Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Moskvič v nové době: Od aut ke kulečníkovým stolům

David Bureš
Diskuze (11)
Moskevská automobilka v roce 2006 vyhlásila bankrot. Následně se zdálo, že značka bude obnovena, nakonec ale k tomu nedošlo.

Moskevská automobilka AZLK (dříve MZMA) patřila mezi důležité automobilové výrobce Sovětského svazu. Po rozpadu východního bloku však výrobce vozů značky Moskvič svoje pozice rychle ztrácel, až byl kvůli finančním problémům nucen vyhlásit bankrot. Snahy o oživení značky nakonec nevyšly.

Éru největších úspěchů Automobilový závod Leninského komsomolu (do roku 1969 Moskevský závod malolitrážních automobilů) zažil v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy se vyráběly nejznámější modely značky, sedan 412 a jeho nástupce 2140. Vozy prodávané se značkou Moskvič byly oceňované hlavně pro svoji robustnost a nízkou cenovku.

V druhé polovině osmdesátých let pak přichází doba Moskviče 2141 (známého též jako Aleko), který byl na poměry sovětských aut velice moderní – používal pohon předních kol. Nový model měl vzniknout ve spolupráci s některou ze západoevropských automobilek, spolupráci se ale nakonec nepodařilo navázat, a tak výrobce okopíroval Simcu 1308, evropské Auto roku 1976. Změn ale bylo provedeno hodně (vlastní motor, uložený podélně, zavěšení inspirované Audi 100), a tak o kopii 1:1 hovořit nelze.

Do nové doby po rozpadu Sovětského svazu moskevský výrobce vstupuje právě s Moskvičem 2141, u něhož se však kvůli stále tvrdší konkurenci ze západní Evropy ukazuje jeho reálné stáří. Simca 1308, z níž auto technicky vycházelo, byla totiž v roce 1991 (rok rozpadu SSSR) už 15 let starým vozem.

Továrna je privatizována a nově se stává akciovou společností s jednoduchým názvem OAO Moskvič. S konkurencí se pak snaží bojovat rozšířenou nabídkou. Od liftbacku 2141 je odvozen pick-up, sanitka nebo sedan. Pokračuje i spolupráce s Bratislavskými automobilovými závody na velkoprostorovém autě (tzv. Moskvič 3733 a MNA 1000), z jeho výroby ale nakonec sejde.

Prototypy postavené na začátku devadesátých let přitom ukazují, že v Moskvě měli spoustu nápadů. Zhoršující se finanční situace ale znamenala, že do sériové výroby měly hodně daleko. Už na konci osmdesátých let vznikl Moskvič 2139 Arbat, 4,6 metru dlouhý minivan až pro sedm osob, který se měl stát lidovým vozem. O pohon jeho předních kol se starala osmnáctistovka se 70 kW a 147 N.m, kombinovaná s pětistupňovým manuálem. Moskvič 2143 byl pak moderně střižený sedan s atypickým zdvojeným bočním prosklením, který byl postavený na technice 2141. Budoucnost značky měl naznačit i Moskvič 2144 Istra s hliníkovou aerodynamickou karoserií (se součinitelem odporu vzduchu 0,149), který zaujal k nebi otevíranými dveřmi.

Právě nedostatek financí znamenal, že se Moskvič musel i nadále spoléhat na starou techniku modelu 2141. Na její bázi byly postaveny i modely, které původnímu autu nejsou ani trochu podobné. Mezi takové patřil sedan Kníže Vladimír, luxusně pojatý sedan Ivan Kalita, původně primárně určený pro potřeby ruské vlády, nebo dokonce kupé Duet. Netradiční názvy většinou odkazovaly na slavné postavy ruských dějin.

Postupem doby je stále zřejmější, že zastaralá technika konkurenci ani zdaleka nestačí. Už v roce 1994 firma kvůli malému zájmu zákazníků přerušuje výrobu, kterou obnovuje po získání úvěru se státní zárukou. Ten měl být určen na novou motorárnu, která ale nikdy nezahájila svoji činnost. Výroba opět stojí na konci 1995, o záchranu se tentokrát postará Renault, který později začne jednu z továren firmy používat pro montáž méganu. Francouzská automobilka přitom nepomáhá Moskviči jen finančně, ale také technicky. Motory od Renaultu používají třeba výše zmíněné modely Ivan Kalita a Duet.

Prodeje ale klesají, což je patrné i na výrobě. V roce 2001 továrna s výrobní kapacitou 100.000 aut ročně postaví jen 810 aut. O rok později je tak produkce definitivně zastavena, když dluh Moskviče dosáhl výše 22,3 miliardy rublů (tehdy asi 20 miliard korun). Firma to ještě zkouší s výrobou kulečníkových stolů, ani v tomto oboru se jí ale nedaří.

Moskvič tak v roce 2006 oficiálně vyhlašuje bankrot, definitivní konec následuje o čtyři roky později. Tehdy konkurzní správce Alexander Ivanov prohlásil, že dluhy považuje za splacené, když se podařilo plně uspokojit nároky občanů ohledně náhrad za újmy na zdraví či nevyplacené výplaty. V době konkurzu je alespoň prodána část pozemků, kterou kupuje Avtoframos, společný podnik Renaultu a města Moskvy. Ten se dnes jmenuje Renault Russia a patří už jen francouzské automobilce, která v Rusku montuje hned několik svých modelů.

Několik let po vyhlášení bankrotu se přitom zdálo, že by Moskvič mohl být oživen. Logo moskvičů si v roce 2012 nechal registrovat Volkswagen, u něhož se spekulovalo, že tento znak použijí modely zvažované, nově vybudované levné značky. Práva na název značky se pak loni snažil získat Renault, který však nespecifikoval, jaké plány s Moskvičem má. Databáze ruského patentováno úřadu však jako majitele některých log s názvem Moskvič jmenuje malé moskevské firmy. Zdá se tedy, že oživení jedné z legend SSSR je v tuto chvíli v nedohlednu.

David Bureš
Diskuze (11)
Avatar - Barrichello
21. 7. 2016 13:02
Re: 2144 Istra
S realizací výroby měly socialistické podniky 70-80.let problém, protože zkonstnatělé vedení, co bysme šli do rizika dělat něco moderního když je odbyt na to staré apod. názory.
Takže tak....
Avatar - Mangalica
21. 7. 2016 11:00
Re: 2144 Istra
Přesně tak, prototypů byly mraky, výroba se počítá. Tu Istru si pamatuju z nějakýho dobovýho časopisu.
Avatar - Panamira
20. 7. 2016 13:17
Re: Tak už vím, jak vznikl Roomster
:-) :-) :-)
20. 7. 2016 12:45
Re: Chyba v popiskách fotek
Díky za upozornění! Už je to opravené
Avatar - Stejsn
20. 7. 2016 12:05
Chyba v popiskách fotek
Na fotkách 36 a 37 je interiér moskala 2139, ne 2141.