Největší lodě světa znečisťují prostředí více než všechna auta světa. Zajímá to někoho?

Automobilová doprava je napříč světem považována za velké ohrožení životního prostředí, a tak jednotlivé vlády stále zpřísňují normy, aby vozy vypouštěly stále méně a méně emisí. Na světě přitom existují mnohem větší znečišťovatelé životního prostředí, třeba obří lodě. Ani ty už naštěstí nezůstávají bez povšimnutí a také je čeká důraz na nižší vypouštěné emise. Tato snaha ale podle nás přichází pozdě a normy jsou zaváděny jen pomalu.

Je to přitom velký paradox. Nejen Evropská unie volá po stále přísnějších emisních normách pro automobily, které se v případě vznětových motorů dostaly vlastně už na hranici jejich možností, a přitom na moři plují obří lodě, které vypouštějí mnohonásobně více emisí. V roce 2009 byla dokonce dánskou vládní agenturou pro ochranu životního prostředí vydána studie tvrdící, že pouhých 15 největších lodí světa zatěžuje životní prostředí více než všechny automobily na světě, kterých v té době bylo asi 760 milionů. A to není řeč o sice menších, ale stále velice „špinavých“ lodí, kterých plují tisíce. Ve výsledku tak lodní doprava znečišťuje životní prostředí výrazně více než auta.

Studie nepoukazovala na ekologickými aktivisty nejvíce sledované emise oxidu uhličitého, ale na nebezpečnější emise sazí, oxidů síry a dusíku. Ve srovnání s automobily totiž obří lodě používají mnohem méně kvalitní palivo. Tzv. zásobníkové palivo jsou vlastně nepoužité zbytky při rafinaci nafty z ropy, které jsou plné nebezpečných látek, jako je třeba síra. Podle odhadů tento olej může obsahovat až 3.500krát více síry než nafta používaná osobními automobily. Lodě přitom nevyužívají filtry pevných částic jako automobily, a tak tyto látky vlastně nic nezachytává.

Reálná vs. udávaná spotřeba aut: Kdo byl v testu nejhorší? A o kolik?

Druhým důvodem zatěžování životního prostředí obřími loděmi je vedle spalování nekvalitního paliva jejich kontinuální práce. Lodní motory většinu roku pracují 24 hodin denně, což je samo o sobě pro životní prostředí vysoká zátěž. Navíc tyto agregáty jsou doslova obří, třeba letos na moře spuštěná obří osobní loď Harmony of the Seas se spoléhá na celkem šest dieselových motorů, dva šestnáctiválce a čtyři dvanáctiválce od finské společnosti Wärtsilä Finland Oy. Každý ze šestnáctiválců přitom spotřebuje asi 250.000 litrů paliva denně, což je opravdu „trochu“ rozdíl proti vašemu vznětovému čtyřválci, se kterým vyjedete párkrát za týden se spotřebou pět litrů na sto...

Elektromobily podle experta nemusí snížit německé emise CO2

A jestliže chcete argumentovat tím, že lodě jezdí po oceánech, kde nikomu nevadí, musíme připomenout, že vysokou spotřebu mají i při stání v přístavech, kde už se mnoho lidí nachází. James Corbett z Univerzity Delaware, zabývající se dlouhodobě světem lodní dopravy, dokonce v roce 2009 tvrdil, že na světě ročně zemře 64.000 osob v důsledku emisí vypouštěných loděmi. Jen v Evropě se má jednat asi o 27.000 lidí.

Přestože největší lodě světa zůstávají obřími znečišťovateli životního prostředí, i v jejich případě dochází k pomalým změnám a snižování jejich zátěže.

Dnes už třeba po světě nejezdí nejdelší supertanker světa, postavený v roce 1979 jako Seawise Giant. Loď později přejmenovaná na Jahre Viking nebo Knock Nevis byla supertankerem dlouhým 458 metrů, díky čemuž byla delší, než činí výška slavného mrakodrapu Empire State Building (443 metrů). V délce ji sice se svými 488 metry překonala loď Prelude FLNG, to je ale plovoucí platforma pro těžbu zemního plynu, a tak toho nenapluje tolik jako tankery.

Při plném naložení činil výtlak Seawise Giantu 657.019 tun, což z něj zároveň dělalo nejtěžší loď na světě. Kvůli svým rozměrům a omezené manévrovatelnosti (z plné rychlosti 16,5 uzlů zastavila na devíti kilometrech) dokonce nemohla do kanálu La Manche nebo Suezského průplavu.

Navíc i ve světě lodí se experimentuje s alternativními palivy a technikou snižující spotřebou paliva. Začíná se využívat těžký olej s nízkým obsahem síry, systémy využívající vzduchovou a solární energii nebo rekuperace odpadního tepla. Proto třeba již zmíněná Harmony of the Seas je navzdory své stále vysoké spotřebě o 20 % energeticky účinnější než sesterské lodě Oasis of the Seas a Allure of the Seas, speciální kýl navíc pomáhá snížit spotřebu paliva.

Začíná se snažit i regulační orgán Mezinárodní námořnická organizace (IMO), byť zatím pomalu. IMO schválilo normy, na jejichž základě budou muset lodě s tonáží nad 5.000 tun budou muset sbírat data o spotřebě všech typů používaného oleje. Zjištěné údaje chce IMO následně použít pro další regulaci. S ohledem na to, že podle odhadů IMO takto velké lodě představují 85 % emisí CO2 mezinárodní lodní dopravy, zdá se nám to zatím trochu málo. Samotné přístavy pak problém vlastně jen odsouvají jinam, některé z nich už zakázaly vjezd velkých lodí s motory spalujícími nekvalitní palivo.

A právě snižování spotřeby paliva a technika zachytávající nejnebezpečnější látky je jediným řešením, jak zátěž lodní dopravy snížit. Bez obřích tankerů a kontejnerových lodí se totiž v globalizovaném světě neobejdeme, k přepravě ropy a zboží jsou bezpodmínečně nutné. Chceme ale tímto článkem říct, že by se světové vlády měly lépe zamyslet nad tím, co životní prostředí opravdu ničí, jestli miliony automobilů, nebo pár desítek lodí? A to nemluvíme o letadlech nebo naftových lokomotivách. Jen ta auta jsou bohužel mnohem větším terčem pro všechny ekologické aktivisty...