Praha na chvostu v dopravní bezpečnosti. Skončila mezi nejhoršími v Evropě
České hlavní město podle průzkumu společnosti Cyclomedia patří v rámci dopravního provozu mezi nejméně bezpečná města v Evropě. Ještě hůře na tom jsou třeba Amsterdam či Marseille.
Podle nejnovějšího průzkumu Urban Road Safety Index (URSI) společnosti Cyclomedia, jehož patronem v České republice je organizace BESIP, patří Praha mezi evropská města s nejhorším vnímáním dopravní bezpečnosti. Velmi bezpečně se cítí pouhých 7 procent respondentů průzkumu (těch bylo v Praze 309, celkově pak 11.982), průměrně bezpečně pak 53 %. V nebezpečí či v extrémním nebezpečí si pak připadá 40 procent dotázaných.
„Výsledky tohoto průzkumu ukazují, že Praha patří mezi evropské metropole s velmi nízkým pocitem dopravní bezpečnosti. Skutečnost, že se naše město umístilo na 27. místě z 32, svědčí o tom, že před námi stojí významné výzvy. Jedním z hlavních problémů je vysoká míra automobilizace, která je například proti Vídni či Berlínu dvojnásobná. V roce 2023 se počet automobilů v Praze zvýšil o 43.975, čímž celkový počet registrovaných vozidel překročil hranici 1,3 milionu. Většinu z nich tvoří osobní automobily, kterých je přibližně 1,04 milionu. Navíc, automobily na území Prahy najezdily v roce 2023 celkem 23,17 milionu kilometrů, což představuje meziroční nárůst o více než 355 000 kilometrů“, sdělil Oldřich Kassl, pražský koordinátor organizace BESIP a dodává: „Tato rostoucí automobilizace vytváří značný tlak na dopravní infrastrukturu a zvyšuje riziko nehod. Přitom kapacity veřejných parkovišť jsou nedostatečné, pohybují se v řádu jednotek tisíc, zatímco do města denně přijíždí přibližně 300 tisíc aut. Bezpečné chování na silnicích a dopravní výchova od raného věku jsou proto klíčové pro zlepšení situace. Pokud chceme zlepšit vnímání bezpečnosti v našem městě, musíme se zaměřit nejen na zlepšení dopravní infrastruktury, ale i na změnu postojů a chování všech účastníků silničního provozu.“
Průzkum se také zabývá možnostmi zlepšení. Nejvíce Pražanů (55 %) se domnívá, že by bylo vhodné zlepšit oddělení jednotlivých druhů dopravy, jako jsou jízdní pruhy pro cyklisty, autobusy a tramvaje. Toto opatření je považováno za zásadní pro snížení nehodovosti a zajištění bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.
Dále 42 % obyvatel uvádí, že by město mělo zaměřit pozornost na jasnější značení křižovatek, což by pomohlo snížit zmatek a zlepšit plynulost dopravy, zejména na frekventovaných místech. Ostatně nejrizikovější křižovatku v celé České republice najdeme na náměstí I. P. Pavlova v Praze, kde například během posledních tří let došlo dle statistik projektu Portál nehod více než ke stovce dopravních nehod.
Až 39 % respondentů považuje za důležité zlepšit značení silnic, včetně čar a značek přednosti, aby se předešlo nehodám způsobeným nejasnostmi v dopravním značení. Dalším krokem by mělo být zlepšení cyklistických tras, které navrhuje 29 % obyvatel, což by přispělo k bezpečnějšímu pohybu cyklistů po městě.
Dalších 19 % obyvatel také navrhuje snížení rychlostních limitů, což by mohlo snížit počet nehod a závažnost jejich následků. V neposlední řadě 19 % respondentů uvádí, že by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení osvětlení na silnicích, což by zvýšilo viditelnost a bezpečnost, zejména v nočních hodinách.
| Vnímání dopravní bezpečnosti v evropských městech | |
| Pořadí | Město |
| 1. | Tallinn (Estonsko) |
| 2. | Zaragoza (Španělsko) |
| 3. | Helsinki (Finsko) |
| 4. | Oslo (Norsko) |
| 5. | Mnichov (Německo) |
| 6. | Kodaň (Dánsko) |
| 7. | Vídeň (Rakousko) |
| 8. | Stockholm (Švédsko) |
| 9. | Valencie (Španělsko) |
| 10. | Londýn (Velká Británie) |
| 11. | Sevilla (Španělsko) |
| 12. | Hamburk (Německo) |
| 13. | Madrid (Španělsko) |
| 14. | Varšava (Polsko) |
| 15. | Lisabon (Portugalsko) |
| 16. | Lipsko (Německo) |
| 17. | Berlín (Německo) |
| 18. | Namur (Belgie) |
| 19. | Kolín nad Rýnem (Německo) |
| 20. | Bratislava (Slovensko) |
| 21. | Frankfurt nad Mohanem (Německo) |
| 22. | Budapešť (Maďarsko) |
| 23. | Barcelona (Španělsko) |
| 24. | Brusel (Belgie) |
| 25. | Antverpy (Belgie) |
| 26. | Paříž (Francie) |
| 27. | Praha (Česko) |
| 28. | Amsterdam (Nizozemsko) |
| 29. | Marseille (Francie) |
| 30. | Miláno (Itálie) |
| 31. | Řím (Itálie) |
| 32. | Atény (Řecko) |
| Zdroj: Cyclomedia | |
Ačkoliv téměř pětina respondentů navrhuje snížení rychlostních limitů, až 60 procent dotázaných lidí v Praze nesouhlasí se snížením současných 50 km/h na třicítku. „Snižování rychlosti ve velkých městech je opakovaně diskutovaným tématem, které má zlepšit bezpečnost provozu. Nelze však s jistotou říci, zda by to vedlo ke skutečnému zlepšení průjezdnosti. Už samotný nájezd téměř 300 tisíc vozidel denně do hlavního města Prahy vytváří dostatečný tlak na snížení průjezdnosti na již tak přetížených komunikacích. Denně vznikají dopravní zácpy a v samotném centru města se vozidla často pohybují rychlostmi výrazně pod 30 km/h, a to i bez jakýchkoli omezení“, dodává k výsledkům průzkumu Oldřich Kassl z BESIP.
Všechno ale není jen černé
V dílčích oblastech průzkumu Cyclomedia si Praha vedla o něco lépe, než v celkových – z 39 významných měst Evropy ji její obyvatelé doporučují jako dobré místo k životu zhruba v polovině žebříčku (21. místo). Lidé z Říma, Amsterdamu, Atén, Milána nebo Marseille důrazně nedoporučují, aby se sem stěhovali lidé, kteří mají rádi bezpečnou dopravu.
V průzkumu si v tomto ohledu naopak nejvíce cení svých měst obyvatelé španělských měst Zaragozy, Sevilly, Valencie nebo Murcie. Průměrně si Praha vede v hodnocení obav řidičů z hlediska dopravních nehod – nebojí ze zde 68 procent respondentů, zatím co ve Vídni se srážkami nepočítá 87 procent dotázaných.
A co si o bezpečnosti dopravy v Praze myslíte vy? Napište nám do diskuze.
