Symbolicky z pražské hospody do Splitu: Od Fleků až na Poljud aneb Hoši dobrodošli

12. května 2022

Fabijan Kaliterna, Lucijan Stella, Ivan Šakič a Vjekoslav Ivaniševič. Právě tihle studenti z Dalmácie v roce 1911 v pražském pivovaru U Fleků založili chorvatský fotbalový klub Hajduk Split po vzoru pražské Slavie. Mimochodem se „sešívanými“ Hajduk údajně sehrál své první mezinárodní zápasy, v nichž podlehl 0:9 a 1:13. A ještě jeden ponor do historických análů: ve Splitu se dodnes traduje, že právě zmíněná skupina studentů přivezla do dalmatského centra první fotbalový balon.

Střih. Je květen 2022 a já se s Michalem technikem a Michalem fotografem vydávám symbolicky od Fleků směr Jadran – s konečnou zastávkou ve Splitu. Itinerář jsem si pečlivě sestavil, byť určitý vliv na něj měly zvukové nástrahy českého jazyka. Zde pozadí výběru: „Určitě nechci jet na jeden zátah. Navrhuju zastávku ve slovinském Bledu. A co pak?“ chtěl jsem zapojit Michala (technika) do tvorby cestovního náčrtu. „Na Pagu jsem ještě nebyl, super nápad!“ odvětil. Byť došlo ke komunikačnímu šumu, improvizovaný plán spatřil světlo světa a my v nejhorší možný čas kolem 16.00 vyrážíme ucpaným hlavním městem Česka k našemu cíli, respektive cílům.

Premium

Autem do Chorvatska v roce 2022: Konečně v…

Jste to, co jíte

Navigace ukazuje 616 kilometrů. Demokraticky se shodujeme, že si následující štreku zkrátíme hudbou. Playlist necháváme na výzkumnících z britské společnosti Moneybarn, kteří sestavili žebříček nejbezpečnějších skladeb pro řízení: vede v něm písnička Stairway to Heaven od rockového uskupení Led Zeppelin. Analytici současně utřídili též žebříček nejhorších písniček za volant, z nichž jednoznačně vede American Idiot od skupiny Green Day. A tak si to štrádujeme po dálnici D3 za doprovodu kvalitní muziky na České Budějovice. Těsně za nimi stavíme na občerstvovací pauzu, během níž mi v hlavě zní slova výživového poradce Petra Havlíčka: „Vyhýbat bychom se měli objemným, vysoce tučným jídlům s náloží sacharidů, čili tolik populárním smaženým řízkům v trojobalu nebo velkým bagetám s majonézou a smaženými nugetkami. Tato jídla nás jednak příliš zatíží svým zpracováním – a zároveň prokazatelně utlumí naši pozornost a koncentraci při řízení.“ Ještě že jsem jako spolujezdec a necítím vinu, že se láduju výborným řízkem od přítelkyně. Naopak Michalovi (technikovi a řidiči) servíruju přesně to, co mi pan Havlíček doporučil: „Na svačinu není zapotřebí vymýšlet nic sofistikovaného – postačí vhodné čerstvé ovoce či menší celozrnná sušenka, nejlépe bez náplně.“ Rovněž co se týče tekutin, beru si rady uznávaného výživového specialisty k srdci. „Vhodnou tekutinu pro zajištění optimálního pitného režimu představuje obyčejná, čistá, neperlivá voda. V létě, kdy je teplota v kabině vyšší a více se potíme, je v situacích, kdy v autě trávíme více hodin, vhodnější minerální voda. A pokud začneme cítit, že potřebujeme trochu vzpruhu, zvolme kvalitní čerstvě připravenou kávu,“ poznamenává Petr Havlíček s tím, že bychom se měli vyhnout energetickým drinkům. Tady ovšem trochu oponujeme: modrostříbrná plechovka s býkem jednou ročně, u příležitosti cesty do Chorvatska, nás usnout doopravdy nenechá, třebaže jde možná o placebo.