Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Se Smartem Electric Drive je větší zábava, než si myslíte. Vyzkoušeli jsme jej ve Francii

Jan Mička
Diskuze (2)
Mezi nejdůležitější vlastnosti městských aut patří malé rozměry, mrštnost a agilita. Dejte si tyto tři aspekty dohromady a nemůže vám vyjít nic jiného, než elektrický Smart.

V souvislosti s elektromobily jsou často zmiňovány vysoké pořizovací náklady a zoufale malá síť dobíjecích stanic. V prvním případě stále nelze než souhlasit, vždyť v Evropě velmi úspěšný Nissan Leaf, který lze vedle městských přískoků používat i jako rodinné auto, aktuálně stojí přinejmenším 730.000 Kč, a za tyto peníze můžete mít slušně vybavené SUV se spalovacím motorem. Vymlouvat se na malý počet nabíječek už ale až tak nelze.

Elektromobil si totiž lidé obvykle nekupují jako jediné auto do rodiny, a když už do takového vozu jdou, parkují jej tam, kde mají dobrý přístup k energii. Třeba doma nebo v práci. S reálným dojezdem okolo 120 kilometrů na jedno nabití navíc nemusíte energii doplňovat denně, a když už by mělo jít do tuhého, nyní již důvěrně známá „vyhrazená“ stání pro elektromobily najdete v každém větším nákupním centru.

Svůj kousek koláče si chce ukrojit také automobilka Smart, která na poli elektrických vozidel rozhodně není nováčkem. Vždyť minulá generace Smartu Fortwo ED (Electric Drive) se u nás objevila už koncem roku 2010 (tehdy šlo o větší zakázku pro E.ON) a přestala se vyrábět až v druhé polovině roku 2015, tedy dlouho poté, co na český trh dorazil nástupce se spalovacími motory. Na jeho základech je pochopitelně postavena i nová generace elektromobilu, poprvé se ale v nabídce objevuje také čtyřmístné elektrické provedení.

Ideální prostředí

Za Smarty Fortwo a Forfour Electric Drive jsem vyrazil do milionového francouzského města Toulouse, které je pro provoz mrštných elektromobilů jako dělané. V samotném centru si připadáte jako ve staré Praze, na hlavních tazích je pořádně rušno a mnohdy musíte využít i sebemenší škvíry, abyste v kolonách nezůstali zaseknutí až do večera. O pohon autíček se stará vzadu uložený synchronní elektromotor o výkonu 60 kW a točivém momentu 160 N.m, který je dostupný už od prvního milimetru pohybu rotoru. Řazení rychlostních stupňů neřešíte, jednostupňová převodovka funguje stejně jako u jiných elektromobilů a v podstatě volíte pouze směr jízdy – D jako dopředu, R jako… dozadu.

Video se připravuje ...

U smartu vyřešili elegantně uložení akumulátoru. Plochou lithium-iontovou baterii s kapacitou 17,6 kWh dali pod podlahu. O její výrobu se stará firma Deutsche Accumotive, dceřiná společnost koncernu Daimler, a přestože je pod podlahou trochu na ráně, nemusíte mít obavu o její poškození, protože je proti běžným městským nástrahám dostatečně chráněná. Její pozice je navíc výhodná z hlediska těžiště vozu, pokud to ale vezmeme do důsledku, u smartu ji snad ani nešlo uložit jinam.

Posádka uvnitř nemá na první pohled moc šancí poznat, jestli sedí v elektrickém, nebo „spalovacím“ smartu. U obou karosářských variant se sedí hodně nízko nad podlahou, což v mém případě (měřím 190 centimetrů) znamenalo posunout si přední sedačku až úplně dozadu a řídit na dlouhé nohy. U Smartu Fortwo to zase takový problém není, prostě se „namáčknete“ na přepážku oddělující prostor pro posádku a zavazadelník, čtyřmístná verze se ale pro kohokoliv sedícího za mnou stává v podstatě nepoužitelná.

Pokud se zaměříte na detaily, drobný rozdíl oproti běžnému benzinovému provedení přece jenom najdete. Otočný otáčkoměr, který se tradičně nachází nalevo od přístrojového štítu, nahradil ukazatel stavu akumulátoru, aktuálního využití síly a rekuperace energie, to je ale všechno. Dokonce zde není ani systém přepínání jízdních režimů, máte k dispozici pouze tlačítko Eco vedle voliče převodovky, po jehož stisknutí se otupí reakce elektromotoru na pedál akcelerátoru a zesílí rekuperace energie po uvolnění akcelerátoru. Jednodušší už to být nemohlo.

Šlápneš a jedeš

Elektrické smarty mají v ideálním případě dojezd 160 kilometrů (platí pro Fortwo, Forfour má dojezd o 5 kilometrů kratší), sami ale víte, jak je to s měřicím cyklem NEDC – realitě moc neodpovídá. Usedám do plně nabité čtyřmístné varianty, venkovní teplota okolo 15 stupňů Celsia je pro lithium-iontový akumulátor téměř ideální, na přístrojovém štítu přesto svítí dojezd 157 kilometrů (zvláštní, že?), a vydávám se z předměstí Toulouse směrem na venkov. Možná si řeknete, že elektrický smart není typické auto pro delší výlety, což je pravda, dalo nám to však možnost naplno vyzkoušet schopnosti podvozku.

A upřímně řečeno jsem za to rád. Když jsem totiž někdy před dvěma lety jezdil s benzinovým Smartem Forfour, přišel mi z hlediska běžného denního použití, tedy ne pouze pro účely poskakování po městě, docela hlučný a udrncaný, a to byl poháněn bezproblémovou benzinovou dvanáctistovkou o výkonu 52 kW. Jenže u elektrické verze se ledacos změnilo. Nejde jenom o razantní snížení hlučnosti díky synchronnímu elektromotoru. Posádka je překvapivě dobře izolována i od ruchů přicházejících od podvozku, a to jsme nejeli po kdoví jak kvalitních cestách.

Spíše než hluk od podvozku během jízdy slyšíte aerodynamický svist kolem předních sloupků a vnějších zpětných zrcátek, začíná se však projevovat až okolo 100 km/h, rychleji však s elektrickým smartem stejně nikdo moc často jezdit nebude. Jednak protože je jeho maximální rychlost omezena na 130 km/h, ale zejména protože je jeho síla znát v rozmezí od nuly do zhruba 70 km/h. Ve městě zmizíte z křižovatky dříve, než řidiči konvenčních vozidel vůbec zařadí jedničku, a na klikatých silničkách, na kterých by se v našem případě bezpečně vyhnuly snad jenom dva smarty, jakbysmet.

Abyste si dovedli pocit za volantem elektrického smartu co nejlépe představit, zkuste si vzpomenout na počítačové závodní simulátory ovládané malým volantem a plastovými pedály. Zpětná vazba v řízení nulová, odpor pedálů až okázale lehký… zkrátka vlastnosti, které bych obvykle kritizoval u sportovního auta, ale ne u mrňouse jako je smart. Hbitost, s jakou se auto o půdorysu 3495 x 1665 milimetrů, zadním pohonem a točivým momentem 160 newtonmetrů dostupným okamžitě, projíždí zatáčky, je ve srovnání s běžnými „spalovacími“ vozy tak zarážející, že si na nějakou zpětnou vazbu v řízení snad ani nevzpomenete. Obzvláště když se můžete spolehnout na jeho přesnost.

Takový způsob jízdy je hodně návykový, nesmíte ale zapomínat na omezený dojezd na jedno nabití. Vůz samozřejmě umí rekuperovat energii při povolení pedálu plynu a brzdění, zejména v prvním případě bych však očekával, že bude brzdný efekt silnější. Přílišný rozdíl nenastává ani po přepnutí do režimu Eco - průběh rekuperace působí podobně, jako když v autě se spalovacím motorem povolíte při jízdě na dálnici plyn a necháte jej „plachtit“ se zařazeným nejvyšším rychlostním stupněm. Je to zajímavé, zejména pokud vezmeme v potaz, že u BMW i3 je rekuperace tak silná, že jej můžete drtivou většinu času řídit v podstatě jedním pedálem a při dobíjení se dokonce rozsvítí brzdová světla.

Automobilka slibuje kombinovanou spotřebu 13,1 kWh/100 km, asi je vám ale jasné, že vzhledem k charakteru testovací trasy jaksi nebylo v našich silách se jí přiblížit. Po ujetí zhruba čtyřiceti testovacích kilometrů, během kterých jsme se stihli za volantem vystřídat dva, ukazoval palubní počítač spotřebu 17,2 kWh/100 km a zbývající dojezd spadl hluboko pod sto kilometrů.

Inženýři Smartu tvrdí, že bylo možné do automobilu zabudovat větší akumulátor, zákazníci však prý podle průzkumu najedou jenom okolo 40 kilometrů za den a nabíjejí vůz zhruba jednou za tři dny. Pro úplnost doplním, že nabíjení na osmdesátiprocentní kapacitu zabere běžné domácí zásuvce asi šest hodin. S využitím wallboxu se potřebná doba zkrátí asi na 3,5 hodiny, už od letošního podzimu však bude v nabídce silná 22kilowatthodinová nabíječka, která proces zkrátí na tři čtvrtě hodiny.

Vládce města

Po stránce techniky je Smart Fortwo stejný jako čtyřdveřový brácha. Elektromotor se 60 kilowatty a 160 newtonmetry dokáže necelé 1,1 tuny vážící autíčko rozhoupat z klidu na stovku za 11,5 sekundy, i zde ale platí, že tento údaj není tak důležitý, jako zrychlení z nuly na padesát až sedmdesát kilometrů v hodině. Tedy rychlosti, kterých běžně dosáhnete i ve městě. Automobilka sice tyto údaje neuvádí, zkuste ale vedle tohoto mrňouse na světlech postavit podobně hmotný městský hatchback se stejným výkonem, třeba Citroën C3 1.2 PureTech, a tipněte si, který vůz vyrazí dříve. Na vnitřní spalování bych úplně nesázel…

Technika je sice stejná, jízdní vlastnosti však ne. Smart Fortwo se kvůli kratinkému rozvoru (jenom 1873 mm vs. 2494 milimetrů Smartu Forfour) hůře vyrovnává s nerovnostmi, na městské dlažbě je o něco nervóznější, avšak rozhodně ne nepohodlný. Posádka je ve středu všeho dění, za ní už je pouze zavazadlový prostor, do kterého v pohodě naložíte dvě příruční zavazadla a dva notebooky, a kola jsou tak blízko, že je i více slyšet jejich odvalování. Ve srovnání s běžnou „spalovací“ verzí mám ale stále z podvozku o dost lepší pocit, což je jistě dáno i celkovým vyvážením díky uložení akumulátoru pod podlahou.

Navíc je fajn vědět, že přestavbou na elektromobil vůz nepřišel o svou největší přednost - schopnost vejít se i do té nejmenší mezery v provozu. S trochou nadsázky lze říci, že ani nepotřebujete vnější zpětná zrcátka, protože jakmile ztratíte vozy okolo z periferního vidění, můžete se před ně zařadit beze strachu, že do některého z nich „štrejchnete“ zadním rohem karoserie. To všechno díky karoserii dlouhé jenom 2695 milimetrů. V situacích, kdy i řidiči kompaktů raději zůstali zařazeni ve svém pruhu, se dvoumístný elektrický smart vykličkoval z kolony s neuvěřitelnou lehkostí, aby byl na dalších světlech opět v první řadě.

Hmotnostní rozdíl mezi dvou- a čtyřdveřovou variantou smartu je 115 kilogramů, na dynamice to však není znát tolik jako na spotřebě. Ryze městský provoz stylem brzda-plyn zvládlo autíčko s výsledkem 15,1 kWh/100 km a ani zde po dojetí do cíle nesvítil na palubním počítači dojezd vyšší než 100 kilometrů. Pomohlo by větší využití rekuperace energie, která je i bez aktivovaného ekonomického režimu citelně silnější než v případě Smartu Forfour, osobně mi však připadlo lepší si dvacetikilometrovou testovací trasu spíše užít než během ní honit každou watthodinu.

Kdy a za kolik?

Nové elektrické smarty zatím nemají české ceny (měly by být k dispozici v průběhu tohoto měsíce), v Německu však o nich mají jasno delší dobu. Základní cena uzavřené verze Fortwo vychází na 21.940 eur (asi 593.000 Kč), odvozený roadster, mimochodem jediný otevřený elektromobil v Evropě, stojí 25.200 eur (asi 681.000 Kč), a čtyřmístná varianta Forfour je k mání za 22.600 eur (asi 611.000 Kč).

Výroba vozů začne tento měsíc (Fortwo ve Francii, Forfour ve Slovinsku) a současně s tím se otevře i možnost objednávek. První „uzavřené“ kusy by u nás mohly být k dispozici zhruba v červenci, kabriolet dorazí o něco později.

Smart Electric Drive - technická data a ceny
Verze Fortwo Fortwo cabrio Forfour
Motor synchronní elektrický synchronní elektrický synchronní elektrický
Převodovka jednostupňová jednostupňová jednostupňová
Největší výkon [kW/min-1] 60 60 60
Největší toč. mom. [N.m/min-1] 160 160 160
Akumulátor/kapacita Li-On/17,6 kWh Li-On/17,6 kWh Li-On/17,6 kWh
Udávaný dojezd 160 155 155
Max. rychlost [km/h] 130 130 130
Zrychlení 0-100 km/h [s] 11,5 - 12,7
Komb. spotřeba [kWh/100 km] 12,9 - 13,1
Základní cena [Kč]* cca 593.000 cca 681.000 cca 611.000
*Přepočet podle kurzu ČNB k 1.3.2017
Jan Mička
Diskuze (2)
2. 3. 2017 16:15
Re: tak malá baterie a tak velká hmotnost?
Tipnul bych si že těch 160 kg bylo jen zbožné přání
Avatar - Barry Lyndon
2. 3. 2017 15:55
tak malá baterie a tak velká hmotnost?
Jen 17,6 kWh a Fortwo váží 1,1 tuny (tj. o 220 kg více než se zážehovým motorem, převodovkou, výfukem, nádrží na phm atd)?

Nedávno tu byla motorka s baterií přes 20 kWh a i s ní celá ta motorka vážila 160 kg (pravda byl to koncept).