Emisní zóny v Německu: Méně aut, stále více prachu
Ve vybraných německých městech byly na začátku letošního roku rozšířeny emisní zóny, navíc v některých z nich byla zpřísněna pravidla pro vjezd do nich. Jak ale podotýká německý autoklub ADAC, tyto zóny k lepšímu ovzduší v centrech měst nevedou.
Množství škodlivých látek v německých městech loni zkoumala Spolková agentura pro životní prostředí, výsledky jejího výzkumu budou zveřejněny na konci ledna. Podle předběžných zpráv od výzkumníků se však zjistilo, že se množství prachových částic v nízkoemisních zónách meziročně zvýšilo. Výsledky tak budou zřejmě důkazem pro fakt, že na koncentraci prachových částic ve vzduchu má doprava jen malý vliv, mnohem větší má totiž počasí, hlavně vítr a déšť. Samotné omezení dopravy tak neznamená zlepšení kvality ovzduší.
Kvalitu ovzduší v zavedených emisních zónách již v minulosti měřil ADAC, který k tomu použil data z lokálních meteorologických stanic. Výsledky pak byly porovnány s výsledky ve městech, kde k zavedení emisních zón nedošlo.
ADAC zjišťoval průměrnou změnu koncentrace oxidu dusičitého a drobných prachových částic s průměrem do 10 mikrometrů (PM10) mezi lety 2007 a 2008, kdy v Německu byly zavedeny první emisní zóny. Jejich koncentrace pak byla porovnávána mezi blízkými městy, která zóny zavedla, a která ne. Výsledky z Berlína (zde zóny jsou) byly srovnány s těmi z Postupimi, výsledky z Mannheimu (zóny jsou) s Karlsruhe a Ludwigshafenu, a konečně výsledky ze Stuttgartu (má zóny) a jeho blízkého okolí.
Pouze mezi Mannheimem a sousedícími městy Karlsruhe a Ludwigshafen byly naměřeny větší rozdíly. V Mannheimu meziročně klesla koncentrace NO2 o 5,32 % a PM10 o 11,92 %, zatímco v Karlsruhe a Ludwigshafen klesla koncentrace NO2 o 3,09 % a PM10 o 5,86 %.
V ostatních městech byly rozdíly minimální, v Postupimi dokonce koncentrace NO2 klesla o 6,64 %, zatímco v sousedním Berlíně „jen“ o 5,34 %. Německý autoklub ale upozorňoval i na možné odchylky v měření.
Jako řešení ke zlepšení čistoty ovzduší ve městech ADAC doporučuje takzvanou zelenou vlnu, tedy synchronizování zelené na křižovatkách. Pokud vozidla jedou konstantní rychlostí, spotřebují méně paliva, než pokud zastavují na křižovatkách a poté se rozjíždějí. To samozřejmě vede i k vypouštění méně škodlivin, především oxidů dusíku.
Nejen němečtí řidiči by si měli dávat pozor na novou, obrovskou emisní zónu v Porúří. Ta zahrnuje třináct měst a rozprostírá se na ploše velké zhruba 850 km2. Dosavadní emisní zóny, které byly svým rozšířením spojeny dohromady, se rozkládaly na čtvrtinové ploše. Mnozí majitelé starých vozidel, kteří neobdrží emisní známku, tak už na zdejší silnice nemohou vyjet.
Navíc se už pracuje na dalším rozšiřování a zpřísňování pravidel. Od 1. července 2014 tu vznikne takzvaná zelená zóna. Do ní smí vjet pouze automobily se zelenou známkou. V případě vozů s dieselovým motorem to jsou jen takové, které splňují normu Euro 4 a výše. Benzinové automobily dostanou tuto známku, pokud splňují alespoň normu Euro 1.
Do center Stuttgartu, Frankfurtu nad Mohanem a Osnabrücku je od začátku roku povolen vjezd pouze automobilům se zelenou emisní známkou. Do zóny v Pleidelsheimu, která byla rozšířena i o sousední Ingersheim a Freiberg nad Neckarem, mohou pouze vozy se zelenou a žlutou známkou.
Do center 18 německých měst je od 1. ledna 2012 zakázán vjezd dieselovým automobilům s červenou emisní známkou, tedy takovým, které splňují pouze emisní normu Euro 2. Rozšíření zón vláda vysvětlila tím, že výzkumníci z Evropské unie naměřili v německých městech vyšší hodnoty emisních částic, než se dříve očekávalo. Pokud by zvýšená hodnota emisí přetrvávala, mohlo by za to Německo od EU dostat pokutu.
