Tatra 77 (1934-1938): Aerodynamická senzace slaví osmdesátiny

„Sedmasedmdesátka“ způsobila před osmdesáti lety naprostou senzaci. Poprvé se veledílo, za kterým stáli Hans a Erich Ledwinkové a Erich Übelacker, představilo na autosalonu v Praze 5. března 1934. Záhy poté se začal elegantní vůz vyrábět. O nějaké velkosériové produkci nemůže být řeč, ale prototypová fáze byla zdárně překonána. Tatra se navíc chlubí v tomto ohledu světovým prvenstvím, byť si jej nárokuje několik dalších výrobců, například americký Chrysler. Zkušební vozy, kterých bylo postaveno asi šest, už jezdily o rok dříve a jeden z nich s volantem uprostřed byl vystaven v Berlíně.

Typ 77 si zachoval tradiční koncepci automobilky se vzduchem chlazeným motorem a výkyvnými polonápravami. Zážehový agregát V8 s rozvodem OHC měl objem 2969 cm³ a výkon pouhých 44 kW. Nacházel se však vzadu přímo u poháněné nápravy. Odpadlo tak použití centrální roury a složitého výfukového potrubí. Přísně aerodynamická karoserie se součinitelem odporu vzduchu 0,36 je brána poprvé v historii Tatry coby polosamonosná, měla však ještě výdřevu. Páteřový, vzadu rozvidlený rám nesl pohonnou jednotku. „Šaty“ vznikly podle poznatků Švýcara maďarského původu Paula Jaraye a testovaly se v aerodynamickém tunelu. Podvozek mohl být tudíž velmi plochý a hmotnost menší, vozy vážily zhruba 1700 kg. Funkční součást představovala ploutev na splývavé zádi, která se starala o stabilitu při bočním větru. Díky na tehdejší dobu vyspělým tvarům dosahovala auta až 145 km/h. Těžší konkurence k dosažení této rychlosti potřebovala o třetinu větší výkon motorů...

Mezinárodní pařížská premiéra typu 77 se odehrála ještě na podzim téže sezóny. Do té následující (1935) bylo vyrobeno 101 kusů typu T 77. Evoluce však pokračovala dál typem 77a (1936-1938). Ten poháněl větší osmiválec 3378 cm³ s 55 kW/3500 min^-1. O přenos točivého momentu se starala čtyřstupňová převodovka, poslední dvě rychlosti měly stejně jako u původní 77 synchronizaci. Cestovní spotřeba benzinu se pohybovala kolem 15 l/100 km. 77a byla přitom ještě o 5 km/h rychlejší, i když její hmotnost narostla na 1,8 tuny. Od originálního modelu se lišila i třetím, centrálně umístěným předním světlometem a rozvorem prodlouženým z 3150 na 3250 mm.

„Áček“ bylo vyrobeno celkem 154 kusů, celková produkce bez prototypů tak dosáhla jen 255 exemplářů. Na typ 77 navázaly 87, menší poválečný 600 Tatraplan a reprezentační 603. K „narozeninám“ Tatry 77 se vrátíme znovu o víkendu obsáhlejším materiálem.