Jak nejlépe trénovat AI v samořídících autech? Pomocí AI, myslí si kanadský start-up

Vývoj autonomních vozidel si žádá nemalých finančních prostředků, a to zejména proto, že je potřeba samořídící auta naučit zvládat situace, které v reálném světě při jízdě po běžné silnici zas tak často nenastávají, ale o to nebezpečnější jsou a o to náročnější je jejich zvládnutí bez nehody, či alespoň s minimalizací škod. Automobilky i subdodavatelé technologií s tímto účelem staví makety měst, okresek i dálnic, kterými vozy samy jezdí a učí se.

Podle Raquel Urtasunové, šéfky kanadské společnosti Waabi, existuje cesta, jak nasimulovat výuku pro umělou inteligenci v autech lépe a levněji – pomocí umělé inteligence. Simulované situace totiž mohou vypadat v podstatě stejně jako ty pravé.

Simulátor firmy Waabi, jak zpravuje agentura Bloomberg, zvládá vytvořit nekonečný počet scénářů všemožných jízdních situací či nehod. Zatímco běžně by tedy vývojáři museli např. čekat na prudký liják s kroupami nebo husté sněžení, nebo se snažit nějakým způsobem nasimulovat situaci, kdy protijedoucímu kamionu uletí kolo či do vozovky spadne třeba kus lešení, zde je možné to všechno vygenerovat počítačem pomocí umělé inteligence.

Dělat to všechno v „realitě“, simulované na testovacích polygonech, je neskutečně drahé. Odvětví autonomního řízení podle agentury Bloomberg už na vývoj samořídících aut spotřebovalo zhruba 100 miliard dolarů, tedy asi 2,2 bilionu korun, a pořád je autonomní řízení byť úrovně 3 či 4 výsadou hrstky aut, navíc omezenou na jen míst na světě. Auto bez volantu a pedálů, které by usnadnilo cestování např. nevidomým nebo omezeně pohyblivým lidem, je stále hudbou velmi vzdálené budoucnosti.

Obrovské náklady na vývoj autonomního řízení už položily nejednu společnost, která se tomu chtěla věnovat, a vzdávají to dokonce i někteří automobiloví giganti – společnost Argo AI, která vyvíjela autonomní řízení za peníze Fordu a Volkswagenu, loni na podzim ukončila činnost. „Plně autonomní vozidla ve velkém rozsahu jsou ještě hodně vzdálená,“ řekl tehdy Jim Farley, šéf Fordu.

BMW dává nahlédnout do nového testovacího centra pro autonomní řízení u Sokolova

Popud, který přiměl Urtasunovou založit vlastní start-up, měl podobu právě krachu jiné firmy. Původně se do Toronta přistěhovala před deseti lety jako akademička, šéfovala vědeckému odvětví při vývoji autonomního řízení firmy Uber, později vedla divizi samořídících aut a když byla jeho činnost ukončena, v roce 2021 založila Waabi.

Proč nezaložila svou firmu v „Křemíkovém údolí“ v Kalifornii? Kanada má podle ní řadu výhod – jsou tu talenty, zkušenosti v oblasti umělé inteligence, lepší imigrační politiku a místní lidé mají různé myšlenkové přístupy. „Ve Spojených státech, na odlišnost často lidé nahlíží negativně. Tady v Torontu je pozitivem. Toronto je perfektní střední cestou mezi americkým způsobem práce a evropským způsobem života,“ pochvaluje si Urtasunová svou volbu.

Použití generativní umělé inteligence k vytváření výukových scénářů pro autonomní vozy znamená, že firma dokáže pracovat s pětiprocentními náklady ve srovnání s klasickými cestami vývoje. Že je tento nápad slibný, si myslí i řada velkých firem, jako je např. Volvo Group, švédský výrobce náklaďáků, autobusů a podobné techniky – patří k investorům.