Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mercedes-Benz E Estate - korektní přístup

Ladislav Čermák
Značka Mercedes má mezi konkurenty výjimečné postavení. Více než sto let výroby aut, nesčetné sportovní úspěchy a proslulá kvalita, to je tradice, jakou nemá nikdo jiný. Osobní vozy s proslulým „mířidlem“ na kapotě byly donedávna chápány jako...

V sedmdesátých letech se ale zrodila kacířská myšlenka – jak by asi svět zareagoval, kdyby na luxusním voze slavné značky spatřil páté dveře? Místo dlouhých úvah výrobce zariskoval a v roce 1978 uvedl tehdejší nejlevnější typovou řadu W123, tedy legendární „piano“, v provedení kombi. Termín „trefa do černého“ není dost výstižný pro reakci motoristické veřejnosti, kombík se stal celosvětovým hitem a, zvláště ve spojení s příslovečně trvanlivým vznětovým motorem, jedním z nejžádanějších vozů vůbec. V méně bohatých částech světa ostatně jezdí v masových počtech dodnes a exempláře, které najezdily přes milion kilometrů, nejsou výjimkou. Automobilce se povedl husarský kousek, podstatně rozšířila základnu svých zákazníků a přitom neztratila na prestiži, jak se mnozí po uvedení „dodávky“ obávali.

V roce 1984 vznikla nadčasová řada W124, která si udržela zájem zákazníků rekordních 11 let, opět s vydatnou pomocí ještě praktičtějšího, přitom však pohledného kombi. Ještě vylepšila skvělé vlastnosti svého předchůdce, nabídla rozšířenou paletu zmodernizovaných pohonných jednotek a volitelný, automaticky přiřaditelný pohon všech kol „4matic“. Vedle bussinesmanů dosáhl tento typ ultimativní obliby zejména u taxikářů, a Mercedesy v barvě slonové kosti jsou dnes charakteristickým zjevem v mnoha městech. Kombi se stalo nejoblíbenějším rodinným vozem u majetnějších vrstev. V polovině výroby přišla tradičně modernizace – kromě montáže čtyřventilových motorů byla střední řada v hierarchii Mercedesů označena kódem E, kombi zároveň přišlo o pověstné „T“.

Katalog 1995 byl osvěžen revolučním designem nové řady E (W210). Po letech konzervativních tvarů zamrkala na svět čtyřmi kulatými reflektory v dynamicky tvarované karoserii. Vůz byl přijat tak dobře, že dokonce přetahoval zákazníky poněkud obézní S-klasse. Opravdovým zlomem se o rok později stalo kombi (S210), které svým jednoznačným důrazem na prostornost opustilo hranice své třídy a stalo se modelem samo pro sebe. Nastolilo nová měřítka komfortu a škálu moderních vznětových motorů, po modernizaci vybavených čtyřventilovou technikou a technologií common-rail.

I Mercedes dnes musí uvádět nové modely častěji, takže jednou z nejvýznamnějších motoristických událostí roku 2003 se stává entreé nového kombi (S211). Vzniklo na základě nové řady E, tedy ve stylu současného Mercedesu, akcentujícího sportovní fleur a šarm. Aniž by utrpěly užitné hodnoty, vznikl ladný a lehce působící vůz, který kamufluje své obří rozměry. Opticky působí proti svému předchůdci útleji, ačkoliv rozměrově přibral (+11mm délky, 23mm šířky a 21mm rozvoru) a citelně mu narostl zejména objem zavazadlového prostoru. Vše začíná u špice, jejíž křivky v mírných úhlech míří k imaginárnímu prvobodu kdesi před autem, v úrovni vozovky. Hrany starších modelů jsou definitivně zapomenuty, zde hrají prim protáhlé oblouky, sbíhající se linie a elipsy. Celek působí dynamicky i vyváženě a pasuje novice na nejhezčí současný Mercedes. Směrem vzad se karoserie do všech stran rozšiřuje a dlouhá klínovitá příď s krátkým předním převisem přechází do poměrně málo skloněného čelního skla už ve značné výšce. Proto jsou oči vedeny hlavním prolisem, který od reflektorů stoupá poněkud mírněji, sledován spodní hranou bočního prosklení. V předozadním směru boční oplechování roste do značně výšky, proto jej opticky dělí vysoko umístěná lišta. Horní hrana bočních oken se táhlým obloukem svažuje nezávisle na obrysu střechy a spolu se začerněnými bočními sloupky budí dojem kokpitu stíhačky. Konec vozu je reminiscencí na předchůdce, proporce byly zjemněny a koncovky protaženy do boků, což mohutnou záď opticky vylehčilo. Povrch je prost extravagancí, velkého výsledku je dosaženo minimalistickými prostředky, např. nakloněnými elipsami kolem klik dveří, decentními prahovými nástavci, vytaženými lemy blatníků či nenásilnými spoilery. Dvě vyšší řady zdobí tenká chromová linka. Boční blikače jsou tradičně ve zpětných zrcátkách a nenarušují linie boků. Při každém úhlu pohledu působí vůz trochu jinak a skládá tím poklonu svým návrhářům.

Interiér je sestaven hlavně z křivek a slaďuje dva protichůdné požadavky. Při zachování luxusu, na který už si zákazníci zvykají v limuzíně, nabízí vynikající variabilitu. Slova o nejvyšší kvalitě použitých materiálů jsou zbytečná, za pozornost ovšem stojí tvarové i barevné sladění. Palubní deska sestává z dvou modulů, oddělených dřevěnou dýhou, u provedení Elegance a Avantgarde lemovanou chromem. Horní část je hladká, tmavá a opticky navazuje na dveřní výplně, takže vytváří ucelený dojem. Monolit narušuje pouze přístrojový štít s víceúčelovou obrazovkou a analogovými hodinami a modul ventilace, který kromě ovladačů dvouzónové klimatizace obsahuje i výdechy, včetně velkého bezprůvanového. Spodní část tvoří několik modulů v barvě interiéru, z nichž prostřední je domovem pro multimediální centrum, které může nahradit standardní rádio s CD přehrávačem a telefonem. Prvním stupněm je kombinace rádia, CD a kazetového přehrávače s barevným displejem navigačního systému, druhým doplnění o DVD přehrávač s 6,5“ TFT obrazovkou a pro doladění je k dispozici TV tuner, audioaparatura Harman-Kardon a CD changer, přístupný po odsunutí ovládacího panelu. Integrovaná loketní opěrka obsahuje dvě oddělené schránky, spodní klimatizovanou. Volant je standardně multifunkční, lze jej vyšlechtit vyhříváním, či systémem Easy Entry. Přední sedadla je možno již v základu elektricky podélně polohovat a regulovat sklon opěradla. Za příplatek je kromě plné elektrifikace a vyhřívání k mání i vnitřní ventilace a dynamické přizpůsobování tvaru aktuálním podmínkám. Na základě údajů od snímače polohy volantu a příčného i podélného zrychlení se jednotlivé polštáře v sedačce přifukují a poskytují potřebnou oporu tělu např. v zatáčkách. Komfort zlepšuje standardní dešťový senzor, který volitelně umí zavřít i střešní okno.

Zadní polovina vozu je řešena v duchu konceptu Easy-pack. Kromě pohodlí, poskytovaného zadními sedačkami, lze s těmito tvořit nesčetné varianty uspořádání ložného prostoru. Mimo obligátního třetinového rozdělení a možnosti sklopit či vyjmout sedáky, lze opěradla sklopit, fixovat ve dvou úhlech, pneumaticky zatahovat opěrky hlav, příplatkově složit i spolujezdcovu sedačku, vysouvat podlahu zavazadlového prostoru pro snazší manipulaci s nákladem, použít (u dvou dražších provedení) prostor pod podlahou k uložení provozních drobností a výjimatelného kufru, vyplňujícího hluchý prostor za opěradly, využít šesti fixačních ok, příplatkových multifunkčních kolejek s rozpěrnou tyčí a pásy k upevnění a rozdělení nákladu, či možnosti aretovat páté dveře v kterékoliv poloze. V nabídce je dále skibag, hydraulické ovládání výsuvné plošiny, třetí řada sedadel či motorizované páté dveře. Cestujícím vzadu je možno podstrojovat čtyřzónovou klimatizací, v případě vyšších modelů se snímačem kvality vzduchu a automatickou aktivací uzavřené ventilace. Ta kromě klapky ve ventilaci zatáhne okénka, včetně střešního.

Podvozek těží z lehké stavby vozu, na kterou byl v hojné míře užit hliník. Aluminiová je kapota a blatníky, stejně jako přední a zadní tzv. crash boxy, schopné absorbovat náraz do rychlosti 15 km/h. S čtyřprvkovou přední a vícebodovou zadní nápravou s rozsáhlou aplikací lehkých kovů plodí vynikající jízdní vlastnosti. Aby nebyly ovlivněny zatížením se stará standardní vzduchové pérování zadní nápravy, kterým je možno pod názvem Airmatic DC dovybavit celý vůz. O další zlepšení se stará jedna z nejdůležitějších inovací – elektrohydraulické ovládání brzd SBC. Odstraňuje mechanickou vazbu mezi brzdovým pedálem a hydraulikou; impuls k brzdění je rychleji a přesněji přenesen elektricky k samostatným hydraulickým brzdičům v kolech. Kromě rozsáhlejší možnosti elektronické asistence systém celou soustavu zjednodušuje. Řidiči pomáhá také standardní systém jízdní stability ESP a degresivní posilovač řízení.

Krev do žil pumpuje šestice motorů, z toho půlka vznětových. Všechny motory, kromě dvou nejsilnějších, jsou standardně sezdány s šestistupňovou manuální převodovkou. Pro 320 E/CDI je již v základu pětistupňový automat. První položku v nabídce tvoří čtyřválce - 200 Kompressor, osmnáctistovka s rootsovým dmychadlem (120 kW, 240 Nm), nebo 220 CDI (110 kW, 340 Nm). Střed nabídky je reprezentován pětiválcem 270 CDI (130 kW, 400 – 425 Nm*) a vrchol třemi šestiválci – 240 E (130 kW, 240 Nm), 320 E (165 kW, 315 Nm) a 320 CDI (150 kW, 500 Nm). Motory jsou plněny čtyřventilovými hlavami, benzínové šestiválce tříventilovými. CDI zde značí common-rail druhé generace s vstřikovacím tlakem 1600 Bar, dvěma pilotními předvstřiky a turbodmychadlo s variabilní geometrií. Benzínový čtyřválec je osazen dvěma vyvažovacími hřídeli a tzv. Twin-pulse systémem, souborem technických vymožeností, především variabilním časováním obou vačkových hřídelí. Šestiválce byly optimalizovány, vybaveny variabilním sacím potrubím a dvojitým zapalováním pro dokonalejší spalování. Výsledkem modernizací je snížená spotřeba a vyšší výkon, stejně jako fakt, že maximální rychlost žádného modelu není menší než 207 km/h a zrychlení 0-100 km/h pomalejší než za 11,1 vteřiny. K hospodárnosti přispívá i optimalizovaná aerodynamika, zahrnující plastové krycí panely podvozku, malé spoilery před koly, usměrňující víření vzduchu a u benzínových šestiválců i lamela v předním nárazníku, která je v případě nižší potřeby chladícího vzduchu uzavřená a zlepšuje obtékání přídě.

Tradiční silnou stránkou mercedesů je bezpečnost. Nové třídě E slouží ke cti, že téměř veškerou bezpečnostní výbavu obsahuje bez příplatku. Základem je skelet, na kterém kromě zmíněných crash-boxů bylo ve vysoké míře užito i vysokopevnostní oceli. Takže je nejen tuhý, odolný proti krutu, ale i pevný. Předcházet nehodě pomáhá dlouhý seznam elektronických asistenčních systémů, počínaje SBC, BAS, ABS, ESP, ASR, příplatkový radar Distronic, bi-xenonové aktivní reflektory (natáčejí se s volantem a pro provedení Avantgarde jsou v základu), LED všechna koncová a obrysová světla (Avantgarde) a v neposlední řadě i systémy, snižující únavu. Příplatkové aktivní sedačky masírují záda, pokročilá ventilace se senzorem vlhkosti a aktivním filtrem se stará o perfektní klima a oči šetří night-light systém, který u dvou dražších provedení v noci mírně iluminuje interiér. Před nadměrným prohříváním interiéru chrání determální prosklení, u Avantgarde modré, a snímače slunečního záření, aktivně ovlivňující činnost klimatizace. Prvním ochranným valem při nehodě je nárazník, schopný absolvovat kolize do 4 km/h bez poškození, dále crash-boxy, čelní airbagy s dvoustupňovým plněním a snímačem zatížení sedadel, boční a hlavové bagy a na všech krajních místech bezpečnostní pásy s předpínači a omezovači tahu. Bezprostředně po nehodě také vyjdou vstříc ke zmírnění následků všechny palubní systémy – otevřou se zámky, aktivuje se vnitřní a výstražné osvětlení, odpojí se napěťové okruhy. Konstruktéři mysleli i na snadnou opravitelnost méně poškozeného vozu a na ochranu chodců.

Do vyšší třídy přichází velice silný hráč, který se bude od začátku snažit zle zatápět konkurentům. Prostředky na to má, výsledek souboje ukáže čas.

(* platí pro model s automatickou převodovkou)



Ladislav Čermák