Je elektromobilita skutečně pro všechny? Handicapovaní mohou mít problém
Manipulace s nabíjecím kabelem leckdy není jednoduchá ani pro běžného řidiče a u nabíječek je kolem auta často velmi málo prostoru – a ten je navíc plný obrubníků a podobných překážek. Zjišťovali jsme, co se děje na poli přípravy nabíjecí infrastruktury pro řidiče s omezenou schopností pohybu.
Zastánci ježdění elektromobilem místo auta na benzín či naftu argumentují mnoha způsoby, ovšem s jedním cílem – elektromobilem může jezdit každý. Nedávná britská studie však zjistila, že přinejmenším ve Velké Británii tomu tak úplně není. Z 15 tisíc nabíjecích bodů tam není žádný, který by plně odpovídal normě pro přístup handicapovaných k nabíjení.
„Do roku 2035 se očekává, že 1,35 milionů handicapovaných řidičů bude částečně nebo plně závislých na veřejných nabíječkách, ale řada z nich, nebo jejich nejbližší okolí, je činí nedostupnými,“ uvádí zpráva. Jde podle ní hlavně o překážky typu obrubníků, ale také o vysokou hmotnost kabelu.
Británie je sice daleko, ale když nabíjíte elektromobil u nás, také nezřídka stojíte mezi obrubníky či na malém parkovacím místě, na první pohled nesplňujícím normu pro šířku místa pro invalidy. V některých případech to může být jedno, když se dá k vystoupení použít to druhé místo u nabíječky, ale když tam zastaví druhý elektromobil, vozíčkář se nemá jak dostat zpátky do auta. A pak tu jsou ocelové sloupky, chránící stojan před nabouráním – ale omezující manipulační prostor i lidem bez pohybového omezení, natož invalidům.
Zeptali jsme se tedy provozovatelů dvou českých nejhustších sítí veřejných nabíjecích stanic PRE a ČEZu na to, jak při výstavbě nabíječek myslí na řidiče na vozíku. „Při projektové přípravě a následné instalaci veřejných dobíjecích stanic se vždy snažíme zajistit maximální přístupnost stojanů i pro hendikepované řidiče. Ne všude to ale máme možnost aktivně ovlivnit. Na většině míst máme dlouhodobé smlouvy na pronájem pozemku a případné stavební úpravy je nutné často konzultovat s vlastníkem,“ odpověděl Martin Schreier z ČEZu.
„Jsme samozřejmě dlouhodobě v jednání s příslušnými organizacemi handicapovaných i přímo s vozíčkáři z řad řidičů dobíjejících u stojanů naší sítě a společně se snažíme hledat cesty, jak v případech jednotlivých lokalit stojany této skupině zákazníků ještě více zpřístupnit,“ dodal.
PRE odpovědělo, že až teprve od loňského léta platí nová norma, která pravidla na přístupnost nabíjecích bodů osobám s omezenou schopností pohybu nějak konkretizuje. Neznamená to sice, že by dosud žádná česká nabíječka nebyla takto přístupná, ale pravidlem to rozhodně není.
„Tam, kde to místní podmínky umožňovaly, jsme se v rámci technických možností snažili dobíjecí místa při výstavbě sami upravit tak, aby u nich byl umožněn i přístup pro osoby se sníženou schopností pohybu. Bohužel ne na všech lokalitách taková možnost je. Zároveň některé dosavadní technické požadavky, například takzvané car stopy (žluté bariery znesnadňující další možnost pohybu vozu) výrazně limitují i pohyb osob se sníženou pohyblivostí,“ odpověděl Adam Čečák, vedoucí oddělení realizace projektů Emobility v PRE.
„Pražská energetika se spolu s dalšími provozovateli veřejné dobíjecí infrastruktury aktivně podílí na přípravách legislativy tak, abychom do budoucna byli schopni nabízet kvalitní služby všem svým zákazníkům. Zároveň i u stávajících lokalit aktivně monitorujeme případné překážky, a tam, kde je to technicky možné, se snažíme přizpůsobovat jejich dostupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí a dobíjecí lokality v tomto ohledu zdokonalovat,“ doplnil Čečák.
Z druhé strany, tedy ze strany handicapovaných řidičů, to také nespí, třebaže Národní rada osob se zdravotním postižením ČR to nevidí jako až tak palčivý problém. „Tímto problémem se nyní zabýváme, i když, vzhledem k počtu elektro vozů u lidí se zdravotním postižením, to není problém až tak zásadní,“ odpověděl její předseda Václav Krása.
zdroj: Autorský text | video: auto.cz
