Kde všude stát sleduje řidiče: Budete překvapení!
Předražená zakázka na dálniční známky měla mimoděk sledovat šoféry na dálnicích. Proč by to mělo vadit, když nás už teď denně sledují stovky kamer? Existuje v Česku Velký bratr?
Dlouho nic v Česku nevyvolalo tolik rozruchu jako zakázka na elektronické dálniční známky. Už i tajná služba připustila, že systém měl kromě čtení značek kontrolovat i celá auta a obličeje osob v nich. „Mělo se jednat o výrazný zásah do soukromí lidí, vznikat fotky ve vysoké kvalitě nejen vozu, ale i interiéru kabiny. To je naprosto bezprecedentní,“ potvrdil předseda Pirátů Ivan Bartoš pro pořad Štrunc s tím, že sice v oprávněných případech existuje právní rámec pro takový postup, ale plošné sledování všech řidičů je problém.
Piráti už interpelovali nového ministra opravy Karla Havlíčka, podle něhož v nové zakázce sledování nebude.
Lehce dostupná data
Mělo by takové sledování občanům vadit, když je už nyní snímají stovky kamer? V situaci, kdy americká společnost Google soustavně šmíruje pohyb svých uživatelů? Nyní to vyšetřuje irská Komise pro ochranu dat, protože v Irsku má firma evropské sídlo. Mimochodem i vlastní auto o vás „napráší“ všemožné informace výrobci – od letošního roku i Evropské unii jízdní chování a vliv na spotřebu paliva v reálném čase.
„Podle mého názoru je hysterie opodstatněná. Kamer je sice všude spousta, ale jsou roztříštěné, protože je spravují různé subjekty. A zpravidla nejsou určeny ani vybaveny k tomu, aby identifikovaly jednotlivá vozidla. Jejich účelem je celkové sledování dopravní situace,“ myslí si bezpečnostní konzultant Michal A. Valášek s tím, že kamery na dálniční známky budou celorepubliková síť spravovaná jedním obtížně kontrolovatelným subjektem.
„Zatímco získání a zpracování údajů ze současných kamerových systémů je náročné, a proto se k němu přistupuje jenom v obzvláště závažných případech, do budoucna to bude až moc snadné. Protože vše bude dostupné na jednom místě na jedno kliknutí. Jako EET, které mělo údajně sloužit ke kontrole podvodů s DPH, a reálně se používá pro kontrolu plateb daní z nemovitostí a řadu dalších účelů, protože „ta data tady jsou“. Se zavedením elektronických dálničních známek se můžeme těšit nejen na automatické pokutování za rychlost, technicky je to triviální, je to v podstatě úsekové měření, ale na automatickou kontrolu knih jízd u podnikatelů a celou řadu dalších zábavných věcí. A vsadím koláč proti psímu sucharu, že vyhledat ukradené auto nebude z technických a právních důvodů možné,“ komentuje ironicky Valášek, který se dlouhodobě zajímá o to, jak stát pomocí technologií šmíruje občany.
Evropané jsou citlivější
Nejnebezpečnější jsou podle bezpečnostního experta kamery úsekového měření nebo vozy společnosti Eltodo, které kontrolují zóny placeného stání v Praze. V obou případech totiž kamery snímají všechny účastníky provozu a nasbíraná data jsou potenciálně zneužitelná.
Existuje právní názor, že úsekové měření rychlosti silně zasahuje do ochrany soukromí, protože shromažďuje data o všech projíždějících autech. Řešilo se to před časem v opravovaných úsecích na dálnici D1. „Na úsekové měření rychlosti na D1 se oznamovací povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů nevztahuje, protože se jedná o dohled nad dodržováním zákona o provozu na pozemních komunikacích. Systém v případě překročení maximální povolené rychlosti vozidla zaznamenává pouze údaj z registrační značky, který sám o sobě není osobním údajem, na nějž by se vztahovala příslušná ochrana,“ brání se Ministerstvo dopravy.
Ve srovnání s Čínou si ale můžeme gratulovat, že o tom vůbec můžeme vést diskusi. Číňané jsou připraveni na sdílení veškerých osobních dat. Evropané jsou na totéž citliví a Američané technologické šmírování ze strany státu či dalších subjektů vnímají někde uprostřed podle aktuálních potřeb.
Kdo nás sleduje?
Dopravní kamery
Na dálnicích i v tunelech najdete dohledový kamerový systém. Funguje primárně pro sledování provozu, sjízdnosti komunikací a teprve ve druhé řadě poslouží záběry i k veřejnému použití. Také je ale využívají pracovníci Národního dopravního informačního centra, Policie ČR, Hasičského a záchranného sboru ČR, zdravotnické záchranné služby a správci komunikací. Kamery jsou buďto pevné, které dávají spojité video, nebo mobilní s automatickým záznamem po pěti minutách. Ty se dávají na místa oprav nebo častých nehod.
Víte, že…
… záznamy z kamer najdete na Dopravním portálu ČR (dopravniinfo.cz)?
Mýtné brány
Šéf dopravní policie Jiří Zlý nám minulý týden v rozhovoru potvrdil, že se už jedná o zapojení mýtnic do měření rychlosti. Po konci mikrovlnného mýta už je stát nepotřebuje a zahálí jich 226 kusů. Že to umí, ukázala i největší dopravní nehoda v dějinách Česka o Zeleném čtvrtku roku 2008. Tehdy došlo k prudkému ochlazení a na D1 mezi Skorkovem a Větrným Jeníkovem na Vysočině se postupně stalo 93 nehod s hmotnou škodou 27,8 milionu Kč! Stovky lidí zůstaly celé hodiny uvězněny v autech. Na základě úsekového měření z mýtnic už tehdy policie zjistila, že mnoho řidičů kamionů jelo i na sněhu prostě příliš rychle. Policie ale nemohla na základě výstupů rychlosti z kamer nikoho potrestat, protože to nebylo a stále není právně možné.
Městské kamery
Městské kamerové systémy sice primárně necílí na řidiče, ale také se jich týkají. Dobře mohou posloužit třeba pro záznam dopravních přestupků a promptně vyslat na místo hlídku obecní policie. Ke cti jim slouží, že chrání také soukromý majetek, když střeží zaparkovaná auta. Třeba v Praze se první kamery objevily v roce 1997 v počtu pouhých sedmi kusů, dva roky nato už jich bylo pětadvacet a před deseti lety 570. Dnes jich po ulicích (ne)uvidíte přes 1100.
Na STK
Stanice měření emisí a technické kontroly už třetím rokem pořizují fotografie z prohlídky. Zvažoval se i vzdálený kamerový dohled. „Pracovníci Ministerstva dopravy se byli podívat na Slovensku, kde něco podobného zavedli, ale vyhodnotili, že to nepřispívá ke zlepšení systému. Šest fotografií zahrnuje, šikmý pohled zepředu, šikmý pohled zezadu, při zavřených oknech a dveřích, VIN vyražené, VIN pod sklem (pokud je), výrobní štítek, tachometr,“ říká Jiří Rejmon z profesní komory STK s tím, že přístup do databáze mají pracovníci STK a emisí s oprávněním vstupu, kontrolní orgány na krajích, ministerští úředníci a Policie ČR. Celkem jde o více než deset tisíc přístupů.
V autě
Když pomineme kamery za čelním oknem ostatních účastníků provozu, může vás nahrávat i vlastní auto. Tesla přiznala, že záznamy z kamer na sledování únavy šoféra sbírá a využívá je „pro zvýšení komfortu uživatele“. V praxi se technologické společnosti hodí k vývoji svých vozů, protože jí sami uživatelé pomáhají monitorovat silnice pro vyšší stupeň automatického řízení. A nádavkem na sebe „napráší“, zda mají ruce na volantu, nebo ne. Ale v klidu nemůžete být ani v běžném autě, co možná máte doma – prostřednictvím zabudovaných SIM karet nebo přes Wi-fi posílají data o pohybu vozu, cílech navigace a podobně. Má to sloužit třeba ke vzdálené pomoci v případě poruchy.
Kamery v obchodních domech
Systémy v podzemních parkovištích slouží jednoznačně k ochraně aut a majetku v nich. Na rozdíl od těch policejních kamer ale netušíte, co všechno se záznamy provozovatel podniká.
Rychlostní kamery
Pokud vám v poslední době přišel nějaký záznam z rychlostní kamery, sami dobře víte, jak ostře už dokáže fotit. V případě úsekového měření snímají kamery nepřetržitě a záznam se nějakou dobu uchovává pro další zpracování. Třeba pátrání po hledaných autech a osobách.
Při parkování
V Praze a Brně kontrolují parkování ve vyhrazených zónách auta s kamerami na střeše. A berou to zhusta. V metropoli denně odhalí až 2000 přestupků a udělají u toho 60 milionů snímků za rok. Však to Prahu stojí nějakých 40 milionů ročně. Ale bohatě se to vrátí. Systém funguje tak, že auto krouží po ulici a vrací se na stejné místo po pár minutách – nejméně třech, po které můžete na vyhrazeném parkovišti stát – a dělá ověřovací záznam. Ten obsahuje pět snímků, lokalizaci GPS a SPZ auta. Systém funguje automaticky až potud, že někdo musí ručně vyřadit třeba auta IZS, na něž se povinnost nevztahuje.
Víte, že…
… řidič dohledového auta jede podle přednastaveného algoritmu? Každou ulici by měl projet asi 15krát za měsíc.
Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.
