Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rozhovor s Lukášem Krpálkem: Změnil jsem se!

David Šprincl
Diskuze (6)

V životě nejlepšího judisty planety se toho za pět let, kdy jsme s ním mluvili poprvé, událo moc. Stal se olympijským vítězem a českým Sportovcem roku 2016.

K tomu otcem, přibral patnáct kil a vyměnil svého plechového kamaráda. Jen bílou barvu, typickou pro judo, si nechal.

Rozhovory s osobnostmi o jejich autosvětě se to ve Světě motorů jen hemží. Už roky. Na některé ani v té záplavě nikdy nezapomeneme.

Jako třeba na ten s judistou Lukášem Krpálkem. Když jsme si s ním povídali v roce 2012, měl krátce po „malém“ titulu mistra Evropy do 23 let. Pozval nás na tatami, slova z něj lezla těžce, zato při focení se svým superbem pod Nuselským mostem dělal psí kusy. A při skocích na kapotu si škodovku viditelně pomuchlal.

Potěšilo nás, že když jsme za ním přišli letos na jaře během slunečného odpoledne v Harrachově podruhé, na focení si okamžitě vzpomněl. Jinak před námi stál ale jiný Lukáš: zralý otec, mnohem mluvnější a u svého nového auta raději jen lehce zapózoval. Chápali jsme: uvnitř seděla jeho rodina a Lukášovi už není bláznivých dvaadvacet…

Jak jste se změnil jako řidič, když teď máte rodinu? Vozíte ženu, synka, psa...

Hodně. Když jedu s malým, řídím úplně jinak. Jednak kvůli bezpečí a taky aby se v autě pořádně prospal.

Jde mu to?

Musím zaklepat, usíná hezky. A vždycky!

Vy jste nám ale už před pěti lety připadal na svůj věk dost konzervativní. Kombík, motor TDI, za volantem praktik. Adrenalin jste si vybíjel hlavně na motorkách. Jak jste na tom teď?

Na dvou kolech jsem taky ubral plyn. Silniční Suzuki GS500 jsem dal dokonce úplně pryč. Ale terénní Yamahu 600 jsem si nechal. Pořád se na ní skvěle odreaguji, a to nejen na chatě u Jihlavy, kde jsem se narodil. Takže platí ještě víc, že auto je pro mě povinnost, zatímco motorka radost a relax.

A přibyl nějaký nový stroj, když suzuki odfrčelo?

Ano, skútr.

Děláte si legraci? Měříte dva metry, přibral jste na sto patnáct a pořídil si skútr?

Fakt. Ale nebojte, vybral jsem si větší kousek, i když ne úplně největší. Jako vosa na bonbonu na něm rozhodně nevypadám. Mám ho kvůli dopravě v Praze, a jak není největší, báječně si na něm zakličkuji mezi auty.

Auto máte nové, to je poznat. Škodovku vystřídalo terénní BMW X5. Co vás přimělo podlehnout módě SUV?

Jezdím mnohem víc do hor. Nikdy jsem nebyl zvláštním fanouškem pohonu všech kol, přišlo mi to zbytečné. Teď ale poznávám, že se to hlavně v zimě v kopcích fakt hodí. A pak jsou tu ta má nabraná kila. SUV je o dost vyšší, lépe se soukám do něj i ven. Do kombíku jsem vždycky zapadl jak balvan.

Kde skončil superb?

Dal jsem ho bráchovi. Znal ho jak své boty, často jsme jezdili spolu, ale řízení jsem mu moc nesvěřoval. Je totiž větší divoch než já. Takže si s ním teď konečně užije.

Co si pamatujeme, byl jste dřív v autě týden co týden, tisíce kilometrů. Jak se změnilo tohle?

Taky dost. Autem jsem jezdil pravidelně na zápasy do Rakouska, Německa, Slovinska, klidně dvanáct set kilometrů za den. Teď už jsem ale zahraniční ligy v podstatě zrušil, ale řídím stále hodně. Přece jen ale blíž, po Česku. I když křížem krážem. Klidně jedu jeden den z Prahy do Ostravy a druhý zase do Brna. Nové auto mám od loňského září a už je na něm třicet tisíc kilometrů.

Je ale stále bílé jako předchozí. Jste milovník bílé?

K judu sice bílá vyloženě patří, já jsem ale slavné zápasy odbojoval v modrém kimonu. Takže jde spíš o náhodu.

Pod kapotou však bručí opět diesel. To už náhoda nebude, že?

To ne. Naftu mám v nádrži rád. Už u předchozího auta jsem s dieselovým motorem neváhal. Posledním autem v benzinu byla dávno octavia a málem mi sežrala peněženku. Teď je to mnohem lepší.

Judo a Česko

  • Lukáš Krpálek je prvním Čechem, který v judu vyhrál olympijské hry. Šlo o hezký dárek k osmdesátinám juda u nás. Oficiální start se datuje do roku 1936, kdy Československo navštívil zakladatel novodobého juda Jigoro Kano a přednáškou a instruktáží zahájil jeho výcvik v oddílu vysokoškolského sportu v Praze.

 

  • V roce 1954 se Čechoslováci poprvé zúčastnili mistrovství Evropy a hned napoprvé získal Zdeněk Písařík zlato. Deset let poté vstoupilo judo na olympiádu.

 

 

  • Principem juda je to, že proti síle útoku nejde síla obránce, ale obránce se snaží útoku vyhnout či jej odvést stranou – na rozdíl od karate, kde jde síla obrany proti síle útoku.

 

 

  • Mottem juda je „minimální úsilí = maximální účinnost“. Krpálek je nyní typickou ukázkou, když se pere s váhově mnohem silnějšími soupeři. Ostatně trenér Lacina Krpálkovi mu už v jeho začátcích říkal inteligentní monstrum, protože dokázal vnutit soupeřům své tempo boje.

 

Lukáš Krpálek

  • Narodil se 15. listopadu 1990 v Jihlavě.

 

  • K judu se dostal náhodou. „Strejda nás šel přihlásit na karate. Po měsíci jsem se dozvěděl, že je to judo. Už jsme to tak nechali,“ směje se.
  • V šestnácti se stal vicemistrem Evropy mezi dorostenci a v osmnácti mistrem světa i starého kontinentu mezi juniory. Za rok v Paříži 2009 titul juniorského mistra světa obhájil.

 

 

  • Za dva roky ve stejné Paříži vybojoval první dospělou medaili: bronz z mistrovství světa.

 

 

  • Poslední dobou je ale zvyklý hlavně na zlato: vyhrál ho třeba na ME 2013, MS 2014 a hlavně na olympiádě 2016. Díky tomu ho novináři před čtyřmi měsíci zvolili českým Sportovcem roku 2016.

 

 

  • Měří 198 cm, všechny tituly dosud vybojoval v polotěžké váze do 100 kg. Po olympiádě přibral patnáct kil a přestoupil do kategorie nad 100 kg. A vede si v ní skvěle, ač se pere s výrazně těžšími muži: první dubnový víkend vyhrál Světový pohár v Turecku a nyní ho čeká v nové třídě ME v Polsku.

 

 

  • S řízením začínal už ve dvanácti, kdy usedal za volant rodinného favoritu a později felicie. „Řádil jsem s nimi po poli. V osmnácti jsem pak dostal fabii. Byl jsem parádně vyjezděný. Na listopad 2008, kdy mi bylo osmnáct a mohl si dojít pro řidičák, jsem se vyloženě těšil,“ říká.

Autem sjezdil celou (nejen) Evropu, nejlépe se cítí v Německu. „Na silnici je tam největší respekt. U nás to není nic moc. Ale pořád o dost lepší než v Mongolsku nebo Tunisku, kde se na silnici nesetkáte s respektem ani maličkým,“ srovnává.

 

Co má společného judo s řízením?

IPPON

Největší chvat juda, hod na celá záda. Následuje okamžitý konec zápasu. „Po ipponu zkrátka přichází rovnou úsměv. Podobně jako na konci dlouhé štreky. Řídím rád, ale kolikrát jsem opravdu šťastný, když v pořádku dojedu. Hodím ippon a vytáhnu klíčky ze zapalování,“ srovnává Krpálek.

WAZARI

Malý hod, po němž zápas nekončí. „Když ho máte, a soupeř ne, jste jakoby vítězem. Musíte si však dávat pozor, aby vás něco nezaskočilo do konce zápasu. Podobné jako když jedete domů, jste už kousek od baráku, ale pak spadnete do kolony. Proto na tatami až do konce promýšlím, co se může stát, a při řízení, kde mohu odbočit na alternativní trasu a nechytnu zácpu. Jistotu mám jen na skútru, tím projedu všude,“ říká.

ŠIDO

Trest udělovaný za pasivní judo a nepovedené techniky. Pokud nepřijdou ippon či wazari, můžete kvůli šidu i tratit. „A mně se to občas stávalo, na začátku zápasů totiž bývám pasivnější. Podobné to mám za volantem v noci. Tma mi nevadí, pasivnější provoz naopak vyhovuje,“ přemítá.

HANSOKU-MAKE

Trest, kterým končí zápas. Rozhodčí ho uděluje v případě, že judista použije zakázanou techniku z jiného sportu – například kop, úder, útok na nohy, do rozkroku. „Je to stejné, jako když se vybodujete a přijdete o řidičák. V judu ani za volantem se mi to ale nestalo. Bodové tresty se mi vyhýbají, nebo alespoň o žádném nevím. Platil jsem jen za pár nepatrných překročení rychlosti a špatné parkování,“ přiznává se řidič Lukáš Krpálek.

David Šprincl
Diskuze (6)
24. 4. 2017 10:12
Re: proc
To co jsi tu napsal o mně, si zase díky tvým reakcím myslím o tobě.
24. 4. 2017 05:45
Re: proc
Poslední větou jsi se hezky popsal, zajdi k lékaři, třeba ti tu hlavu vytáhne. ;-)
23. 4. 2017 23:58
Re: proc
Vypadá to že vulgární lidé neumí pochopit psaný text. Všechno ohledně vlastnictví Škodovky je v článku srozumitelně popsáno a vysvětleno.
Avatar - holden2
23. 4. 2017 23:20
Re: proc
tak hlavne ze mas jasno ze kdyby sis ji koupil tak si spokojeny. proste typicky blb bez rozhledu s hlavou zastrcenou hodne hluboko v rektu
23. 4. 2017 21:06
Re: proc
Sorry, ale jsi tímhle poněkud trapný. Každý si kupuje auto na které má budget. Mně osobně se dost líbí Fabie, smůla je že na něj momentálně nemám. V budoucnu peníze budou, ale to už zase nebude v nabídce končící 1,2 TSI a 3válec nechci. Mít momentálně 300 000 na novou Fabii, tak si ji koupím a jsem spokojený. Každý máme jiné nároky.