistent, zahrnující nejen ultrazvukové snímače, ale také parkovací kameru.
Průkopnický Nissan
Její uplatnění se přímo pojí s obrazovkami na přístrojové desce. Bez přítomnosti obrazovky nelze její záznam zpracovat a hlavně zobrazit. Parkovací kameru nabízel už Nissan Primera P12 z roku 2001, kde Japonci chytře využili obrazovku tehdy velmi inovativního a v praxi nečekaně příjemného rozhraní N-Form. Ta byla u Primery P12 na palubní desce vždy. Pouze mohla být monochromatická (černobílá) nebo lepší barevná.
Historie nasazení parkovací kamery je ale mnohem starší. Jako první ji předvedl koncept vozu Buick Centurion na výstavě Autorama v roce 1956. K uplatnění v sérii ale byla ještě dlouhá cesta. Až v roce 1991 ji na japonském trhu přinesla Toyota Soarer. V USA pak bylo první Infiniti Q45 v roce 2001. Coby luxusní divize Nissanu je skoro jasné, že techniku sdílelo se zmíněnou Primerou P12 ze stejného roku.
Důležitým mezníkem v uplatnění couvací kamery je rok 2014. V něm americký úřad pro bezpečnost v silniční dopravě NHTSA vydal směrnici, že všechna nová osobní a lehká užitková vozidla (auta do přibližně 4500 kg) prodávaná na americkém trhu musejí být počínaje modelovým rokem 2018 standardně vybavena parkovací kamerou. V Evropě ale kamera povinná není. Na rozdíl od parkovacích senzorů na principu ultrazvukového čidla.
Přínos parkovací kamery ukázala už o rok dříve data od institutu IIHS, která říkala, že parkovací kamery snižují nehody vzniklé při couvání o 17 procent, u řidičů starších 70 let dokonce o 36 procent. Automobilky se však s touto funkcí stále nějakým způsobem potýkají: Ford nedávno svolal 1,1 milionu osobních a lehkých užitkových vozidel kvůli vadným zpětným kamerám.
Nemáte obrazovku? Nevadí
Podmínkou parkovací kamery je tedy přítomnost obrazovky na palubní desce. Ta je sice u moderních aut stále častější, přesto jsou vozidla, zejména ta lacinější, kde stále k dispozici není. I taková ale přes to mohou být vybavena parkovací kamerou a sice coby dodatečně montované příslušenství.
Jak to funguje v praxi? Při jízdě vpřed pracuje speciální vnitřní zpětné zrcátko jako každé jiné. Změna nastane, jakmile zařadíte zpátečku. V tom okamžiku se zpravidla jeho část zaplní obrazem z kamery, snímající prostor za vozidlem, stejně jako je tomu na běžné obrazovce, neboť součástí zrcátka je displej TFT. Systém dále zahrnuje zvukový indikátor, který zkracuje interval tónu s blížící se překážkou.
Obraz z kamery se navíc zobrazuje stejně jako ve skutečném zrcátku. U lepších systémů, které lze pořídit za částku od přibližně 3000 korun, umí obraz z kamery reagovat i na podmínky snížené viditelnosti.
Pokud je venku méně světla, třeba ve dne za deště, přepne se obraz z barevného na monochromatický (černobílý). A jestliže je tma, aktivuje se infračervené (tedy noční) osvětlení. Vzhledem k pokročilé technice nechybí obvyklé samočinné vnitřní clonění zrcátka na principu fotorezistoru.
Některé soupravy nabízejí s výjimkou zadní kamery také přední. Kromě usnadnění parkování mohou sloužit rovněž k monitorování okolí při jízdě. Obraz se v tomto případě nezobrazuje v zrcátku, ale ukládá na integrované záznamové zařízení. Tady se uchovává po určitou dobu. Smyslem je usnadnit usvědčení viníka v případě dopravní nehody.
Zdroj: Auto Bild, Wikipedia, NHTSA, Jalopnik, Foto: archiv Světa motorů, auto.cz a Kia
