Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Morris Marina (1971–1980): Padesátiny klasiky z Cowley

Karel Haas Karel Haas 18. 3. 2021 • 06:22
20
2
Zobrazit náhledy (20)
Sedan Morris Marina měl rozvor 2438 mm a vnější rozměry 4290 x 1640 x 1420 mm. Vedle sedanu a kupé se Marina nabízela jako dodávka (van) s plechovými boky místo oken. Po sedanu a kupé uvedl Morris na trh pětidveřové kombi Marina Estate s nahoru zvedaným víkem zavazadlového prostoru a šesti bočními okny. Faceliftovaná Marina Mark II měla okrasné lišty na bocích a na přání vinylový potah střechy. Kupé Morris Marina 1800 TC z roku 1976 mělo výkon 87 k (64 kW) a točivý moment 140 Nm. Dosahovalo rychlost 160 km/h. Čtyřmístné dvoudveřové kupé mělo splývavou záď s více skloněným zadním oknem a jinak tvarovanými sloupky C. Kupé Morris Marina mělo po faceliftu novou přední masku s černou mřížkou a úzkým plechovým dílem v barvě vozu umístěným mezi světlomety. Kupé mělo proti sedanu pozměněný tvar bočních oken za dveřmi a změnila se také mřížka vna sloupcích C. Pětidveřové kombi Morris Marina Estate dostalo po poslední úpravě v roce 1978 přední spoiler, černé plastové nárazníky se směrovými blikači a upravená zadní světla. Široká přední maska s integrovanými kruhovými světlomety a obdélníkovými pomocnými světly dodávaly Marině elegantní vzhled v americkém stylu. Příplatková vinylová střecha, černý spoiler pod předním nárazníkem a proužky na bocích dodávaly Marině sportovní vzhled. Za necelých deset let výroby se prodalo na britském trhu přes osm set tisíc vozů Morris Marina a společně s modelem Ital jich bylo vyrobeno 1,2 milionu. Morris Marina Saloon z roku 1978 měl uvnitř novou palubní desku a nová sklápěcí přední sedadly s opěrkami hlavy. Morris Marina dostal v Top Gearu nálepku jednoho z nejhorších vozů historie. Díky příznivé ceně byl ale ve Velké Británii oblíbený. Studio ItalDesign navrhlo několik úprav vzhledu Mariny, hlavně novou přední masku s obdélníkovými světlomety a nová větší zadní světla. Vůz nazvaný Morris Ital se vyráběl do roku 1984.

Středně velké sedany, kupé, kombi a užitkové automobily Morris Marina vyráběla v sedmdesátých letech divize Austin-Morris koncernu British Leyland. Měly klasický pohon zadních kol čtyřválci 1,3 a 1,8 litru.

Na rozhraní šedesátých a sedmdesátých let minulého století došlo v britském automobilovém průmyslu k výrazným přesunům. V roce 1968 se Leyland Motors spojil s British Motor Holdings (BMH) a vytvořil koncern British Leyland Motor Corporation (BLMC), do kterého patřily i dvě největší britské automobilky Austin a Morris. Nový management BLMC byl překvapen, když zjistil, že kromě modelu Austin Maxi (jeho vývoj právě vrcholil) nemá ve vývoji žádné další vozy. Nabízel jen letitý Morris Minor, vyráběný od roku 1948, a řadu sedanů Austin a Morris 1100/1300, známých pod kódem ADO16 a nabízených od roku 1962. Vedení BLMC proto začalo okamžitě realizovat plán vývoje vozu, který by tyto modely nahradil. Rodinný sedan nazvaný Marina se začal vyvíjet pod kódovým označením ADO28.

Aby byly produkty koncernu BLMC jasně rozlišeny, bylo rozhodnuto, že konzervativní vozy s tradiční konstrukcí se budou jmenovat Morris a nové, odvážnější konstrukce jako Allegro nebo Princess se budou prodávat pod jménem Austin. Austinům tedy bylo souzeno používat moderní koncepci s motorem vpředu napříč pohánějícím přední kola, kterou navrhl Alec Issigonis a Morrisy měly dál klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol.

Vedení BLMC rozhodlo vyrábět Morris Marina ve staré továrně Morris Motors v Cowley (Oxfordshire) ve střední Anglii, která se od dvacátých let, kdy byla postavena, nijak nezměnila a měla nedostatečnou kapacitu. Morris Marina byla uvedena na domácí trh koncem dubna 1971.  

Sedan Marina

Klasický pohon tuhé zadní nápravy motorem umístěným vpředu byl pro Marinu výhodou na tradičních exportních trzích v zemích Commonwealthu, jako Jižní Afrika, Austrálie a Nový Zéland. Moderní vozy s předním pohonem se zde zdály být příliš křehké a složité a jejich motory slabé. Morris Marina naproti tomu používala jednoduché a osvědčené komponenty z modelů Morris Minor, MGB a Triumph Dolomite.

Čtyřdveřový sedan Morris Marina (foto) se stupňovitou zádí navrhl designer Roy Haynes, který předtím navrhl model Ford Cortina Mark II. Mezi oběma vozy se dá nalézt určitá stylistická podobnost. Na vývoj dvou modelů přímo konkurenčním Fordům Escort a Cortina nebylo dost peněz, a proto byl ADO28 umístěn někam mezi tyto Fordovy modely. Svými rozměry, rozvorem 2438 mm a vnějšími mírami 4290 x 1640 x 1420 mm (d x š x v), se blížil spíš Cortině. Marina měla nezávislé zavěšení předních kol s torzní tyčí a poháněnou tuhou zadní nápravu odpruženou podélnými listovými péry.

Čtyřdveřový sedan Morris Marina se stupňovitou zádí navrhl designer Roy Haynes. Čtyřdveřový sedan Morris Marina se stupňovitou zádí navrhl designer Roy Haynes.

Sedan Marina měl velká okna (přední a zadní mírně zaoblené), masku chladiče rozdělenou na dvě části a umístěnou mezi kruhové světlomety. Přední směrovky našly místo pod nárazníkem. Na silných zadních střešních sloupcích byly vodorovné otvory s mřížkou, určené k odvětrání interiéru.

Čtyřválcové motory

Morris Marina se prodával s řadovými čtyřválcovými motory s rozvodem OHV a objemem 1,3 a 1,8 litru. Čtyřválec série A s objemem 1275 cm 3 měl s karburátorem SU HS4 nejvyšší výkon 57 k (42 kW) při 5500/min a krouticí moment měl vrchol 95 Nm při 2450/min. Vůz s hmotností 882 kg dosahoval rychlost 135 km/h a na stovku zrychlil za 19 s. Průměrná spotřeba benzinu se pohybovala kolem 10,5 l/100 km.

Silnější čtyřválec série B měl objem 1798 cm 3 (vrtání/zdvih 80,3/88,9 mm) a se dvěma karburátory SU měl výkon 78 k (57,5 kW) a točivý moment 132 Nm při 2900 otáčkách. 935 kg těžký vůz dosahoval rychlost 153 km/h. Verze TC se dvěma karburátory, používaná i v modelu MGB, měla výkon 87 k (64 kW) a točivý moment 140 Nm. Dosahovala rychlost 160 km/h. Od roku 1978 byl větší motor nahrazen 1,7litrovým čtyřválcem série O s rozvodem OHC.

Dvoudveřové kupé

Konstruktér Haynes od začátku počítal se sportovní dvoudveřovou verzí sedanu, která by, podobně jako Ford Capri vycházející z Cortiny, oslovila mladší zájemce. Plně čtyřmístné dvoudveřové kupé (foto) mělo splývavou záď s více skloněným zadním oknem a jinak tvarovanými sloupky C a větracími mřížkami na nich. Z úsporných důvodů mělo kupé stejné dveře jako sedan.

Současně se sedanem se Morris Marina nabízela ve dvoudveřovém provedení se sešikmenou zádí. Současně se sedanem se Morris Marina nabízela ve dvoudveřovém provedení se sešikmenou zádí.

Pětidveřové kombi

18 měsíců po sedanu a kupé uvedl Morris na trh pětidveřové kombi Marina Estate (foto) s nahoru zvedaným víkem zavazadlového prostoru a šesti bočními okny. Když zahrneme i užitkové verze, dodávala se Marina v pěti provedeních: sedan, kupé, kombi, pickup a dodávka (van) s plechovými boky místo oken.

Po sedanu a kupé uvedl Morris na trh pětidveřové kombi Marina Estate s nahoru zvedaným víkem zavazadlového prostoru a šesti bočními okny. Po sedanu a kupé uvedl Morris na trh pětidveřové kombi Marina Estate s nahoru zvedaným víkem zavazadlového prostoru a šesti bočními okny.

Pouhých devět měsíců po zahájení výroby v Cowley byla v březnu 1972 vyrobena stotisící Marina a v únoru 1973 jich bylo vyrobeno čtvrt milionu. Marina se montovala také v Austrálii a v Jižní Africe, kde se jmenovala Leyland Marina. Na Novém Zélandu se prodávala pod názvem Morris 1700 a v Severní Americe jako Austin Marina. Montovaly se také v Malajsii.

Facelift neboli Mark II

V roce 1975 prošla Marina faceliftem, po kterém měla novou masku chladiče, přístrojovou desku a sedadla. K úpravám došlo i na podvozku (zavěšení kol) a vylepšeno bylo také odhlučnění interiéru. Dělená přední maska byla nahrazena jednodílnou s černou mřížkou a úzkým plechovým dílem v barvě vozu umístěným mezi světlomety (foto). Později byl tento díl nahrazen úzkou mřížkou s malými pomocnými obdélníkovými světly po stranách. Při poslední úpravě v roce 1978 dostaly všechny modely Mariny přední spoiler, černé plastové nárazníky se směrovými blikači a upravená zadní světla.

Kupé Morris Marina mělo po faceliftu novou přední masku s černou mřížkou a úzkým plechovým dílem v barvě vozu umístěným mezi světlomety. Kupé Morris Marina mělo po faceliftu novou přední masku s černou mřížkou a úzkým plechovým dílem v barvě vozu umístěným mezi světlomety.

Do několika evropských zemí, ve kterých byly daňově zvýhodněny automobily se vznětovými motory se dodával Morris Marina s 1,5litrovým dieselovým motorem s výkonem kolem 40 koní. V letech 1977 až 1980 bylo vyrobeno 3870 vozů Marina s tímto motorem. Všechny byly exportovány, ve Velké Británii se neprodávaly.

Pod vedením Sira Michaela Edwardese se BLMC pokusila modernizovat model Marina a pozvala si k tomu Giorgetta Giugiara ze studia ItalDesign. Giugiaro navrhl několik kosmetických úprav Mariny, hlavně novou přední masku s obdélníkovými světlomety a nová větší zadní světla. Vůz nazvaný Morris Ital se vyráběl do roku 1984, kdy byl nahrazen modelem Austin Montego.

Morris Marina se od začátku potýkala s problémy. Podílelo se na tom především zavěšení předních kol způsobující silnou nedotáčivost. Týkalo se to především modelů 1.8 a 1.8 TC se silnějším a těžším motorem. Mnoho vozů z počátku výroby bylo proto upravováno u dealerů, než došlo po půl roce k úpravě ve výrobě. K důkladnější úpravě zavěšení předních kol došlo až v roce 1975, kdy se začala vyrábět verze Mark II s přidanými stabilizátory. V roce 1982 byly u modelu Morris Ital nahrazeny pákové tlumiče teleskopickými.

Bez ohledu na tuto kritiku a díky příznivé ceně byl Morris Marina ve Velké Británii velmi oblíbený a dobře se prodával. V roce 1973 se na britském trhu umístil na druhém místě za Fordem Cortina a porazil hlavního konkurenta Ford Escort. Pro svoji nenáročnost se stal vhodnou volbou pro rodiny s průměrným příjmem a obchodníky. Za necelých deset let výroby se jich prodalo na britském trhu přes osm set tisíc a společně s verzí Ital jich bylo vyrobeno 1,2 milionu. Tato čísla popírají nálepku jednoho z nejhorších vozů historie. V současné době jich ve Velké Británii existuje jen pár stovek.

Související články

Témata
20. 3. 2021 12:20
Kvůli těm směšně zapadlým kolům...
... v podbězích to auto muselo vypadat zastarale už v roce 1971 při své premiéře... :-( :no:
Avatar - Stejsn
18. 3. 2021 11:43
Partička z topgearu
tyhle auta vždycky zarputile kritizovala, pomlouvala a ničila. Zajímalo by mě ale, jak na to ve skutečnosti byly Mariny ve srovnání se soudobou evropskou produkcí, co se týká kvality. V 70. letech obecně nebyla auta úplně na výši, takže s čím to srovnat z Francie, Německa, Itálie a s jakým výsledkem?. Ale teda dvě do oči bijící věci jsou fakt zarážející: dvoudvéřové 4 sedadlové kupé s krátkými dveřmi ze sedanu - to by mě teda zajímalo, jak se lezlo dozadu. A pak pákové tlumiče ještě v roce 1982? To i v ČSSR měl naposledy stejšn 1202! :-O A ten měl jízdní vlastnosti naprosto strašidelné.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku