Nenápadnou silnicí poblíž Ostravy prochází státní hranice. Má to zajímavý důsledek
Na první pohled je silnice z Šilheřovic u Ostravy vcelku obyčejná. Až na to, že jejím středem prochází státní hranice. Když předjíždíte, musíte přejet do sousedního Polska.
Po celém světě se cestovatelé fotí na místech, kde hranice prochází postelí v hotelu, ulicí, nebo rovnou rodinným domem. Za hraničními kuriozitami ale nemusíte cestovat daleko do ciziny. I české hranice se klikatí zajímavě.
Když vyjedete z Šilheřovic v okrese Opava kolem zámku, minete odbočku a točnu pro autobusy. Po pár stech metrů je další křižovatka s odbočkou na Antošovice. Taková obyčejná silnice z jedné vesnice do druhé. Jen s tím rozdílem, že auta v protisměru jsou už v jiném státě.
Když budete chtít předjíždět, měli by všichni pasažéři mít u sebe občanský průkaz nebo cestovní pas. Při předjíždění totiž na pár vteřin vjedete do zahraničí.
Mezinárodní okresky
Hraniční cesty jsou tady dokonce dvě, jedna vede z Šilheřovic na Chalupki, druhá na Rudyszwald. V jednom případě je to silnice třetí třídy, v druhém jde o místní komunikaci. Obě se potkávají na kraji Šilheřovic. Ten, kdo jede z obce Chalupki do Rudyszwaldu a ani jednou nebude předjíždět, zůstane celou cestu v Polsku. Obráceně už ale musí i Poláci přes hranici a projet se pár set metrů po českém území.
V noci si řidič musí dát pozor, aby dálkovými světly neoslňoval řidiče v sousedním státě. Oslňovat se nesmí ani v Polsku, ani u nás. V tom jsou pravidla v obou státech stejná. V některých detailech se ale předpisy na jedné a druhé půlce silnice liší. Čistě teoreticky tak v každém pruhu platí jiný zákon, a když budete předjíždět, musíte se po přejetí dělicí čáry chovat jinak podle pravidel druhé strany.
Různé předpisy platí dokonce i pro chodce. V Polsku se při přecházení – je jedno, zda na přechodu, nebo mimo něj – nesmí používat mobilní telefon ani podobné elektronické zařízení. Za esemeskování při chůzi přes silnici hrozí pokuta až 300 zlotých, tedy 1700 korun. Kdo ale v půlce vozovky ještě před vstupem na polské území schová telefon do kapsy, pokutu dostat nemůže.
Plná moc k předjíždění
Pokud nemáte registrační značku s označením země původu, tedy modrý unijní proužek s hvězdičkami a písmeny CZ, pak je pro vás tato silnice teoreticky jen jednosměrnou, nebo si musíte nalepit oválný symbol s písmeny CZ. Cestou z českých Antošovic do českých Šilheřovic byste totiž bez označení jet neměli, protože v tomto směru pojedete kousek Polskem. A pozor na polské specifikum, kterým je potřeba souhlasu majitele vozidla se zápůjčkou. Pokud jedete autem nebo na motorce, kde nejste zapsáni v dokladech, musíte mít v Polsku plnou moc. Tu je ale lepší mít při cestách do ciziny vždy.
Co se týče svícení, tam problém není. Jak u nás, tak v Polsku se jezdí s rozsvícenými světly celoročně. Rozdíl je ale v toleranci alkoholu. Kdo jede po české straně, musí mít nulu. V protisměru už ale platí polská tolerance 0,2 promile. Jen pozor na předjíždění. Při pohledu z Polska je za čárou (i když je jen přerušovaná) alkohol opravdu za „čárou“, protože se dostáváte na české území.
Dítě, které jede po polské straně na kole, nemusí mít na rozdíl od české strany helmu. A v zimě, když nasněží nebo bude náledí, jeden pruh nevyžaduje podle zákona zimní pneumatiky. Ty totiž v Polsku nejsou povinné. Pokud by ale řidič dostal smyk, může se dostat na českou půlku silnice. Tam už se při jízdě na letních gumách dopouští přestupku.
Čí je to sníh?
Češi vyhrnou sníh na polskou stranu a Poláci pak nadílku zase přetlačí zpět k nám, nebo je to zařízené jinak? Údržba silnice se řídí mezinárodní dohodou. Tu podepsaly vlády ČR a Polska a jasně si vytyčily, o jaké cesty se stará česká a o jaké polská strana. Smlouva neřeší jen silnici u Šilheřovic, ale i všechny mosty, mostky a propustky přes řeky a potoky na hranicích s Polskem.
V případě silnice u Šilheřovic se o zimní údržbu a drobné opravy stará z větší části Správa silnic Moravskoslezského kraje. Na starosti má úsek k bývalému hraničnímu přechodu. O zbylou část se starají silničáři z Polska.
Dopravní značky si ale dává až na výjimky každá strana vlastní. Na jedné straně tak jsou ukazatele modré, na druhé zelené. Zatímco u nás se zelené používají na dálnicích, v Polsku je to přesně naopak. Zelené jsou silnice a modré dálnice.
V případě, že je potřeba udělat větší rekonstrukci hraniční silnice, nebo by se dokonce měla komunikace nějak přestavět, musí se věc vyřešit na mezinárodním jednání.
Silnice naštěstí k nehodovým úsekům nepatří. Když se tu ale něco stane, musí přijet policie. Která? „Pokud se srazí dva Češi, zavolají si českou policii. Jinak se musí dohodnout,“ říká Jan Čeháček ze Šilheřovic. I když řidiči linkových autobusů, pošťáci nebo zaměstnanci obce musí při své práci přejíždět a přecházet hranice, zaměstnavatelé ani zaměstnanci kvůli těm pár metrům a vteřinám neřeší papírování kolem služební cesty do ciziny. Někteří jezdi přes polské Chalupki dokonce do Ostravy nebo Bohumína, protože je to rychlejší.
Megapřejezd
Silnice rozříznutá hranicí ale není jediná kuriozita, která tady na řidiče čeká. Kdo projede tuto mezinárodní okresku celou a bude chtít vyrazit do Bohumína, pojede přes polskou vesnici Chalupki. Dostane se tak k železničnímu přejezdu. Ten je kousek od nádraží na hlavní trati z ČR. Jsou tam závory, zabezpečovací zařízení a koleje.
Těch kolejí je tam ale víc než obvykle. Celkem jich musíte překonat 12! Od závory k závoře je to devadesát metrů. Chodec, který půjde rychlostí 3 km/h, tak potřebuje k jeho překonání skoro dvě minuty. To je víc, než kolik při jízdě devadesátkou potřebujete na projetí celé silnice ležící ve dvou státech.
Kuriózní hranice v Evropě
- Chcete na dovolenou do Švýcarska, ale partnerka by raději Francii? Zajeďte si do hotelu Arbez ve švýcarské vesničce La Cure. Hotel je přesně na hranici mezi Francií a Švýcarskem. Demarkační linie tu prochází skrz stoly v jídelně i pokoji. Ač budete spát v jedné posteli, každý bude v jiné zemi.
- Na nizozemsko-belgické hranici leží městečko Baarle-Nassau. Belgičané ho označují jako Baarle-Hertog. Tady patří každá parcela do jiného státu, uprostřed nizozemských pozemků jsou pak fleky belgického území a obráceně. Ve městě se tak přes hranici přechází vlastně pořád. Slouží tu policie obou zemí a třeba v obchodech mají dvoje pokladny s rozdílnými cenami alkoholu. Ta záleží na spotřební dani v té, či oné zemi. U belgické pokladny si navíc pivo koupí už šestnáctiletí, u nizozemské je potřeba dosáhnout věku osmnácti let.
S náklaďákem pozor na svátky
Pokud jedete osobním autem nebo na motorce, pak se vás jak v ČR, tak v Polsku týká rychlostní limit 90 km/h. Pozor už si ale musí dávat řidiči autobusů, nákladních aut nad tři a půl tuny, aut s vlekem a vozidel s nebezpečným nákladem nehledě na hmotnost. Ti smí na obyčejné silnici v Polsku uhánět maximálně 70 km/h. U nás může jet autobus i auto s vlekem 90 km/h (pokud to umožňuje konstrukční rychlost) a náklaďák 80 km/h.
Když jsme u nákladních aut, v Polsku je mnohem přísnější zákaz jízdy kamionů o nedělích a svátcích. Neplatí jen odpoledne jako u nás, ale už od osmi ráno. Pokud by na tuto silnici zabloudil kamion, musí si dát pozor i na polské svátky. Třeba 15. srpna se slaví nanebevzetí Panny Marie, po polské straně tak kamion v tento den jet nesmí.
Začalo to Marií Terezií
Šilheřovice spolu s dalšími vesnicemi ve Slezsku patřily původně pod českou korunu. Po první slezské válce, kterou prohrála v roce 1742 Marie Terezie, připadly Prusku. Po 1. světové válce chtěly sice zůstat v Německu, na konferenci ve Versailles ale bylo rozhodnuto, že oblast dnes nazývaná Hlučínsko (celkem šlo o 36 obcí) připadne Československu. Nově nakreslená hranice od té doby vede po silnici.
Původně československo-německá hranice se pak po 2. světové válce stala hranicí s Polskem. Dodnes se ČR a Polsko přou o několik set hektarů území. Pokud se Česko bude muset nějaké půdy vzdát, bude se hranice u Šilheřovic opět posouvat.
Hraniční nádraží
V Česku je mezi milovníky hraničních kuriozit oblíbené nádraží v Železné Rudě. Tam hranice s Německem prochází nádražní budovou a přes nástupiště. V hale s pokladnami je hranice vyznačená tečkami v dlažbě.
U nás jen s kamizolkou
- Když budete mít poruchu, před vystoupením z vozu si vezmete reflexní vestu. Na polské straně vestu mít podle zákona nemusíte. Sice je to s ní bezpečnější, ale Polsko vesty pro řidiče nevyžaduje. Kamizelka odblaskowa, jak se polsky vestě říká, není dokonce ani součástí výbavy polských aut.
- V případě nehody může přijít vhod lékárnička. Pokud uvidíte zraněného na polské straně, přispěchejte na pomoc se svým obvazem. V Polsku není lékárnička stejně jako vesta povinná. Naopak se tam (ale jen u aut registrovaných v Polsku) vyžaduje hasicí přístroj.
- Podle místních tady však policie nečíhá na auta z druhého státu, aby jim dávala pokutu za nedodržení rozdílných pravidel. Teoreticky by se to nicméně stát mohlo.
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat