Taky jezdíte jako magoři?

Je to trochu subjektivní článek, daný taky tím, že při desetitisících kilometrů, které ročně ujedu s nejrůznějšími auty, těch nehod potkávám čím dál víc. Jen za poslední rok jsem tahal tři lidi z rozmačkaných aut a zkoušel oživit stopující dívku, ležící po nárazu bláznivě jedoucího řidiče na silnici. Nehody se mi změnily z novinových zpráv v stále častěji se opakující hrůzy na cestách. Takže budu velmi osobní. Zkuste nepřestat číst.

Teprve když mi včera večer přišla do mailboxu tisková zpráva o nehodách mladých řidičů, mi to došlo. Všem zraněným, kterým jsem se snažil pomoct, a vlastně i tomu jednomu mrtvému bylo určitě pod pětadvacet let. Všichni jeli rychleji než měli.

Nudné řeči poprvé:

Mladí řidiči ve věku 18 až 25 let stojí celosvětově na špici nehodovosti na silnicích a dopravní nehoda je v této věkové skupině hlavním důvodem úmrtí. V letních měsících nehodovost mladých lidí dramaticky stoupá.

Nejsou to jen blázni, kteří řídí po deseti pivech a nejsou to jen mladí muži či ženy s autem půjčeným od rodičů. Rychle jezdí v mládí každý, který se chce vytáhnout, každý, který chce zkoušet hranice - alkoholu, adheze, výdrže, rychlosti – to všechno známe. I z vlastní zkušenosti. Že?

A že to ten mladý pár na 86. kilometru D1 nakonec přežil? Silné auto, 3x přes střechu a celé to jen kvůli tomu, že jeli v dešti 180. Tahali jsme je skrz zadní okno. Fakt to není pěkný pohled.

Nudné řeči podruhé:

Podle policejních statistik téměř ve třetině případů nehody vznikají na základě srážky s jedním nebo více vozidly a pětina disko-nehod se stala v levé zatáčce. Příčina tohoto typu nehody je často v tom, že řidiči v dlouhých levých zatáčkách nesníží rychlost svého vozidla, které je vyneseno doprava a končí mimo vozovku.

Co nutí mladého člověka sednout do auta s mlhavým mozkem, zdibořícím sebevědomím a pokoušet se na okreskách imitovat okruh, na dálnici ždímat vytuněného Golfa bez ohledu na chabé brzdy a gumovat asfalt ve městě? Touha po pozornosti. Elán. Partnerův či partnerčin obdiv. Však víme.

Taky pití, tedy správněji chlast. A drogy. I ta tráva. Bohužel nelžu.

Nudné řeči potřetí:

„Většina dospělých (kromě poslanců a popzpěváků, pozn. aut.), pokud před jízdou požije alkohol, se snaží jet spíš pomaleji a s maximální opatrností, mladí bohužel ztrácejí pud sebezáchovy a jezdí spíše rychleji než ve střízlivém stavu,“ poukazuje na rozdíly vedoucí nymburské záchranné služby MUDr. Zuska. Opilý člověk samozřejmě hůř reaguje v okamžiku krize a alkohol stojí za mnoha případy neposkytnutí pomoci po způsobení havárie.

Ono se řekne: Nepijte před jízdou a nejezděte rychle. Ale zkusili jste to říct někdy devatenáctiletému řidiči? Chováním státu pěstovaná neúcta k právu je na začátku, lhostejnost rodičů či kamarádů na konci. V testech pořád píšu o deformačních zónách a počtech airbagů, ale když si dva mladí usmyslí, že si vyzkouší relativně dostupné sportovní kupé, po omotání auta kolem stromu jim nepomůže ani sto airbagů.

Když se psychologové ptali mladých řidičů, proč rádi jezdí razantně, odpověděl jeden z nich: "Bez určitého polechtání nervů je jízda autem nudná."A jiný: "Při jízdě automobilem chci něco zažít."

No tak fajn. Zážitky někdy jsou. Hlavně pro ty hasiče s hydraulickými nůžkami. Pro policejního fotografa. Pro čumily.

Infotainment neboli infozábava neboli prezentace skutečnosti pomocí šoku či zábavy postupuje nejen v českých mediích. Policie kreslí na silnice figuríny sražených lidí, pojišťovny staví na náměstí zdemolovaná auta a já píšu tenhle článek.

S drsnou zkušeností, odporem ke krvi a s nadějí: Sundá někdo nohu z plynu?

P.S. Nejsem dokonalý řidič. Měl jsem jednu nezaviněnou nehodu a občas jedu lehce nad limit. Vím, není malých hříchů a už vůbec nemám právo moralizovat. Přesto si myslím, že takovéto články je potřeba psát. A číst.

A co vy? Jezdíte rychle? Jeli jste někdy s nějakým tím promile? Měli jste strach?