Elektromobily toho průměrně najednou méně než spalováky. Co za to může?
Podle výzkumníků z Univerzity George Washingtona najedou automobily se spalovacími motory podobné vzdálenosti jako klasické hybridy a plug-iny. Zato proběh elektromobilů se výrazně liší. Vysvětlení není zas až tolik složité.
Vědci z Univerzity George Washingtona v hlavním městě Spojených států zkoumali odometry 23,4 milionů ojetých aut, která byla v nabídce mezi roky 2016 a 2022. Z ní vyplynuly vcelku zajímavé skutečnosti. Tou první je obecný roční kilometrový proběh průměrného automobilu se spalovacím motorem, který se od toho evropského, potažmo českého tolik neliší.
Podle Johna Helvestona, spoluautora studie, z dat vyply nulo, že vůz se spalovacím motorem obvykle ujede 18.735 kilometrů ročně, přičemž SUV mají proběh o něco vyšší (20.832 km). To se přitom od dohadovaných čísel v Česku tolik neliší. Průměrný Čech totiž každý rok zvládne zhruba 10-12 tisíc kilometrů, přitom na rozdíl od Američana automobil využívá méně.
Zatímco v Evropě jsme zvyklí na hustou síť veřejné dopravy a často chodíme pěšky, ve Spojených státech je vlastní vůz kvůli vzdálenostem a kulturním zvyklostem (stále je brán za jeden ze symbolů osobní svobody) životní nutností.
Klasické hybridy bez externího dobíjení a plug-iny s většími akumulátory mají podobné nájezdy jako konvenční automobily, u bateriových elektromobilů jsou ovšem čísla o dost nižší. Navíc se také liší podle značek. Jestliže totiž tesly obvykle zvládnou 14.139 kilometrů ročně, lokálně bezemisní modely jiných automobilek jsou na tom hůř (10.034 km).
Nižší čísla u elektromobilů jsou obecně dána jejich charakterem, který na jeden zátah dovoluje kratší cesty než je tomu zvykem u ostatních koncepcí pohonu. Dalším faktorem je také to, že elektromobily stále často fungují jako druhé auto v rodině, u kterého se počítá s nižším vytěžováním. A zapomenout nesmím ani na obecně řidší síť dobíjecích stanic ve srovnání s čerpačkami a časově náročnější doplňování elektrické energie. Rozdíl mezi teslami a pomyslným elektrickým zbytkem světa ovšem vězí v něčem jiném.
Díky kombinace vyšší ceny (zejména Modely S a X) s většími akumulátory fungují tesly častěji jako hlavní dopravní prostředek. Tomu ostatně nahrává i bezkonkurenční síť rychlodobíjecích stanic, kterou vlastní a provozuje přímo americká automobilka. Mimochodem síla Tesly ve Spojených státech je dokonce taková, že ostatní automobilky v následujících letech začnou přecházet z dosud používaného typu CCS na její konektor NACS, čímž se jejich modelům otevřou zmíněné dobíjecí body. V Evropě Tesla používá všeobecně zaběhnutý konektor CCS, tudíž minimálně v dohledné době migrace značek jedním či oním směrem nehrozí. V delším časovém horizontu ovšem změna vyloučit zcela nelze.