Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Opel Senator a Monza – velké Opely slaví 30 let

Aleš Dragoun
Diskuze (0)
Před třiceti lety, na jaře roku 1978, představila evropská odnož amerického koncernu General Motors novou největší řadu svých osobních automobilů.

Čtyřdveřový sedan dostal do vínku jméno Senator, z něj odvozené kupé s výklopnou zadní stěnou pak bylo pojmenováno po slavném italském okruhu v Monze.

Opel Senator byl nástupcem typů Admiral a Diplomat, kupé Monza pak bylo jeho „sportovnějším“ derivátem. Zatímco Senator měřil na délku přes 4,8 metru, Monza měla necelých 4,7 m a také zkrácený rozvor. Podvozek konstrukčně vycházel z typu Rekord.

Tehdy největší automobily z Rüsselsheimu musely mít samozřejmě i odpovídající výbavu. Špičkový stupeň CD zahrnoval například výškově seřiditelné a vyhřívané sedadlo řidiče, elektricky ovládaná okna nebo klimatizaci. Aby ne, tyto vozy nebyly pochopitelně určeny masám, nýbrž prominentům z řad politiků, umělců nebo slavných sportovců.

Při vývoji ale nebyla zanedbána ani praktická stránka věci, v zádi Senatoru byl prostor pro 500 litrů zavazadel a Monza za ním se 425 litry nijak nezaostávala, ba naopak jej překonávala praktičností, neboť měla zadní sedadla sklopná.

Pod kapotou se nacházely výhradně řadové šestiválce, menší o objemu 2,8 l s výkonem 103 kW, tedy rovných 140 koní, větší třílitr pak dával 132 kW, tedy o čtyři desítky koňských sil více.

Úpravy vzhledu se dočkaly oba modely o čtyři roky později. Jen za toto období bylo vyrobeno 70 tisíc sedanů a 27 tisíc kupé.

Zajímavostí určitě je, že ve Velké Británii se automobily prodávaly jak pod značkou Opel, tak i Vauxhall, ty nesly označení Royale. Na britských ostrovech byla v prodeji i verze s pohonem všech čtyř kol od společnosti Ferguson.

Monza se později dočkala špičkové verze GSi, sezona 1987 ovšem znamenala konec velkého kupé, zatímco Senator byl nahrazen druhou generací na prodloužené platformě modelu Omega. Ta se vyráběla s motory 2,5 a 3,0 l, ovšem existovala i čtyřlitrová verze šestiválce o výkonu 200 kW od dvorního ladiče Irmscher. Na některé trhy se vyvážely i vozy s přeplňovaným vznětovým motorem o objemu 2,3 litru. Hvězdou frankfurtské IAA 1987 byl pak dvoudveřový kabriolet od karosárny Keinath. V tomto případě však zůstalo u jediného prototypu.

V roce 1993 výroba velkých Opelů skončila, nová Omega B, která měla premiéru začátkem čtyřiadevadesátého roku, již prodloužený ekvivalent v podobě další generace Senatoru nedostala.

Aleš Dragoun
Diskuze (0)