Kdy konečně bude pokračovat výstavba Pražského okruhu?

Ještě loni v létě premiér Andrej Babiš vyhlašoval, že pokračování okruhu D0 odstartuje v roce 2021, konkrétně v úseku od dálnice D1 k napojení na D11 u Běchovic. Ovšem už další měsíce ukázaly, že od proklamací k činům je v případě vnějšího okruhu, který má odvést mimo centrum zejména tranzitní nákladní dopravu, hodně daleko. Kvůli procesním chybám uhříněveských úředníků, třeba neuvedení místa jednání nebo nevyjmenování některých účastníků řízení, bylo před koncem roku nutné zopakovat územní řízení, důležité pro získání stavebního povolení. To zahájení výstavby odtlačilo na rok 2022. A to tu navíc máme nouzový stav, kterým se omezuje i režim na samotných stavbách. I to se nejspíše do termínů promítne. Vztekají se rovněž města. Například středočeské Říčany trápí neexistence okruhu již léta, a tak každý odklad nelibě nesou. „Podle našich průběžných měření a sčítání dopravy intenzity narůstají a podíl nákladní dopravy stoupá,“ durdí se tamní místostarosta David Michalička.

Praha upravila plán na dokončení vnitřního okruhu. I další část připomene Blanku

Od D1 až napřesrok

Kdy tedy doopravdy stavbaři začnou? V nejnovějších podkladech ŘSD se dočteme, že územní rozhodnutí na úsek od dálnice D1 k Běchovicím je čerstvě platné od letošního dubna, proti plánům z konce loňského roku se to protáhlo o měsíc. V nejbližší době tak může ŘSD zahájit výkup pozemků, kterých je pod trasou komunikace na pět stovek. „Výkupem pozemků samotnou výstavbu Praha nijak nezdržuje,“ odmítá obavy pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr. Na rozdíl od těžkopádného ŘSD totiž mohla metropole jednat s majiteli pozemků již před vydáním stavebního rozhodnutí a také již tak činí. „Jednání jsme začali už loni a letos očekávám první výsledky,“ dodává radní s tím, že jej nemile překvapila těžkopádnost státu. Jako příklad předkládá situaci u složité křižovatky u Dubče, kde již vlastníkovi pozemků město nabídku dalo. „Na jednání ŘSD majitel stále čeká,“ doplňuje radní.

Pražský okruh mezi D1 a Běchovicemi bude stát v roce 2024, slibuje Babiš

Stavební povolení a výběrové řízení je pak naplánováno na příští rok, a to bez bližšího určení, zda to bude na jaře, nebo třeba až v prosinci. Co naopak známe jistě, je prohlášení šéfa ŘSD Radka Mátla. Ten se dal v médiích slyšet, že v optimálním případě se stavět začne na konci roku 2022. Ani to však nemusí být konečné datum. „Protože lze podávat ve všech fázích investorské přípravy odvolání, je obtížné nyní potvrdit přesný termín zahájení stavby,“ říká mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Vzdálený sever

Plánované úseky Pražského okruhu od D8 k letišti a D7 - mezi Březiněvsí, Suchdolem a Ruzyní - začnou ještě později. Zatím není vypořádána ani studie vlivu stavby na životní prostředí EIA. Čerstvé plány říkají, že posudek pro celý severní díl okruhu by měl být společný, tudíž hotový již příští rok. I tak by ale územní rozhodnutí, po němž mohou začít výkupy pozemků pod plánovanou trasou, mělo být vydáno až v roce 2023. S vydáním stavebního povolení se počítá na rok 2025. Jak nám potvrdili z ŘSD, podle aktuálních plánů by se tam mělo začít se stavebními pracemi od roku 2026. Zda se podaří výstavbu dokončit do plánovaného roku 2028, ovšem zůstává ve hvězdách. Úmysl zvládnout za dva roky na 15kilometrové trase výstavbu tuctu mostů a dvou tunelů se nám zdá být hodně optimistický.

A úsek spojující Satalice s Březiněvsí, tedy severovýchodní část okruhu po napojení za Běchovicemi od D10 k dálnici na Ústí nad Labem a Drážďany, má mít posudek EIA až v roce 2022. Výstavba by tu měla být zahájena v roce 2026 a její dokončení o tři léta později. Tedy už hodně blízko k roku 2030.

Stát chystá v následujících třech letech 172 dopravních staveb. Budou na to však peníze?

Gordický uzel

Do té doby by mělo být hotovo i zkapacitnění dvou dnes používaných úseků okruhu, a to od D5 ke Slivenci, a především 3,3 km dlouhá etapa Běchovice - Satalice, která se dnes už nachází v obytné zóně. Komplikace tu očekává třeba exministr dopravy Antonín Prachař. Podle něho nebude možné vést tranzitní dopravu přes sídelní území, zejména Běchovice, i když je to ve schváleném územním plánu. Vytěsnit okruh z obydlených území Prahy za její okraj by uvítali také místní. „V zastavěných územích jsou již nyní překračovány hygienické limity, zejména hlukové,“ potvrzuje starosta obce Radonice Stanislav Němec s tím, že obdobně jsou na tom i dotčené obce či městské části jako Zdiby, Horoměřice, Ďáblice či Dolní Chabry. Ovšem ani Praha, ani Středočeský kraj s nějakými posuny ve vedení trasy nepočítají. „Jakékoliv posuny okruhu D0 mimo schválený koridor jsou pro Středočeský kraj nepřípustné,“ je za krajský odbor dopravy nekompromisní Helena Frintová.

Kompletně celá základní dálniční síť v Česku má být v Česku podle vyhlášení vlády hotová v roce 2030. To ovšem asi nebude případ vnějšího pražského okruhu – jeho dokončení v tomto roce považujeme za optimistické. Naopak je jisté, že řidičům v zácpách dalších deset let nezbývá nic jiného než skřípat zuby a čekat a čekat a čekat…

Proč se stavby zdržují

Průtahy mají nepochybně původ v těžkopádné legislativě, v důsledku čehož uplyne od záměru k zahájení výstavby v průměru 13 let, ale i nestabilitě na Ministerstvu dopravy. „Mění se ředitelé ŘSD i ministři, což vždy celý proces úplně zastaví. Referenti musí vždy čekat, zda nové vedení souhlasí s předchozím postupem a bude na něj chtít navázat,“ říká pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr. Také za ně mohou nekonečné tahanice o kompetence v povolování staveb. Úředníci na místních úrovních se obávají, že i když znají místní poměry, stát na ně nebude brát ohled. Klotové rukávy na ŘSD, které je garantem rozvoje sítě dálnic a silnic 1. třídy, zase mají máslo na hlavě kvůli ignorování připomínek a důležitých okolností, jež prodražují stavební přípravy a protahují samotné budování komunikací.

Kde všude stát sleduje řidiče: Budete překvapení!

Staré i nové kauzy

Příkladů o nedostatečné přípravě staveb známe z minulosti celou řadu. Třeba přehlížení rizika sesuvů na D8, jež otevření dálnice přes České středohoří protáhlo o tři roky, stálo miliardu korun, a navíc spory o náhradu škody nejsou ani po čtyřech letech ve fi nále. Nebo dvě desetiletí trvající kauza farmářky Ludmily Havránkové při dokončování D11 u Hradce Králové – ta se vyjádřila, že úředníkům nešlo o dokončení dálnice, ale hrálo se o pozemky. Její slova, že stát často jedná jen silou, potvrzují vyjádření bratrů Bratránkových, známých ze soudní tahanice okolo vyrovnání za likvidaci jejich motocentra na obchvatu Tábora na D3 – návrh ŘSD na vyvlastnění ze stolu čerstvě shodil krajský soud.

A poběží tedy už alespoň nyní všechno jako na drátkách? Nezdá se – už se řeší nová zdržení. Třeba na obchvatu Českých Budějovic na D3 mezi Úsilným a Hodějovicemi je nestabilitou podloží ohrožena stavba kilometrového tunelu Pohůrka. I na další části obchvatu u Třebonína se objevilo riziko – hrozící sesuv části svahu u Včelné. Zejména oblast tunelu Pohůrka pak vyvolala nutnost zasáhnout, dokončení stavby se tak bez bližších termínových upřesnění přesouvá z léta 2022 na rok 2023.

Svět motorů 18/2020