Německé mýtné se bude týkat jenom dálnic a silnic první třídy

Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která prosazovala platby za všechny německé silnice, částečně ustoupila tlaku partnerů v koaliční vládě. Zejména zástupci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové vyjadřovali obavy, že by původní plán na zpoplatnění všech silnic ohrozil rozvoj pohraničních oblastí. Ministerstvo dopravy zatím žádnou úpravu původního návrhu nepotvrdilo.

Návrh na zpoplatnění všech německých silnic představil počátkem července ministr dopravy Alexander Dobrindt. Proti jeho plánu se ale zvedl odpor. Starostové obcí v pohraničí se obávali, že by mýtné v takové podobě odradilo cizince od návštěv Německa a že by se zpřetrhaly přeshraniční obchodní i mezilidské vztahy.

Zemské organizace CDU v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Severním Porýní-Vestfálsku se obávaly, že po zavedení mýta poklesne zájem Francouzů, Belgičanů a Nizozemců o nákupy v Německu. Premiér Saska Stanislaw Tillich dokonce uvedl, že pokud by bylo mýtné v takové podobě zavedeno, policie by vůbec neměla kontrolovat cizince cestující do 30 kilometrů od hranice, zda silniční známku mají.

CSU nyní koaličním partnerům ustoupila a podle dohody mezi stranami by se mýtné nemělo vztahovat na silnice nižších tříd. "Je třeba ukončit toto letní divadlo i naše rozpory a soustředit se na tvrdou parlamentní práci," řekl k dohodě generální tajemník CSU Andreas Scheuer.

Zatím není jasné, jaký dopad bude mít současná dohoda na navrhovanou cenu dálniční známky. Dobrindt v původním návrhu předpokládal, že by se cena lišila podle stáří vozidla a podle objemu motoru. Průměrná cena známky měla být 90 eur ročně (zhruba 2500 korun), v prodeji měly být i třítýdenní známky v hodnotě 10 eur (275 korun). Ministr počítal s tím, že se mýtné bude platit od roku 2016.

Podle Dobrindta také mělo německým řidičům cenu známky kompenzovat snížení daně z vlastnictví motorového vozidla. V praxi by se tak zpoplatnění německých silnic dotklo pouze zahraničních řidičů. Někteří právní odborníci se ale domnívají, že takový postup je v rozporu s právem Evropské unie, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.