TEST Kia Venga 1,6 CRDi (94 kW) – Maximální downsizing
Kiu Venga jsme už vyzkoušeli dvakrát: první velký test v přiměřeně vybaveném a pravděpodobně nejžádanějším provedení 1,4 CVVT (66 kW) s výbavou Comfort, další na řadu přišel malý turbodiesel 1,4 CRDi (66 kW) ve stejné výbavě. Při třetím setkání na nás naopak čekal nejsilnější motor 1,6 CRDi (94 kW) v nejvyšší výbavě Exclusive.
Venga je jasnou ukázkou změn, kterými procházejí zavedené segmenty automobilového trhu, a samozřejmě i vzestupu korejských automobilek. Kompaktní MPV má svěží, evropsky stylizované tvary a na skromné délce 4068 mm se podařilo vystavět auto, které můžeme bez zdráhání označit za velkoprostorové.
Nošovická Kia těží z extrémního rozvoru 2615 mm, který se pomalu blíží k dolní hranici MPV nižší střední třídy. Logickým důsledkem je bohatý vnitřní prostor v podélném směru, kterému sekunduje štědrá vnitřní šířka. Kia navíc nabízí pro MPV typický pocit vysokého posazu, spojený se vzpřímenou pozicí na sedadlech i dostatkem prostoru nad hlavou.
Kůží částečně čalouněná sedadla sice nepobrala příliš bočního vedení a uvítali bychom větší sklon sedáku, navzdory tvrdšímu matriálu výplní sedáku je ale můžeme označit za pohodlná. Příjemný pocit na palubě dále podporují vhodně umístěné loketní opěrky (ve dveřích a středová u řidiče) a dobrý výhled z vozu, daný především nízko umístěnou a zaoblenou palubní deskou.
Zadním cestujícím také nechybí komfort a prostor ve všech směrech. Sedadla mají podélný posuv i možnost nastavení sklonu opěradla, ovšem pokud nepotřebujete maximalizovat zavazadlový prostor, jistě zvolíte nejzazší pozici. V případě testované verze si mohou pasažéři v zadní řadě sedadel užívat také výhledu skrz panoramatické střešní okno, které ale snižuje využitelnou interiérovou výšku nad sedáky.
Volant nastavitelný ve dvou osách dobře padne do ruky, stejně tak hlavice řadicí páky. Ergonomie je až na detaily příkladná, tedy pokud se sžijete s extravagantním, ale přehledným a příjemným ovládacím panelem klimatizace. Největší výhradu zaslouží palubní počítač, poněkud staromódně umístěný na středovém panelu, kde se naneštěstí nachází i tlačítko pro jeho ovládání.
Multimediální systém s vestavěnou navigací má intuitivní ovládání s kombinací tlačítek a dotykové obrazovky. Logika ovládání v některých ohledech sice připomíná Toyotu, to ale rozhodně není ke škodě věci. Navigace fungovala i v malých vesničkách bez váhání a nezklame ani audio, které dokáže reprodukovat hudbu na nadstandardní úrovni.
K zlosti může být skutečnost, že systém si nepamatuje volbu zrušení hlasových pokynů (ve vozech Hyundai a Kia jsme na to narazili dříve). Toto nastavení musíte po každém zapnutí navigace nastavit znovu, pokud nechcete, aby vám software mluvil do řízení.
Dalším drobným mínusem je, především ve srovnání s evropskou konkurencí, nemožnost používat palubní elektroniky po vytáhnutí klíčku ze zapalování (resp. zmáčknutí tlačítka). To samozřejmě vadí především v situacích, kdy zapomenete stažené boční okno.
Jedničku naopak zaslouží Kia za množství odkládacích prostorů – hned několik přihrádek na středovém tunelu, objemnou schránku před spolujezdcem a velké kapsy ve výplních dveří. K tomu se přidává velký a prakticky tvarovaný zavazadlový prostor s dvojitým dnem.
Samotný jízdní komfort je o něco horší než pohodlí v kabině. S Vengou se Kia rozhodla zařadit k trendu aut s tvrdým naladěním podvozku. Zda to je dobře, to si musí zvážit každý zájemce sám. Faktem je, že směrová stabilita a přesnost reakcí je na kategorii malých MPV příkladná, daní za to je ale poněkud prkenné chování na rozbitých silnicích, horší komfort tlumení větších nerovností a nervózní záď při průjezdu hrbolatých zatáček.
Dieselový downsizing
Pod kapotou testovaného auta se o slovo hlásil turbodiesel 1,6 CRDi s turbodmychadlem s proměnlivou geometrií lopatek. Z poměrně skromného objemu dokázali korejští konstruktéři vykřesat 94 kW a 280 Nm, což bychom ještě před nějakými pěti lety považovali za slušné parametry i u dvoulitrového turbodieselu.
Pravidlo objem ničím nenahradíš ovšem v případě tohoto agregátu bohužel do značné míry platí. Subjektivně se totiž 1,6 CRDi zdá být slabší, než co uvádí tabulkové údaje. Těžko říct zda je na vině regulace emisí pro Euro 5, velká čelní plocha karoserie nebo je motor pouze „vyhnaný“ na maximum svých možností.
Charakteristice motoru příliš nepomáhá ani nadčtvercová konstrukce. I když je maximum výkonu 94 kW položeno do 4000 min-1, zátah polevuje už před touto hranicí. Testovaná šestnáctistovka je přesto z těch moderních turbodieselů, kterým nejsou vysoké otáčky cizí.
Výhodou je příjemný průběh točivého momentu v nízkých otáčkách, kdy se nemusíte obávat zhasnutí motoru. I když agregát k akceleraci potřebuje otáčky alespoň kolem 1500 min-1, i v nižších otáčkách má dost síly na to, aby se pro udržení auta v jízdě příliš netrápil.
Jízdní dynamika neurazí, ale ani nevzbudí nadšení. Akcelerace z 0 na 100 km/h za 11,5 sekundy a maximální rychlost 185 km/h jsou na daný segment slušné hodnoty, ale tím to končí.
Podobné hodnoty navíc předvádějí i konkurenti s podstatně slabšími turbodiesely.
Potenciál motoru stačí k bezpečnému předjíždění a jízdě rychlostmi až kolem 160 km/h, vhodnější je ale splynout s okolním provozem.
Tyto dojmy můžeme podpořit i fakty. Při konstantních 100 km/h Venga na šestý převod točí 2000 min-1 a spokojí se s 3,7 l/100 km. Dálniční stotřicítka už dává motoru víc zabrat: vyžene ručičku otáčkoměru na 2500 min-1 a spotřeba vzroste na 6,2 l/100 km. To je však stále o dva litry méně než u dříve testované 1,4 CVVT.
Celková spotřeba za dobu testu, který sestával z jízdy převážně po dálnicích a po městě, se ustálila na 6,4 l/100 km. V kombinaci se 48litrovou nádrží to znamená, že Venga hravě zvládala 700 km s plnou nádrží, ačkoliv skutečná spotřeba se té normované citelně vzdálila.
Závěr
Venga s motorem 1,6 CRDi a ve výbavě Exclusive není zrovna ukázkou levného rodinného auta. Kia žádá ve srovnání se zážehovými motory vcelku citelné příplatky (proti 1,6 CVVT přesně 50 tisíc korun) a takovou investici rodinný rozpočet pocítí spíš, než dlouhodobě se projevující úsporu ve spotřebě paliva. Pro soukromé účely bude rozhodně rozumnější volbou některý z benzinových motorů. Důvodem je také to, že jakkoliv je 1,6 CRDi dobrým motorem, nemá tak výjimečné vlastnosti, aby jeho volba byla určitým druhem citové záležitosti.
Ani sama automobilka ale od této motorizace nepochybně o moc víc nečeká a jádro nabídky staví jinde. Vznětová šestnáctistovka tedy míří hlavně na firemní klientelu, která ocení velký vnitřní prostor, přiměřenou spotřebu a slušný akční rádius. Pro Kiu je 1,6 CRDi navíc imagovou záležitostí – mezi malými MPV je takto motorizovaná Venga (nepočítáme-li Opel Meriva 1,7 CDTI) s náskokem nejvýkonnějším motorem. Přitom cena je stále na úrovni konkurence nebo často i nižší.
První cena vozu | 259.980,- Kč (1,4 CVVT/66 kW Fresh) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 349.980,- Kč (1,6 CRDi/94 kW Active) |
Základní cena testovaného vozu | 469.980,- Kč (1,6 CRDi/94 kW Exclusive) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 553.980,- Kč (1,6 CRDi/94 kW Exclusive) |
Plusy
- Prostorná karoserie, výborné využití obestavěného prostoru
- Kvalitně zpracovaný interiér
- Dobré jízdní vlastnosti
- Šestistupňová převodovka
- Sedmiletá záruka
- Variabilita zavazadlového prostoru
Mínusy
- Tvrdý podvozek, odskakující zadní náprava v zatáčkách
- Omezený komfort odpružení na krátkých nerovnostech
- Utlumený průběh výkonu, nevýrazný zátah ve vyšších otáčkách
- Jízdní dynamika neodpovídá parametrům motoru