Jak se žije hendikepovaným závodníkům: Zvládají neskutečné věci
Před pár týdny se objevil v závodě Indycar v Torontu Kanaďan Robert Wickens, který se po těžké nehodě chce vrátit za rychlý volant. Podobných případů je ve světě více.
Svět motorů se tomuto tématu věnuje v různých časových intervalech již od roku 2004, kdy to začal rozhovor s Alessandrem Zanardim. Nezlomná vůle lidí, kteří se navzdory smutnému osudu dokážou vrátit, bude stát vždy za pozornost.
Robert Wickens (30 let)
Jeho osudový závod se odehrál 19. srpna 2018 na oválu v Poconu. Wickens sváděl v úvodních kolech závodu souboj s Ryanem-Hunterem Reayem, mezi oběma vozy došlo ke kontaktu a Kanaďanův vůz byl vymrštěn do plotu nad tratí oválu. Lékaři první dny po nehodě mluvili o ochrnutí dolních končetin. Nejčernější scénáře se naštěstí nenaplnily a jezdec během náročné rehabilitace začíná opět pomalu chodit. Dokonce se za pouze za malé pomoci dokázal po svých dostat pomalu po schůdcích do letadla.
Zdravotní stav však stále nedovoluje plnohodnotné řízení auta, a tak usedl letos před závodem Indycar v Torontu do speciálně upraveného vozu Acura. Na kapotě bylo číslo 5, jenž je je u týmu Schmidt Peterson Motorsports po havárii dočasně vyřazeno, na městském okruhu absolvoval čestné kolo. Na sedadle spolujezdce vedle Wickense seděla snoubenka Karli Woodsová, které Kanaďan slíbil, že na jejich svatbě již bude chodit. Když se s autem vrátil v Torontu na startovní rovinku, řekl do mikrofonu: „Budoucí soupeři, nastartujte motory!“
Alex Zanardi (52 let)
Zřejmě nejznámější motoristický závodník, který začal být po vážném úrazu aktivní. Ve formuli 1 získal při 41 startech jediný bod, ale stal se čtyřikrát šampionem severoamerického formulového seriálu Indycar. V polovině září 2001 ztratil po havárii na německém oválu Lausitzring čtyři a půl litru krve. Lékaři mu museli amputovat levou nohu nad kolenem a pravou pod ním.
S upraveným cestovním vozem BMW absolvoval 105 závodů v mistrovství světa cestovních vozů (WTCC) a čtyři vyhrál. Následně se začal věnovat cyklistice. V kategorii handbiků získal na paralympijských hrách v letech 2012 a 2016 tři zlaté a dvě stříbrné medaile. Od roku 2014 závodí s BMW Z4 také v okruhovém seriálu sportovních vozů Blancpain GT Series. Jako první hendikepovaný sportovec absolvoval triatlonový závod Ironman pod devět hodin. Po startu uplaval 3,8 kilometru, pak zvládl 180 km na hand biku a na závěr ujel 42 kilometrů na upraveném vozíku. Ital tohle všechno zvládl zásluhou síly svých paží za 8:58:59. Koncem ledna 2019 odstartoval jako člen posádky v americkém závodě 24 hodin Daytony.
Philippe Croizon (51 let)
Tehdy osmačtyřicetiletý Francouz Philippe Croizon se stal největším hrdinou Dakaru 2017. V roce 1994 sundával anténu na domě a projelo jím dvacet tisíc voltů vysokého napětí. Popáleniny na těle byly tak zásadní, že mu museli lékaři amputovat ruce i nohy. Místo nich má jen pahýly, přesto za pomoci joysticku a zbývajících částí končetin dokázal zvládnout terénní auto. „Je to jako hrát videohru na obří obrazovce,“ smál se Croizon. Soutěž dokončil na 48. místě. Není to však jediný mezník v jeho životě. V roce 2010 s ploutvemi připevněnými na protézách přeplaval za čtrnáct hodin kanál La Manche.
Billy Monger (20 let)
Přesně 764 dní dělí dva významné okamžiky v životě Billyho Mongera. V dubnu 2017 totiž v závodě formule 4 na okruhu Donington narazil v rychlosti 250 km/h zezadu do soupeřova auta, které před ním náhle zpomalilo. Hodinu a půl zůstal zaklíněný ve voze. Po převozu do nemocnice mu lékaři museli amputovat obě nohy. Levou téměř celou a pravou pod kolenem. Po nehodě skončil na několik dní v umělém spánku. Tou dobou už šampioni F1 Lewis Hamilton, Jenson Button a Nico Rosberg rozjeli mezinárodní sbírku. Jen za první měsíc se vybralo v přepočtu přes 10 milionů korun. Billy začal znovu závodit. První svezení absolvoval s vozem britského pohárového seriálu VW Beetle, ale nakonec se vrátil k oblíbeným formulím.
Loni jezdil v britské formuli 3 a hned v prvním závodě skončil třetí. Úspěšný výsledek zopakoval v sezoně ještě třikrát a v celkovém pořadí mu patřila 6. příčka.
V květnu 2019 vyhrál ve francouzském Pau závod Eurofomula Open. Vítězství se dočkal, přestože startoval z boxové uličky. „Před dvěma lety bych nevěřil, že budu vyhrávat závody,“ přiznal Monger na webu BBC. „Zdravotní postižení rozhodně není limit, ale výzva. Jako něco, co dokážu překonat,“ dodal jezdec.
Fred Sausset (50 let)
Studoval inženýrství motorových vozidel, ale v červenci 2012 se stal obětí virového onemocnění. Přes malou ranku na prstu došlo v jeho těle k nekróze a lékaři ve francouzském Bayonne mu ve věku 43 let amputovali obě ruce a nohy. Na svůj osud nezanevřel a rozhodl se pro účast v závodě 24 hodin Le Mans. Pro svou myšlenku získal podporu tehdejšího sportovního šéfa Audi Wolfganga Ullricha a prezidenta Mezinárodní automobilové federace Jeana Todta. V roce 2014 převzala financování jeho projektu pojišťovna Axa.
Sausset je se sedadlem zvednut na konstrukci a posazen do vozidla. Se zařízením na stehnech může stisknout plyn a brzdu. Řídí se speciální ruční protézou na pravé paži. V Le Mans 2016 mělo auto samočinou převodovku a vyhazovací sedadlo, které mohl Sausset spustit v případě nehody. Závod tehdy dokončil s posádkou na 38. místě. Pro Le Mans 2020 připravuje projekt na start tří postižených jezdců. Jedním z nich by měl být mladý Brit Billy Monger.
Alberto Llovera (52 let)
Když mu bylo sedmnáct, zúčastnil se jako zástupce Andorry alpských disciplín na zimní olympiádě v Sarajevu 1984. O rok později po úraze na lyžích ochrnul. Vrhl se však na sport. Jeho fi rma pracuje na vylepšení ručního ovládání v běžných automobilech a také vyvíjí invalidní vozíky a nová tažná zařízení pro hendikepované lidi. Alberto už také zažil na Novém Zélandu bungee jumping se Sébastienem Loebem, devítinásobným mistrem světa v rallye. V roce 2016 absolvoval jako člen českého týmu Bonver Dakar Project jako první účastník Rallye Dakar za volantem kamionu na ruční ovládání. Dokonce se v průběhu závodu s tatrovkou převrátil. I nadále startuje příležitostně v rallye.
