Evropské Automobily roku: Opel Ampera/Chevrolet Volt (2012)

Hybridní Opel Ampera se představil v koncepční podobě poprvé na autosalonu v Ženevě v roce 2009. V marketingových materiálech jej německá automobilka ovšem za hybrid nikdy nepovažovala, šlo o EREV (Extended Range Electric Vehicle), tedy elektromobil s prodlouženým dojezdem. Tradiční přední pohon mu však zůstal. Jinak se nedá říci, že by byl tuctový, překvapil designem i použitou technikou, obojí je samozřejmě ještě v živé paměti...

Primárně na elektřinu

Hlavní elektromotor s výkonem 111 kW/5000 min^-1 a točivým momentem 370 N.m v romezí od 250 do 3800 otáček mohl fungovat na vzdálenost až 83 km samostatně. To se skutečně několika majitelům dařilo běžně v praxi! Potřebnou energii vyráběl 54kW elektrický generátor. V záloze byl připraven třetí agregát: zážehový řadový čtyřválec EcoFlex o objemu 1398 cm³ (63 kW/4800 min^-1, respektive 130 N.m/4250 ^-1). Při nízkém stavu baterií (20 %) se zapínal automaticky, uměl spalovat i směs ethanolu a benzinu E85. Nemohl však pracovat samostatně, primární jednotku pouze podporoval.

288 vodou chlazených lithium-iontových článků (koncept jich měl 220) disponovalo kapacitou 16 kWh, v praxi využitelných však bylo zhruba 65 %, tedy 10,5 kWh. Alespoň podle palubního počítače... Baterie vážily 198 kg a šlo je nabíjet z běžné zásuvky o napětí 230 V, proces trval zhruba čtyři hodiny. Ve středovém tunelu byly uspořádány do tvaru písmene T. Vlastními silami vyvinutý koncernový systém pohonu dostal místo původního jména E-Flex nakonec název Voltec. Měl několik režimů: normální, sportovní, horský, nebo Hold, který držel akumulátory na jejich aktuální úrovni nabití. Nastavoval je řidič při jízdě.

Celkový akční rádius vozu s planetovou rychlostní skříní využívající plynule měnitelný převod činil až 550 km. Ekvivalent konzumace paliva v kombinovaném cyklu sice odpovídal hodnotě 1,2 l/100 km, ale té pochopitelně nebylo v reálném provozu možné dosáhnout. Spotřeba benzinu se ve skutečnosti pohybovala kolem pěti litrů, dálniční tempo na hranici legálního maxima jich odsálo z 35l nádrže každou stovku kilometrů dokonce osm. S využitím elektromotoru pak naopak klesla až ke třem.

Kompakt

Pětidveřový hatchback svezl čtveřici cestujících a velikostí odpovídal větším vozům nižší střední třídy, na délku měřil bezmála 4,5 m, byl 1,79 m široký a 1,44 m vysoký. Podvozek platformy GM Delta II s rozvorem náprav 2685 mm konstrukčně z této kategorie nijak nevybočoval, vpředu vyznával vzpěry McPherson, vzadu jednoduchou klikovou nápravu s vlečenými rameny a torzní příčkou. Některé komponenty šasi byly z hliníku. Vozy používaly dnes obvyklý elektrický posilovač řízení s variabilním účinkem.

Futuristická Ampera s lichoběžníkovou maskou a „bumerangovými“ hlavními světlomety jezdila na sedmnáctipalcových litých kolech, která obouvala pneumatiky s nízkým valivým odporem. Z nuly na 100 km/h akcelerovala za 9 s a byla schopna uhánět až 161 km/h, než zasáhl omezovač. Z této rychlosti dokázala bezpečně zastavit díky kotoučovým brzdám na všech kolech.

Digitální Američan

Do zavazadlového prostoru se i přes přítomnost baterií pod podlahou vešlo alespoň 310 l nákladu, díky sklopným zadním sedadlům jej šlo dále rozšířit na 1005 l. Ampera samozřejmě vážila více než stejně velké konvenční automobily, kolem 1730 kg. Interiér nabízel místo tradičních kruhových přístrojů programovatelné digitální, některé spínače nahradil dotykový displej uprostřed palubní desky.

Opel Ampera se stal evropským Automobilem roku 2012 hlavně díky svým technickým inovacím a nekonvenčnímu vzhledu. Novináři zvolili spolu s ním i prakticky identický Chevrolet Volt. V každém případě šlo o prvního vítěze (vlastně dva) novinářské ankety, který se vyráběl výhradně v USA, konkrétně v Hamtramcku na předměstí Detriotu. I baterie měly severoamerický původ: závod v Brownstownu nedaleko „města motorů“, články samotné dodávala jihokorejská LG Chem. Pouze zážehové agregáty měla na svědomí motorárna Opelu z vídeňské čtvrti Aspern.

Drahá a neúspěšná

V Německu se Ampera nabízela zpočátku za 42.900 eur (v úvodu roku 2011 to znamenalo 1,04 milionu korun), i s bateriemi, klimatizací a rádiem s ovládáním na volantu. „Doma“ také „blesk“ při startu prodeje uvedl limitovanou ePionier Edition v bílé metalíze za 48.200 eur (tehdy 1,17 mil. Kč). Výbava obsahovala například navigaci, audio Bose se šesti reproduktory a subwooferem, couvací kameru s automatickým parkovacím asistentem, kožený interiér včetně vyhřívaných sedadel a alarm. Záruky jak na celý vůz, tak na baterie byly vždy omezeny 160 tisící kilometry po dobu osmi let.

Klienti mohli využít různých dotací, čímž se pro ně hybrid stal dostupnějším, nakonec oficiálně bez nich zlevnil až na 38.300 eur. V České republice pobídky nebyly, cena však také padala: postupně z 1,15 milionu korun pod psychologickou milionovou hranici. Jenže auto velikosti kompaktu bylo i tak příliš drahé a oproti běžným turbodieselům nepřinášelo prakticky žádnou úsporu paliva.

Prodeje opelů se propadly z 5,2 tisíce (2012) na 3,2 tisíce kusů (2013), o rok později už nepřesáhly ani tisícovku. Nebylo tedy divu, že Ampera v prosinci 2015 skončila, odhadovaného odbytu alespoň 8-10 tisíc aut ročně se nikdy dosáhnout nepodařilo. Steve Girsky z GM už na jaře 2013 v Ženevě mluvil o vlažném přijetí a následné frustraci: „Vlády v Evropě řekly: My chceme elektromobily, my chceme elektromobily! S jedním jsme přišli. A kde jsou najednou všichni?“

Volt

Chevrolet Volt na rozdíl od Ampery neměl „bumerangová“ přední světla a dostal jiný nárazník, lišil se také absencí blyštivého pruhu pod koncovými reflektory. Samozřejmě i dalšími detaily: hlavně maskou, logy a nápisy. Design vozů navrhl Bob Boniface. Poprvé se toto jméno objevilo u konceptu z Detroitu 2007, podle zveřejněných technických údajů měl pod kapotou kromě 120kW elektromotoru a generátoru litrový zážehový tříválec s turbem (!). Předobrazem sériové verze byl až ten o rok mladší. Experimentovalo se i s vodíkem a lithium-polymerovými články.

Skutečná sériová produkce Voltu byla spuštěna 30. listopadu 2010. Titul Automobilu roku si ve stejném letopočtu jako jeho evropský sourozenec odnesl z domácího kolbiště na druhé straně Atlantiku, dostal i několik dalších „zelených“ ocenění. Odvozená studie MPV5, už z dubnového Pekingu 2010, se do výroby nedostala. Požár trakčních baterií Voltu těsně po zámořském crashtestu zbrzdil start dodávek sesterské Ampery až do začátku roku 2012. V evropských bariérových zkouškách získala dvojčata maximálních pět hvězdiček. Výroba byla ještě ke všemu navíc v březnu 2013 na pět týdnů přerušena kvůli nízké poptávce. Prostě průšvih za průšvihem...

Přes 100 tisíc

Volt se prodával také v Číně, Brazílii, Mexiku, Japonsku a na vybraných evropských trzích, než se značka stáhla. Dokonce i ve Spojeném království! U našich západních sousedů stál 42.950 eur, za mořem pak ceny bez dotací klesaly z původních 40,3 tisíce na 35 tisíc dolarů. Nabíjení akumulátorů trvalo v USA v tamní 110V síti plných deset hodin, tedy zpravidla přes noc. Chevrolet uváděl lepší zrychlení z 0 na 100 km/h (8,5 s), čistě benzinová spotřeba činila 6,4 l/100 km a právě ona spíše odpovídala realitě. Dle metodiky EPA auto ujelo dokonce 610 km.

Do léta 2013 našlo majitele globálně 48 tisíc vozů, odbyt zpravidla kolísal mezi 1.500 a 1.800 kusy měsíčně, takže rovněž žádný zázrak. Oba dva vozy měly ekvivalenty s volanty vpravo: v Británii se prodával Vauxhall Ampera, u protinožců Holden Volt, ale ten pouze po tři roky. Celkově si do závěru loňského roku vozy řady Volt/Ampera koupilo zhruba 106.000 lidí. Na ty s logem Opelu a Vauxhallu jich připadlo jen asi 10 tisíc.

Letos v červnu se číslo zvýšilo na 117.300, do tohoto počtu jsou ale zařazeny i exempláře druhé generace. Skutečné produkční počty té první se pohybují někde mezi těmito hodnotami, dost kusů totiž sloužilo jako testovací, bylo zapůjčeno automobilkou a vlastníky měnilo až coby ojetiny. Všechny čtyři značkové verze se rodily v USA. Stejnou techniku sdílel i sportovnější dvoudveřový Cadillac ELR. Jeho výroba také již skončila.

Nástupci

V lednu 2015 byl odhalen méně avantgardní nástupce Voltu, druhá generace se prodává od loňského podzimu. Následníka se dočká i evropská varianta. Nová Ampera-e je však elektromobilem bez konvenčního prodlužovače dojezdu, jinak také sesterským modelem Chevroletu Bolt.