Scania 100 let v mírových službách

V roce 1891 byla založena továrna na výrobu železničních vagonů v Södertälje. Název společnosti byl Vagnfabriksaktiebolaget i Södertälje (Továrna na vagony v Södertälje), zkráceně Vabis. Společnost brzy začala vyvíjet a vyrábět i osobní automobily a nákladní vozidla.

V roce 1900 byla založena společnost Maskinfabriksaktiebolaget Scania v Malmö, největším městě jižní švédské oblasti Skåne. Ta se věnovala výrobě jízdních kol a brzy zahájila výrobu osobních i nákladních automobilů. V roce 1902 společnost vyrobila první nákladní vozidlo.

V roce 1911 se společnosti Scania a Vabis sloučily, aby lépe odolávaly zvyšující se konkurenci v Evropě. Byl vyroben první autobus a výroba osobních automobilů, nákladních vozidel a autobusů nadále pokračovala v Malmö i Södertälje.

V dubnu 1912 zahájila švédská armáda aktivní testování nákladního vozidla Scania-Vabis. Po skončení testů uvedli zástupci armády, že si nákladní automobil vedl dobře a je třeba jej považovat za vhodný pro armádní účely na cestách, kde je možná doprava nákladními vozidly. Od té doby společnost Scania dodává vozidla a služby pro mírové a obranné účely do mnoha zemí po celém světě.

O čtyři roky později si švédská armáda od společnosti Scania-Vabis objednala speciální nákladní vozidlo s pohonem a ovládáním všech čtyř kol, které mělo řízení a všechny ovládací prvky na obou svých koncích. Ve stejném roce dodala společnost švédskému ministerstvu obrany i první nákladní vozidla s ethanolovým pohonem.

Ve dvacátých letech se společnost Scania-Vabis věnovala v rámci vývoje vozidel pro armádní využití alternativním palivům (ethanol a generátorový plyn). Svůj první dieselový motor pojmenovaný Royal představila v roce 1936 a jednalo se o první motor, v němž byly použity standardizované součásti a začala jím éra modulárního systému výrobků. Ve stejném roce zahájila Scania-Vabis dodávky několika stovek motorů pro tanky švédské armády. Ty byly vybaveny speciálními karburátory pro jízdu v náročném terénu.

V první polovině čtyřicátých let se společnost věnovala výrobě tanků a průmyslových motorů. V roce 1943 začaly dodávky obrněného osobního vozidla 262 SKPF m/42 (APC) švédské armádě. Tento model prodělal řadu modernizací a ve službě v mírových misích pro OSN byl využíván až do začátku nového tisíciletí. Od roku 1949 mají všechny motory dodávané společností Scania-Vabis přímé vstřikování paliva.

V letech 1960 až 1962 bylo švédské armádě dodáno celkem 440 nákladních vozidel Scania-Vabis LA82 6x6 – přezdívaných „Mravenečník“ - s 10litrovými přeplňovanými motory s výkonem 147 až 161 kW (200 až 220 k). Díky svým schopnostem a výkonu byla tato vozidla využívána pro tahání dělostřeleckého vybavení nebo jako vyprošťovací vozidla.

Pro švédské ozbrojené síly (FMV) bylo připraveno 1000 nákladních automobilů Scania L36/L50 pro střední zatížení. Tato vozidla s pohonem 4x2, poháněna čtyřválcovými motory odvozenými z šestiválcového sedmilitrového motoru, se často používala jako mobilní tankovací stanice či pro převoz polní kuchyně a jejich dodávky probíhaly od roku 1965 do roku 1971.

Na počátku sedmdesátých let Scania ve spolupráci s FMV vyvíjela prototypy terénních strojů nové generace SBA (4x4) a SBAT111 (6x6), které měly neobvykle flexibilní kostru a velký rozsah pohyblivosti zavěšení kol. Pro usnadnění řízení a školení řidičů byla Scanií vyvinuta speciální automatická převodovka s terénními vlastnostmi, která se později přizpůsobila pro civilní použití.

V roce 1974 došlo k podpisu dohody mezi společností Saab-Scania a FMV. Ta stanovila, že pokud náklady na servis a údržbu budou nízké, dodavateli bude přidělen hodnotnější kontrakt. V následujícím roce začala výroba přibližně 3500 vozidel SBA111 (4x4) a vozidel SBAT111 (6x6), z nichž 2 700 je určených pro švédskou obranu.

Po 25 letech služby byla v roce 1985 vozidla Scania-Vabis LA82 stále v dobrém provozním stavu. Více než 300 vozidel získalo vylepšení ve formě zdvihadla, aby tak dalších 15 let sloužila jako přepravníky mostů (pontonový most Ribbon).

Scania v roce 1986 dodala první vozidlo zemi NATO (Norsko) jako součást celkové objednávky 1811 vozidel, která měla být předána v rozpětí let 1986 až 1996. Na konci osmdesátých let Scania vyrábí motory pro bojové plavidlo Combat Vessel 90 stavěné ve Švédsku a poháněné jedním nebo dvě motory V8. Do dnešních dnů bylo švédským námořním silám dodáno více než 500 hnacích a pomocných motorů.

V první polovině devadesátých let dodává Scania motory V8 v počtu více než tisíc kusů pro bojová vozidla Combat Vehicle 90 a nákladní automobily Scania s balistickou ochranou jsou využívány obrannými silami Spojených národů (UNPROFOR) k operacím v Bosně. Ve druhé polovině devadesátých let Scania vyrábí nákladní automobily pro francouzskou a belgickou armádu, zatímco do Španělska míří téměř tisícovka motoru pro obrněná osobní vozidla.

Na počátku 21. století Scania získává zakázky na nákladní automobily od portugalské, australské, holandské a irské armády, zatímco do Polska míří 700 motorů pro obrněná vozidla. V roce 2002 po 60 letech odchází ze služby obrněné osobní vozidlo Scania-Vabis SKPF m/42.

V letech 2005 až 2011 dodává Scania nákladní vozidla nebo jen motory a služby finské, nizozemské, alžírské, německé a turecké armádě. V letošním roce pak oslavuje 35 od zahájení dodávek vozidel Scania SBA111 a SBAT111 švédské armádě. Zhruba 1500 těchto strojů je přitom stále ve službě.