Ojetý Renault Clio 1.4 16V: Je libo automat?

Automobily s automatickou převodovkou nejsou v České republice tolik rozšířeny. Převažují řidiči preferující manuální řazení, což může mít hned několik důvodů. V případě nových vozů je to vyšší investice do provedení s automatem, u ojetin zase obavy ze spolehlivosti převodovky a s tím spojených nemalých výdajů. Klasický automat neláká ani šoféry vyznávající sportovní styl.

Přesto zájemců o vozidla s automatickou převodovkou přibývá. A nejde přitom jenom o dámy, samočinnému řazení dává přednost i více mužů, než tomu bylo dříve. Proto jsme se rozhodli posvítit si na ojetinu vybavenou automatem. Zvolili jsme malý automobil z nabídky autocentra Auto ESA. Renault Clio z roku 2005 nás zaujal nejen automatickou převodovkou, ale také na první pohled velice zachovalým stavem.

Prostor pro posádku

Interiéru testovaného vozu dominuje volič automatické převodovky. Ten upoutal naši pozornost natolik, že nám unikl jeden detail týkající se výbavy – až později jsme si všimli spínačů vyhřívání předních sedadel. Tento prvek výbavy je u malých vozů přitom dost neobvyklý.

Prostor pro posádku je čistý a bez nějakých poškození. Pohlednou palubní desku tvoří plast se zdařilou povrchovou úpravou, světlé čalounění sedadel a dveřních výplní nevypadá vůbec špatně. Přesto nám odstín přijde nepraktický. Samotné sedačky hodnotíme jako pohodlné. Na předních najdete místa dostatek, avšak vzadu je omezený prostor v oblasti kolen a nad hlavou. Zavazadelník nabízí 255 litrů v základním uspořádání, sklopením opěradel zadních sedadel jej lze rozšířit na 1035 litrů. V rámci třídy jde o průměrné hodnoty.

Motor a převodovka

Pod kapotou se nachází šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 1,4 litru. Disponuje výkonem 72 kW, což je pro malé Clio zcela dostačující. Z praxe víme, že čtrnáctistovka s vozem slušně cvičí, jenže tyto zkušenosti máme z aut s manuálním řazením a dnes se nám dostal do rukou vůz vybavený automatem. Takže, co je jinak?

V první řadě je třeba vědět, že automatická převodovka o něco zvýší spotřebu, to by ale neměl být u malého vozu nějaký zásadní problém. Přesto, podle údajů výrobce je vůz s automatem o 0,6 litru na 100 kilometrů žíznivější. Při dnešních cenách pohonných hmot se jedná o údaj, který by mohl případné zájemce o automobil zajímat.

Po nastartování zaujal velice tichý běh pohonné jednotky, jako kdyby pod kapotou ani nebyla. To ticho je příjemné zejména, když popojíždíte v koloně. Na dálnici sice motor uslyšíte, protože je ve vyšších otáčkách hlasitější, přesto se úroveň hluku stále drží nízko. Z chování vozidla je patrné, že agregátu výkon nechybí, ale ne vždycky jej lze zcela využít. A jsme u toho: automatická převodovka někdy více, jindy méně krotí temperament pohonné jednotky. Situace není vyloženě zlá, přesto řidič musí každé vjetí do křižovatky nebo předjíždění náležitě zvážit.

Překvapila nás absence kick-downu - při sešlápnutí pedálu plynu až na podlahu se žádné podřazení nekoná! Automobil dál plynule zrychluje, nic víc. Pokud tedy řidič potřebuje rychle akcelerovat, je jednoduše řečeno v háji, protože tenhle francouz vstoupil do stávky. Jedná se o vůz z roku 2005, u takto starého automobilu by zmíněná funkce chybět neměla. Nic proti automatickému řazení, zejména ve městě je velice komfortní, avšak když chce řidič odněkud rychle zmizet, auto by mělo na jeho přání reagovat. V případě Clia tomu tak není, protože to převodovka zkrátka neumožní.

Jízdní vlastnosti a komfort

Jak z výše uvedeného plyne, automat znatelně ovlivňuje celkový dojem z jízdy. Na něm se podílí i nastavení podvozku, a zde budeme pro změnu chválit. Odpružení si bez potíží poradí s běžnými nerovnostmi a ani na městské dlažbě nebudete v Cliu nešťastní. Vůz si navíc nestojí vůbec špatně ani v zatáčkách: chová se naprosto předvídatelně a držení jízdní stopy mu nečiní potíže. Velice kladně hodnotíme také brzdy - ty jsou chloubou řady Renaultů. Auta této značky jsou známa rychlým nástupem brzd a dostatečným brzdným účinkem, Clio není výjimkou.

Komfort vedle naladění podvozku a pohodlných sedadel ovlivňuje také výbava. Zde je na místě říci, že testované Clio je v tomto směru o něco bohatší než většina konkurentů. Narážíme tím především na vyhřívání předních sedadel, které přijde v zimních měsících vhod. Pro letní období nechybí klimatizace, jízdu zpříjemní také originální autorádio s přehrávačem CD a ovládáním pod volantem.

Výbava a cena testovaného vozu

Z další výbavy jmenujme dálkové centrální zamykání, elektricky ovládaná vnější zpětná zrcátka, posilovač řízení nebo palubní počítač. Z bezpečnostní výbavy zmiňme ABS nebo čelní a boční airbagy. Výhodou jsou i přední mlhovky.

Automobil je celkově v zachovalém stavu. Lak vypadá dobře a nejeví známky poškození, jízdní test neodhalil žádné vůle na podvozku či jiná opotřebení. Naše jediná výtka týkající se stavu vozidla míří k podvozku, kde jsme nalezli vytržený silentblok zavěšení výfuku – nic víc. I samotné výfukové potrubí je v solidním stavu. Palubní počítadlo ujeté vzdálenosti ukazuje pouhých 44 699 kilometrů, což je na vůz z roku 2005 málo. I proto jej prodejce Auto ESA ocenil na 90 000 Kč při platbě v hotovosti.

Expert Auto ESA radí

V případě Renaultu Clio druhé generace jsou jasně spolehlivější zážehové motory než naftové. Navíc i základní benzinová dvanáctistovka potěší dostatkem sil a nízkou spotřebou. Velice úsporný turbodiesel 1.5 dCi totiž trápí vadné vstřikovače, ale i problémy se vstřikovacím čerpadlem. Vyskytuje se únik motorového i převodového oleje. Známé jsou vůle na přední nápravě, a to v táhlech stabilizátoru a v čepech. Můžete narazit také na exemplář s nadměrně opotřebenými ložisky kol. Občas se vyskytnou poruchy dobíjení nebo vadná zapalovací cívka. Zatímco karoserie se s korozí nepotýká, výfuk ji nezřídka podléhá. Povrchová koroze napadá menší části podvozku.