Stočené kilometry?

Nejen zahraniční, ale také tuzemští odborníci na problematiku odcizených vozidel považují Českou republiku za zemi, kde je velmi snadné legalizovat vozy pocházející z trestné činnosti, omlazovat je a upravovat počty ujetých kilometrů. Jak je to možné? Je to především kvůli nedostatečné a nekvalitní legislativě.

To, co je v České republice naprosto běžné, je ve vyspělých zemích západní Evropy téměř nemyslitelné. Například možnost, aby třetí osoba přihlásila vozidlo pouze na základě plné moci, která navíc nemusí být ani ověřená. Teoreticky tak může dojít k absurdní situaci, kdy zjistíte, že vaše auto už vlastně není vaše, protože někdo došel na magistrát s doklady o vozidle a jakousi plnou mocí a automobil přehlásil. Nebo naopak zjistíte, že vlastníte vůz, který jste nikdy neviděli.

Proč to tak je? Proč je občan České republiky vystaven osobnímu riziku kvůli nekvalitní práci zákonodárců? Proč je například novela zákona 56/2001Sb., která by měla výše uvedenou problematiku řešit, ve Sněmovně už několik let a jediný viditelný výsledek práce poslanců je možnost pořídit si registrační značku na přání? Je to skutečně to, co občany pálí nejvíce? Značky na přání?

Ať si myslí kdo chce, co chce, ale zdá se, že nejvíce práce v boji proti stočeným tachometrům a vozidlům s právní vadou odvádějí v současné době autobazary. Alespoň tedy některé. Mluvíme samozřejmě o autobazarech, které mají letitou tradici, které svoje jméno budují několik (možná i desítek) let a které investují do prověřování nabízených vozidel miliony korun ročně. Těmto autobazarům totiž současná situace kazí jméno a pochopitelně i byznys.

Takový názor vyvolá pravděpodobně velkou diskuzi, nicméně je objektivní pravdou, že česká společnost obecně nahlíží na prodejce ojetých vozidel jako na subjekty, které využívají nekvalitní a nedostatečnou legislativu k podvádění zákazníků a svému obohacení. Asi tomu tak v některých případech skutečně je, nicméně je neoddiskutovatelným faktem, že právě velcí prodejci ojetých vozidel jsou takovou situací poškozováni a sami se snaží navrhovat legislativní změny.

Před branami těchto autobazarů totiž denně stojí davy těch, které nezastavila české legislativa. Ta má stále vrata dokořán, takže kradené, nekvalitní a stočené automobily bez problému projíždějí. Jedinou bariérou, která v současné době zabrání umístění takového vozidla na český trh je v tuto chvíli pouze kvalitní a poctivý autobazar. Legislativa prostě nefunguje…

Jeden příklad za všechny: Několik let diskutovaná novela zákona 56/2001 Sb., v jejímž návrhu bylo stáčení tachometrů výslovně zakázáno, byla v minulých týdnech smetena ze stolu. To se jistě líbí těm, kteří tachometry stáčí i těm, kteří je kontrolují, nicméně běžný občan na tom opět prodělá. Argumentace zákonodárců, respektive Hospodářského výboru a Ministerstva dopravy, že stáčení tachometrů lze postihnout již podle stávající legislativy, je více než úsměvná.

Kdyby tomu tak skutečně bylo, byl by jistě někdo za posledních deset let za tento čin potrestán. Existuje jeden jediný případ stáčení tachometrů, který byl ve zmíněném období řešen, vyřešen a viník potrestán? Pravděpodobně neexistuje. Takže jak to tedy je? To se tachometry nestáčí a někdo nám jenom věší bulíky na nos, nebo se stáčí, ale je to současnou legislativou v podstatě nepostihnutelné? Poslanci raději řeší společensky naprosto nedůležitou možnost registračních značek na přání. Proč? Protože běžný občan, který šetří několik let na automobil, není pro poslance důležitý. Důležitější je pro ně asi ten, kdo si za deset tisíc korun koupí registrační značku, třeba KING 001…

Jan Tůma