TEST Lexus RX 350 - Jde to i bez baterek

Snad každé malé dítě vám dnes dokáže na potkání přeříkat příběhy několika zásadních pohádkových hrdinů počínaje Popelkou nebo Červenou Karkulkou a konče moderním Shrekem nebo partičkou zvířátek z Doby ledové. Stejně tak vám dokáže dnes každý člověk alespoň trochu nasátý motorismem povykládat pohádku o vzniku automobilky Lexus. A pokud náhodou patříte do skupiny bývalých studentů odchovaných marketingovou biblí Philipa Kotlera, znáte tuto story nazpaměť (a dost možná vám ještě dnes leze krkem).

Ten příběh mám sice rád, ale dnes si jej odpustím. Ostatně kdo chce, může si pohádku o snech japonské automobilky Toyota přetavených v činy prohlédnout například na stránkách Lexusu. Tedy přeskočme skoro dvě desetiletí a řekněme si, že se značka Lexus podle plánu uchytila na trhu v Severní Americe, kde skutečně začala úspěšně šlapat na paty Mercedesu. S jídlem však rostla chuť a Lexus namlsaný sladkým americkým úspěchem zaútočil na Evropu. I tady se mu vedlo dobře a to dokonce tak dobře, že začal přemýšlet o specifických modelech pouze pro tento kontinent.

Lexus ve své statečnosti a odvaze říznuté pořádnou dávkou suverénnosti a snad i samolibosti udělal několik zajímavých kroků, u kterých nebylo jasné, kam značku zavedou a co ze zasetých semínek nakonec vyroste. Tak třeba uvedení modelu RX 400h aneb SUV s hybridním pohonem kombinujícím spalovací motor a elektromotory na evropských trzích vzbudilo řadu otázek. Vzpomínám si, že jsem se sám v několika zabředl. Hledal jsem třeba odpověď na takovou elementární věc, zda lze vůbec vážně hovořit o ekologii ve chvíli, kdy auto váží skoro dvě tuny, má pod kapotou docela žíznivý šestiválec a pod podlahou ukrývá hromadu baterek s pravděpodobně hodně šílenou ekologickou stopou.

To samozřejmě nemluvím o dalších materiálech včetně plastů s různě vysokým stupněm zátěže životního prostředí a snad i přímým dopadem na kvalitu lidského života. Prostě moje úvaha zněla, když už, tak už (na což se dnes dívám trochu jinak). Jenže trh nepřemýšlel, trh jednal. A jednal ve prospěch Lexusu. RX 400h se prodávalo skvěle, a to nejen v USA, kde se každá ujetá míle na galon navíc slaví jako poslední Den díkůvzdání, ale dokonce i v Evropě. Ve chvíli, kdy zbouráte trh s něčím, co vyvolává na počátku spoustu otázek, samozřejmě nemáte sebemenší pochybnosti o dalším postupu a osudu daného produktu nebo služby.

Lexus zkrátka nemusel projít rozhodovacím peklem, zda pokračovat či nepokračovat ve výrobě hybridního SUV. Jednoduše automaticky vyrobil nástupce, vylepšil hybridní pohon, přidal trochu elektroniky, pohrál si s čísílky a RX 450h byl na světě. Jako správná hvězda se RX 450h ukázal v televizi, na internetu i v rádiu, usadil se v showroomech a skladech, kde čeká na další mohutnou poptávkou ofenzívu a tedy i nové majitele. To čistě benzinový, nehybridní bráška RX 350 si takovou publicitu neužil. Stál a stále stojí docela zastrčený v pozadí, bez baterek, bez elektromotorů, jen s tradičním šestiválcem a nehezkým emisním skóre. Až člověka napadne, má tahle verze vůbec nějaký smysl?

Hybrid či ne-hybrid?

Má smysl si kupovat nějaké RX 350, když hned vedle stojí výkvět techniky, důkaz japonské vyspělosti a auto, jehož výfukové plyny byste mohli servírovat pacientům v nemocnicích místo kyslíku? Bez ohledu na to, že tak růžové to s těmi výfukovými plyny zase není, to smysl má. Má to smysl hlavně proto, že ne každému sedne spojení zážehového motoru a elektromotorů s bezestupňovou převodovkou, která se v některých situacích chová...no velmi specifickým způsobem. Je prostě svá. Pokud si na její reakce a například zvláštní momenty čekání na příval výkonu nezvyknete nebo nechcete zvykat, může být právě verze RX 350 řešením.

suv lexus testy
 

Stejně tak se vám možná nebude chtít s sebou tahat kilogramy navíc a možná budete mít jednoduše i strach z toho, co s hybridem udělá dlouhodobý provoz. Přestože zkušenosti s první generací na nějakou přílišnou poruchovost neukazují, je zkrátka RX 350 legitimní varianta komfortního SUV s klasickým mixem benzinového šestiválce a automatu. Asi si dokážeme všichni představit, co by s nafto-milným Evropanem udělala verze RX 400d, nicméně všichni diesel fans si musí nechat zajít chuť. Motory z Toyoty na tohle zatím nestačí.

Takže k RX 350. SUV zvenčí nepochybně zajímavé, s karoserií navrženou podle soudobých designových norem s jemnou příchutí holywoodských science-fiction a tedy lehkým nádechem futurismu. Nové RX se vám líbit může i nemusí, k obému má podle mě docela slušné předpoklady (zepředu futuristické, ale i trochu těžkopádné, z boku docela dynamické, zezadu masivní), vaše pocity však nakonec stejně nic nezmění na tom, že tu RX je a že bude mít s velkou pravděpodobností úspěch. Ale pojďme dál, třeba k praktickým stránkám karoserie.

Zajímavé jsou například boční dveře. Jsou hladké, bez prolisu i dalších cingrlátek, což se mi líbí, proto o nich ovšem nemluvím. Když dveře otevřete, uvědomíte si, jak jsou velké, těžké, masivní a hlavně dlouhé. Nejvíc vás ale zřejmě překvapí, že velmi specifickým způsobem zakrývají celý boční práh auta. To stále není úplně obvyklé řešení (stejně postupovalo např. Audi s Q5), neboť spodní hrana dveří většinou lícuje s horní hranou prahu. Tenhle přístup vypadá na první pohled zvláštně, ale má své obrovské kouzlo v tom, že chrání prahy např. před znečištěním. A to je vážení moc dobrá zpráva pro vaše kalhoty.

Jenom si vzpomeňte na ty početné zástupy SUV, které nejenom že prahy nijak nechrání, ale naopak ještě vystavují na odiv. Výsledkem jsou potom zoufalé manželky nebo vysoké účty za čistírnu. Pak tu máme kufr, tentokrát už inovací prostý. Jeho podlaha leží docela vysoko, objem můžeme označit za standardní a přístupnost jakbysmet. Variabilita nicméně není vůbec špatná a způsob sklápění sedaček dětsky jednoduchý.

Lexus na vzestupu

Musím uznat, Lexus se snaží. On samozřejmě nemá moc na výběr, protože v segmentech, kde automobilka působí, se minimálně v Evropě chyby ve zpracování a interiéru neodpouštějí. Proto můžeme model od modelu pozorovat v tomto směru obrovský pokrok, který se nevyhnul ani velkému RX. Už předchozí kus vypadal uvnitř důstojně, ale nástupce přesto výrazně přidává na vizuální i faktické kvalitě, robustnosti a propracovanosti.

Velkou hroudu měkčeného plastu tesaři (nebo spíš možná sochaři) Lexusu opracovali v zajímavě zvlněnou palubní desku, kvalitními materiály se nešetřilo ani na dveřích či sedačkách. Potěšila mě i střídmost v použití chromových prvků (žádná okázalá gesta, jimiž se automobilky často snaží zakrýt tristní celek), kvalitní dřevěný dekor a decentní barevné kombinace. Lexusu naopak nehodlám odpustit středový panel osázený obyčejnými tlačítky z Toyoty a pokulhávající ergonomii ovládacího panelu klimatizace (zejména nerovnoměrně umístěná a navíc malá tlačítka).

Poměrně tradiční pochvala směřuje na adresu vynikajících sedaček poskytujících maximální možný komfort a přitom i slušnou oporu trupu a stehen. V posledních letních pařácích roku 2009 jsem velmi ocenil odvětrávání, u Lexusu standardní to položku výbavy. Bohužel musím znovu konstatovat, že odvětrávání není zcela rovnoměrné a nemá takový účinek jako např. v modelech BMW nebo Mercedesu. Už delší dobu se chystám na pořízení důkazního materiálu v podobě srovnávací fotografie, no zatím k tomu nedošlo. Brzy snad dojde.

suv lexus testy Vyzvednout musím systém ovládání a nastavení auta pomocí barevné obrazovky a originálního polohovacího zařízení kombinujícího počítačovou myš a joystick. Pohybem joysticku ovládáte kurzor na obrazovce a obrovským tlačítkem na boku podložky ve tvaru myši potvrzujete volbu. Vzhledem k tomu, že kurzor se v blízkosti ikony k této automaticky přitáhne, nemusíte (a vlastně ani nemůžete) v průběhu jízdy nahánět ikony na obrazovce a zoufale se snažit například zobrazit nastavení klimatizace nebo audiosystém.

První pohled a kontakt se zařízením probíhá v atmosféře vzájemné nedůvěry, ale jakmile si na sebe zvyknete, budete velcí kámoši. Do Japonska letí na adresu systému jediná výtka. Některé grafické prvky v čele s tlačítky jako vystřiženými z Windows 95 s naprosto šílenou texturou na pozadí vypadají úděsně. V době rozvinuté počítačové grafiky a designu, v době Mac OSX a podobných tomu moc nerozumím. Jedna zadaná brigáda na japonský Jobs server a máte tlačítka jako ze žurnálu.

Lexusní jízda

Tak za prvé, Lexus uměl, umí a ještě dlouho snad bude umět vyrábět špičkové benzinové šestiválce. Ty jsou dostatečně výkonné, pružné, úžasně kultivované, mají zajímavou špičku a krásný zvuk. To je obecná charakteristika benzinových velkoobjemových motorů Lexusu, která bezezbytku sedí i na 3,5litrový motor RX 350. Jeho maximální výkon se ustálil na hodnotě 204 kW v 6200 min^-1 a točivý moment na 346 Nm v 4700 min^-1. Možná z tohoto objemu mohli motoráři vydolovat ještě trochu víc, nicméně na „lexusní“ jízdu tyhle parametry bohatě stačí.

Osobně jsem totiž od Lexusu nikdy nečekal žádnou divočinu, pálení pneumatik, namáhání krční páteře a lisování vnitřních orgánů drtivou akcelerací. Jízda s tímhle japonským Mercedesem se nese v duchu pohody a relaxace s občasným poškádlením nervové soustavy sešlápnutím plynového pedálu až na podlahu a předjetím nějakého zlobivého dieselového Passata nebo Octavie. Každopádně s Lexusem se vyjma IS F spěchá s rozumem a rozvahou, proto alespoň mně osobně parametry motoru vrásky na čele vůbec nedělají.

A hlavně, výkon a točivý moment opravdu dostačují na svižnou jízdu a dálniční sprint v trvale udržitelných mezích. Pokud ve vás dřímá závodník a chcete dát těmto svým niterným touhám průchod v SUV, jděte bušit na dveře BMW a dožadujte se X6 M. Na nějaké rychlostní rekordy a sportování totiž není stavěn ani motor, ani automatická převodovka a dokonce ani podvozek. Šestistupňový automat podává sice úctyhodné výkony, co se týče rychlosti změny převodových stupňů, a to nahoru i dolů, s takovým kickdownem, zrovna když to opravdu potřebujete, si nicméně dává trochu na čas.

Sekvence pracuje v RX 350 dobře, k namazanému blesku BMW nebo dvouspojky VW, Porsche a dalších má však daleko. No a konečně podvozek. V mém případě vzduchový s možností regulace světlé výšky. Při běžné jízdě maximální komfortní, se schopností vyžehlit prakticky všechny tragické omyly českých silničářů (či snad důkazů české vychytralosti nebo korupce?), na dálnici D1 podávající famózní výkony v eliminaci vyskákaných panelů, ale v zatáčkách zejména ve vysokých rychlostech lehce trpící a úpící.

suv lexus testy
 

Tohle auto jednoduše nemá rádo kombinaci ostrých zákrut a vysokých rychlostí a pokud nejste dobrodruh a kaskadér, kterého baví hrát si s čtyřkolkou na tříkolku, raději před zatáčkou dupněte na brzdu. RX 350 přece jenom něco váží (2 tuny nejsou málo), má docela vysokou stavbu karoserie a místo minimalizace náklonů za každou cenu preferuje vysokou míru komfortu. Losí testy proto raději ne. A to ostatně platí i o terénu. Pohon všech kol pracuje na jedničku, ale jeho účel vidím spíše v zajištění bezpečnosti na vlhkých a případně zasněžených vozovkách než tahání auta z blátivé rokliny někde na úpatí Krkonoš.

Na závěr krátce o spotřebě. Ta se pohybuje většinou lehce nad 11 litry benzinu, na dálnici se s využitím tempomatu dostanete na 10 litrů, ve městě ovšem počítejte s téměř 15 litry. A jen tak pro zajímavost, s RX 450h jsem se dostal při podobném stylu jízdy téměř na 10 litrů.

SUV samo pro sebe

Lexus s novou generací modelu RX pokračuje v tradici velkého hybridního SUV šetrného k životnímu prostředí i peněžence majitele (až na vyšší pořizovací cenu). I ne-hybridní RX poháněné „obyčejným“ benzinovým šestiválcem však stojí za hřích a to třeba už pouze proto, že představuje v kategorii velkých SUV auto tak trochu samo pro sebe. Je to stroj velmi komfortní, luxusní, ideální na dlouhé cestování, ale s lehkou averzí vůči zatáčkám a terénu. Mercedes ML je univerzálnější, BMW X5 sportovnější, Audi Q7 hrůzostrašnější, ale Lexus RX mezi těmito konkurenty tak nějak proplouvá a tváří se, že ho to netýká. A ono mu vychází.

Plusy

• Originální design
• Prostorný a komfortní interiér
• Vynikající sedačky
• Inteligentní systém ovládání palubních přístrojů
• Komfortně nastavený a dobře odhlučněný podvozek
• Kultivovaný a dostatečně silný benzinový motor

Minusy

• Chaotické rozmístění ovladačů klimatizace
• Větší náklony v zatáčkách
• Pomalejší reakce převodovky na kickdown