Ford GT slouží jako laboratoř na kolech. Jeho technologie dostanou i běžné modely
Internet začaly zaplavovat první recenze nového Fordu GT a ani my nezůstaneme pozadu. Kolega Martin Frei z partnerského časopisu Svět motorů se jako jediný novinář z České republice účastnil mezinárodní prezentace v Utahu a brzy se s vámi podělí o první jízdní dojmy, než na ně ale dojde, pojďme zlehka nakouknout do vývoje vozu.
Vezmu-li to hodně ze široka, byly při práci na novém Fordu GT klíčové tři cíle. „Prvním bylo použít nový vůz jako cvičiště pro naše konstruktéry, kteří vyvíjejí technologie pro motory budoucnosti a prohloubit naše znalosti aerodynamiky. Také jsme chtěli posunout hranice využívání pokročilých materiálů, například lehkých uhlíkových vláken. V neposlední řadě jsme ale chtěli zvítězit v závodě 24 hodin Le Mans, který bývá považován za nekompromisní a velmi náročný test odolnosti a efektivity,“ řekl Raj Nair, vrchní technický ředitel Ford Motor Company a výkonný viceprezident pro oblast vývoje produktu.
Při vývoji vozu spojili síly pracovníci z různých sportovních divizí Fordu. Například Ford SVT, Team RS nebo Ford Racing. Nejen tito lidé společně vytvořili nové oddělení Ford Performance a nebáli se experimentovat. Zatímco v případě minulé generace Fordu GT hrál hlavní roli hliník, který byl později v hojné míře použit při výrobě pick-upů F-Series, dnes je v kurzu uhlíkové vlákno schopné zajistit ještě větší úsporu hmotnosti a dovoluje snáze pracovat s tvary. A je to právě karbon, který se začne postupem času ve větší míře objevovat také u sériových fordů.
Díky nižší hmotnosti je vůz agilnější, to ho ale samo o sobě na silnici ve vysokých rychlostech neudrží. Právě proto má propracovanou aerodynamiku, kterou zkrátka nelze přehlédnout. A to ať už se bavíme o výsuvném křídle, nebo předních klapkách, které jsou s křídlem sladěny. Je-li spoiler zvednutý, kanály se uzavřou, zvýší se přítlak a vůz se více „přicucne“ k vozovce. Zní to celé docela jednoduše, šlo ale také o maximalizaci profilu křídla další výsuvnou klapkou, která pomáhá zlepšit celkovou aerodynamickou účinnost o čtrnáct procent. Ford s touto technologií požádal o patent.
Ostatně aerodynamiku pomáhá zlepšovat i samotný motor, přeplňovaný šestiválec 3.5 EcoBoost o výkonu 482 kW a točivém momentu 745 N.m. Je kompaktnější než vidlicový osmiválec a umístění turbodmychadel pod motor dovolilo konstruktérům vytvořit štíhlejší karoserii. Jde o nejsilnější EcoBoost v historii značky, byl vyvíjen společně s motorem pro závodní verzi GT a šestiválcem pro Ford F-150 Raptor.
S motorem použitým v raptoru má šestiválec nového GT společných 60 procent dílů, přičemž kliková hřídel pomohla Fordu zachránit výsledek během závodu v Sebringu. Klikovka testovacího motoru praskala, proto technici použili sériovou z F-150, s níž prototyp v Sebringu vyhrál. „Posunuli jsme technické limity motoru daleko za hranice, které bychom při běžné organizaci vývoje považovali za odpovídající. To je velmi důležité pro naše snahy o pokrok v technologii EcoBoost, která je jedním ze základních kamenů naší nabídky modelů,“ řekl Bob Fascetti, viceprezident Fordu pro vývoj motorů. S trochou nadsázky lze říci, že když vydrží sériová klikovka i závodní zátěž, v běžném voze bude nezničitelná.
Ford GT slouží při vývoji jako taková laboratoř na kolech, přičemž jeden z nových prvků se už dokonce dostal do sériové produkce. Na myslí mám nastavitelné jízdní režimy, kterými již disponuje současná generace Focusu RS a brzy je dostane také nová Fiesta ST. Jde zejména o režim Track, ve kterém je RS na okruhu mimořádně zábavné.
S přibývajícím počtem přeplňovaných motorů bych se osobně nezlobil za systém anti-lag, který Fordu GT pomáhá maximálně eliminovat prodlevu přeplňování. Udržuje škrticí klapku otevřenou i v případě, že řidič nešlape na pedál plynu, otáčky turbodmychadel i plnicí tlak se udržují, aby se zlepšila odezva motoru při následné akceleraci. Jak to celé funguje v praxi, vám již brzy popíše kolega Martin Frei.