Jak se jezdí lesním monstrem za čtrnáct milionů? Krotili jsme vyvážecí traktor!

Během jedenácti let práce ve Světě motorů už jsem jezdil v poušti, za polárním kruhem, na okruhu, v tanku, ve sněhovém kluzáku s vrtulí i hybridem auta s vrtulníkem. Za tu dobu jsem mohl řídit jak cenné veterány, tak i neprodejné prototypy. Ale teprve nedávno jsem zažil absolutní vrchol blaha – svěřili mi k řízení osmikolové monstrum, které váží sedmnáct tun a dalších dvanáct uveze. A když mi dovolili naložit na korbu pokácený kmen, o ničem jiném jsem pár dnů nemluvil…

Pro šplhavce

Jestli si honíte ego nařachaným SUV, tak jste na šoféra lesní techniky krátcí. Už jen pohled na monstrózní gumy vyvážecího traktoru John Deere 1110 G vzbuzuje úctu, do kabiny se stoupá po žebříku. Na svět se tak díváte z pořádné výšky, vždyť stroj ční skoro do čtyř metrů. Schůdky se ovládají hydraulicky a po nastartování se vysunou nahoru a schovají jako u proudové stíhačky.

Stroj se používá k nákladu a odvozu pokácených stromů z lesa. Cena startuje na sedmi a půl milionech, ale exemplář na snímcích prý stojí čtrnáct. Částka je to sice brutální, jenže mašina si na sebe vydělá a pak slouží dalších deset až patnáct let. „Masivní prodeje jsme měli před krizí v letech dva tisíce pět až osm. Pak se zastavily a teď zase firmy postupně obnovují. Na rozdíl od jiných odvětví na to přitom nemají šance získat dotace,“ říká Vlastimil Zeman, jednatel společnosti Merimex. Dnes má čtyřicet zaměstnanců a drží mnohá mezinárodní ocenění za prodeje lesnické techniky renomovaných značek. Začínal už v roce 1994 poté, co roky sám těžil dřevo v Rusku. K povolání se prý dostal pragmaticky – lesníci totiž dostávali automaticky byty…

Testujeme

Právě v sídle společnosti Merimex v západočeské Plané jsem měl možnost si vyvážečku vyzkoušet. Pro rejpaly podotýkám, že na polygonu v uzavřeném areálu. Jinak bych potřeboval řidičák skupiny T na traktory a strojnické zkoušky na hydraulické rameno.

Bez vstupního školení beztak nemáte šanci se v kabině vyznat. Desítce čudlíků a páček dominuje obrazovka displeje a na něm položená počítačová klávesnice. Zase si připadám jako pilot Top Gunu.

Nejvýkonnější traktory současnosti: Monstra s výkony 700 koní!

Pro mne je důležité, že víc vlastně vůbec nepotřebuju vědět – celý stroj se totiž ovládá malým kniplem na područce sedačky. Tlačítkem se přepíná jízda vpřed a vzad, směr se volí nahnutím páčky. Zpočátku je trochu nepříjemné zvyknout si na lámání vozidla v půlce. Ale je to jen v hlavě a vlastně to má ohromnou výhodu proti koncepci zadní tuhé nápravy – stopa zadních kol přesně kopíruje přední. Stroj je chytřejší než delfín, protože ho celý ovládá počítač. Podle typu dokonce klasickými Windows. Nechci vidět, co se stane, když zadám Ctrl+Alt+Del…

Rychlý zácvik

Rok trvá, než se to šofér pořádně naučí. Bliká mi v hlavě varovné světýlko, když před kabinou bimbám obrovskou kládou. Může mít odhadem pár metráků a prý jsem si ji nenabral zrovna nejšikovněji, takže může kdykoliv spadnout.

Fotograf to naštěstí pochopil a drží se v uctivé vzdálenosti – nejspíš už o mé šikovnosti ztratil iluze. Roky hraní s rádiem ovládanými letadýlky se ale vyplatily a zakrátko už zkušeně kladu kmen mezi ocelové zarážky na korbě.

Tak šup se stromem zpátky na zem a pokračujeme v krasojízdě. Pohled do tabulky technických údajů sice prozradí hodnoty výkonu a točivého momentu, jaký může mít dneska kdejaké velké SUV – jenže podívejte se, v jakých otáčkách. Bezmála sedmilitrový šestiválec totiž předvádí největší kvapík v hodnotách, které by jinde spadaly do sféry zvýšeného volnoběhu. Při jízdě pak ohromí tichostí a ladností, s jakou se pohybuje. Maximální

limit je třiadvacet kilometrů za hodinu, vzhledem k obvyklému pracovnímu tempu to ale obvykle na pasece rozpálíte maximálně v jednotkách. Zato off-road nikdy nebyl tak snadný. Gigantická kola osmikolky přecupitají betonové skruže, jako by pod nimi žádné nebyly. A největší paráda nastává, pokud chcete couvat! K čemu zpětná zrcátka? Tady se otočí celá kabina kolem své osy. Když mi to Vlastimil Zeman junior ukázal poprvé, zubil jsem se od ucha k uchu. Jenže všechno pěkné musí někdy skončit a má dnešní mise je u cíle. Ach jo. Ale beztak se mi vyvážečka nevejde do garáže.

John Deere SESAM i výkonný traktor může být na elektřinu (+video)

Dvanáct tun na hrbu

Šedá je teorie, zelený strom poznání. Míříme proto ještě na paseku, abychom viděli lesní techniku v praxi. Pohled na čerstvě vykácený les je pro laika šokující. Na jedné straně se tak pere láska k motorismu a na druhou soustrast s přírodou. Jenže chyba lávky – mastodontní osmikolová mnohatunová monstra nadělají méně škody než kůň při tahání klád za sebou! „Klest si úmyslně rovnáme pod kola a jezdíme jen ve čtyřapůlmetrové

lince. Pak se vše odklidí a les zůstává nepoškozen,“ vysvětluje nám později majitel těžařské mašiny pyšnící se stylovým jménem Marcel Skácel. Také dodává, že se v lese hospodaří podle desetiletých plánů a vždycky se vytěží jen tolik, aby to dorostlo. No a podle aktuálních propočtů je teď prolesněnost české krajiny největší od roku 1750.

Těžkou hlavu ale těžařům způsobují občasné vichřice, a hlavně kůrovec – suchá léta posledních roků mu přejí a přednostně se musí zlikvidovat jím způsobená kalamita. Kvalita dříví tím pádem klesá a vzhledem k nadbytku nuceně vytěženého smrku i jeho cena. Za spoustu práce je tak méně peněz, takže Lesy ČR dokonce zmírnily těžbu. Tím pádem ani majitelé strojů nedostanou tolik peněz, které by investovali do obnovy vozového parku. Moderní mašiny jsou tak pro mnohé jenom snem.

Namasírujte svaly!

Vzhledem k velikosti lesních vozidel je logické, že i součástky na ně budou předimenzované. Například kola. Vyměnit tady pneumatiku není nic pro věchýtky, vždyť váží od 60 do 400 kilogramů! Mohli jsme si to také sami vyzkoušet, když nám ji před servisem položili na bok. Nebudeme lhát – byly potřeba hned čtyři novinářské paže na postavení. Při výměně duše se pak mechanik dost nadře a ušpiní. Zajímavostí je, že se místo vzduchu používá směs vody se solí. Kapalina slouží jako užitečná zátěž pro zvýšení trakce kol. A protože se ani na zimu nevypouští, musí být nemrznoucí. „Jedna pneumatika stojí podle typu od čtyřiceti do sto padesáti tisíc korun a vždy se mění minimálně dvě. Stojí sice hodně, ale vydělá si na sebe. Protože jakmile drahý stroj stojí kvůli defektu, prodělá každá taková hodina mnohem víc peněz. I tak se u starých strojů běžně stává, že než aby majitelé

investovali do výměny pneumatik, raději ho prodají a koupí jiný,“ říká Jaromír Štádler z Nokianu. Průměrně každá guma vydrží kolem šesti let. Dokud se ještě klest ořezávala z ležících stromů ručně a lesníci byli líní se pořádně s pilou ohnout, běžně se stávalo, že ostré větve gumy propíchaly. S automatizací těžení už se to prý nestává.