Tesla Cybertruck naživo v Česku: Nedotažené detaily, ale dobrá korba
Jedno z nejkontroverznějších aut dneška se dostalo na chvíli do Česka, i když se tu oficiálně neprodává. Prozkoumali jsme ho alespoň staticky a odhalili povedená i nepraktická řešení některých detailů.
Elektrický pick-up Tesla Cybertruck sice přišel na trh se značným zpožděním oproti původním slovům Elona Muska, v USA se však už prodává. Pro evropské trhy nemá homologaci, alespoň prozatím. České zastoupení Tesly nicméně jeden kus přivezlo a ukázalo ho nejen novinářům.
Jaký je tedy cybertruck naživo? Detailně to ukáže video, přesto stojí pár detailů za zmínku. Předně, nelícující panely karoserie nejsou zrovna na prezentovaném kuse problémem, vnější plechy dveří na obou stranách sedí docela hezky. Vnější obložení sloupků či linek střechy je na tom už trochu hůře a nelze si nevšimnout odpadávajícího stropního panelu s ovladačem „dvojblinkrů“ a nouzovým voličem převodovky pro případ, že by displej nefungoval.
Elektrická roleta korby či odjištění zadního čela však problém nemají. Navíc, po vyskočení na korbu mě velmi příjemně překvapilo celkem osm ok k ukotvení nákladu v podlaze, kolejnice po stranách pro další příslušenství a také dva dlouhé světelné pásky k osvětlení korby, které mnohdy u v Evropě dostupných pick-upů zrovna dokonalé není.
Co je naopak nevýhodou zde, jsou vysoké bočnice korby. Do pick-upů se běžně věci nakládají ze strany a tady to je tvarem karoserie znemožněno. Druhá, snad i větší nevýhoda je fakt, že vnitřní zpětné zrcátko je roletou korby blokováno, není z něj nic vidět. Řada automobilek to např. u skříňových dodávek řeší extra kamerou na zádi, jejíž obraz promítá do displeje ve vnitřním zpětném zrcátku, aby to bylo ergonomicky co nejpříjemnější. Tesla místo toho promítá výřez obrazu couvací kamery do centrálního displeje.
Interiér je kromě toho, řekněme, klasická Tesla. Všechno se ovládá skrz displej, a to, co bývalo na páčkách pod volantem, je na jeho ramenech. Včetně blinkrů, které se oba ovládají na levém rameni volantu, což znamená, že dát správně směrovku na výjezdu z kruhového objezdu je velmi obtížné, ne-li nereálné. Kvituji však alespoň pohled do mrtvého úhlu kamerou na předním podběhu, který se aktivuje na centrálním displeji po zapnutí blinkru.
Po stránce prostornosti není moc co vytknout, a to ani na zadních sedačkách, kde i se 184 cm výšky mám nad hlavou ještě kousek místa. Otvírání zadních dveří do téměř pravého úhlu usnadní nástup i třeba manipulaci s dětskou sedačkou, zajímavé ale je, že zatímco přední dveře mají kromě tlačítka taky klasickou mechanickou kliku, ty zadní nikoliv. A zvenčí tu nejsou kliky vůbec, vůz se otvírá tlačítkem na sloupcích.
Co skrz software vyřešit nepůjde, jsou hrany nerezových plechů karoserie; jsou ostré výrazně více, než hrany plechů hotových, pro zákazníky vyrobených aut jiných značek, ale že bych se o vůz při zkoumání desetkrát pořezal, říci nemohu. Právě hrany na přídi mimo jiné stojí za tím, že vůz není v Evropě homologován pro silniční provoz; ochrana chodců při nárazu by tu byla přinejmenším problematická.
Co jsem bohužel vyzkoušet nemohl, je, jak cybertruck jezdí na silnici i v terénu. Za zmínku snad stojí ještě dlouhé a tlusté A-sloupky, které omezují výhled víc než u běžných aut s normálním sklonem čelního okna, či nekrytá couvací kamera, která bude za jízdy v dešti rychle zašpiněná.
