TEST Chevrolet Orlando: První jízdní dojmy

Rodinná MPV jsou čím dál dostupnější. Dosud udávaly cenový tón hlavně francouzské automobilky, ale trh už za několik týdnů dostane zajímavou alternativu v podobě nového Chevroletu Orlando. První kilometry za jeho volantem jsme absolvovali na začátku prosince v okolí Valencie.

Karoserie

Chevrolet se vrací do segmentu kompaktních MPV, ze kterého se stáhl po ukončení výroby modelu Tacuma/Rezzo v roce 2008. Tentokrát na to jde ale poněkud oklikou. Orlando není typické MPV, jehož karoserie by měla ohromovat hlavně vnitřním objemem, volným prostorem nad hlavou a maximální variabilitou. Vnější vzhled je pro tento model klíčový a jeho výrobce to nezapomíná zdůrazňovat, kde to jen jde.

Orlando má na první pohled blíže ke stále širší kategorii crossoverů. Nadměrnou velikost mají kola (až 18palcová), koncové i přední svítilny i mohutné lemy kolem blatníků. Relativně malá je proti tomu prosklená plocha. Netypická zase jistá hranatost, kterou tvůrci zřejmě sledovali přiblížení k populárním SUV. Jeho vzhled zkrátka zapadá do aktuálního amerického vkusu. Paradoxem však je, že vůz na trhy Severní Ameriky zřejmě nikdy nedorazí!

Podobně jako v případě mnoha jiných crossoverů, ani Orlando nebude v nabídce s pohonem všech kol i když by to mohl jeho design napovídat. Čtyřválcové motory jsou uloženy vpředu napříč a poháněna jsou vždy jen přední kola.

Orlando bude chtít v Evropě oslovit ty zákazníky, kteří dosud kupovali Renaulty Scénic, Citroëny C4 Picasso, Fordy C-Max, nebo Volkswageny Touran. K tomu jej konstruktéři vybavili vnějšími rozměry 4652 x 1836 x 1633 mm. Orlando stojí na rozvoru s délkou 2760 mm, podvozek vychází z globální platformy sdílené s Chevroletem Cruze nebo Opelem Astra.

Vzhled Orlanda vypadá kompaktně a celkem vyváženě. Velká kola a světlomety, spolu s vysokou spodní linií oken jeho rozměry relativizují. Výška není přehnaná, ale kdo chce, může sedět o několik centimetrů výše a mít tak lepší výhled, než všichni ostatní kolem.

Interiér

Jestliže jsme vnější vzhled Orlanda zařadili do crossoverů, pak v interiéru musíme pokračovat ve stejném duchu. Vnitřní uspořádání totiž přebírá něco z MPV, něco z SUV a něco z kombi nižší střední třídy.

Překvapením u 4,6 m dlouhého vozu je standardní sedmimístné uspořádání. Kdo někdy jel ve třetí řadě u větších modelů MPV, asi si dovede představit co čekat od šesté a sedmé sedačky, které se vyklápějí ze dna zavazadelníku Orlanda. Jejich určení cílí především na děti. Dospělý se zde usadí jen, pokud má méně než 175 cm na výšku a bude se muset smířit s nepohodlnou nouzovou polohou. Sedmimístná auta tohoto druhu se ale nakupují především pro rodinné účely a navzdory nouzovosti je třetí řada častým požadavkem na rodinné auto. Takže proč ne.

V první a druhé řadě je místa více než dost. Interiér má přiměřenou šířku, poloha sedadel je horizontálně odstupňována směrem dozadu, aby měli všichni dobrý výhled z vozu. Nastupuje se velkými dveřmi s velkorysým nástupním profilem.

Kompromisní řešení objevíte v disciplíně objem a variabilita. Velikost zavazadelníku se stala obětí velkých kol (a jim odpovídající přerostlých podběhů) a standardní přítomnosti šestého a sedmého sedadla. V pětimístné konfiguraci tak je v zádi jen 458 l (po hranu oken), což může být pro mnoho rodin přesedajících z kombi nižší střední třídy trochu málo. Po sklopení sedadel (jedním pohybem se dolů pokládá sedák i opěradlo druhé řady) vzniká rovná podlaha a nad ní maximální objem 1499 l.

Chevrolet Orlando: První technické údaje

Překvapivé je také to, že druhou řadou nelze posunovat, takže ani kdyby cestující ve druhé řadě chtěli, nemohou vylepšit prostor těm zcela vzadu. Podobné platí i možnosti zvětšení zavazadelníku. Variabilita se tedy omezuje na sklápění sedadel a opěradel, případně naklápění opěradel ve druhé řadě. V budoucnu bude možné sklápět také opěradlo předního spolujezdcova sedadla, což usnadní transport dlouhých předmětů.

Přístrojová deska Orlanda se povedla, podobně jako v Cruzi. Měkké plasty na ní sice nenajdete, ale testované exempláře (v nejvyšší výbavě) působily za jízdy robustně, byly dobře zpracovány a z funkčního ani estetického hlediska k nim nemáme žádné připomínky. Korejské interiéry už nejsou jen levně navržené a levně vyrobené, o čemž svědčí detaily jako měkké čalounění loketní opěrky ve dveřích v místě kontaktu s loktem nebo vtipná úložná schránka na telefon nebo MP3 přehrávač pod panelem audiosystému.

Na vrcholu středové konzoly byl ve zkoušených vozech displej navigačního systému. Ve standardních verzích zde bude nižší monochromatický displej koncernového audiosystému.

Jízda

Složení motorové nabídky Orlanda odpovídá aktuálním možnostem Chevroletu a rodinnému zaměření nového modelu. Vyloženě slabé ani mimořádně výkonné motory v něm proto nenajdete. Překvapivá je i absence maloobjemového čtyřválce 1,4 Turbo, který GM nabízí pro Cruze v USA.

Základem a zřejmě nejžádanějším motorem je atmosférická osmnáctistovka s litinovým blokem a hliníkovou čtyřventilovou hlavou. Jednotka, která tvoří vrchol zážehové nabídky Cruze, má s Orlandem trochu více práce, ale slušný zdvihový objem zajišťuje dostatečnou zásobu točivého momentu ve středním pásmu a přiměřený výkon nahoře. Škoda jen pětistupňové převodovky. Při jízdě je motor tichý, úsporná jízda stlačí odběr do sedmilitrového pásma, na dálnici ale raději počítejte s 9 l/100 km.

Turbodiesely jsou dodávány standardně s šestistupňovými ručně řazenými převodovkami. Silnější varianta (120 kW) může být kombinovaná s novou šestistupňovou skříní vlastní konstrukce, která se časem dostane i do dalších Chevroletů. Modernizované přeplňované dvoulitry jsou v Orlandu utlumeny podstatně lépe, než v Cruzi, vibrace ani hluk motoru nepronikají do interiéru a neruší tak cestovní pohodu. Už základní verze s 96 kW má obstojné dynamické parametry, silnější verze se vyplatí snad jen kvůli komfortnější jízdě na dálnici.

Osmnáctipalcová kola na autě nižší střední třídy nejsou ani v roce 2010 zatím obvyklá, a tak jsme za volant Orland sedali s obavami z jízdního nepohodlí. První dojmy ale nejsou až tak špatné. Největší továrnou nabízené pneumatiky mají úctyhodný rozměr 235/45 R18, ale podvozek s tím naštěstí počítá. Je schopen dobře tlumit menší nerovnosti, těch větších ve Španělsku mnoho nebylo. Auto se při ostřejší jízdě naklání jen málo, chování na silnici je proto velmi podobné německé konkurenci.

Konstrukce náprav odpovídá standardu levných MPV – vzadu jsou vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou, vpředu kombinace vzpěr McPherson a příčných ramen. Specialitou, která není v tomto cenovém pásmu běžná, jsou hydraulická lůžka uchycení ramen přední nápravy, omezující přenos vibrací od vozovky do řízení.

Value for money

Až se na začátku března 2011 začne Orlando prodávat, bude lákat zákazníky cenou již od 362.900,- Kč. Právě tolik bude stát nejlevnější provedení 1,8 LS, slabší turbodiesel 2,0 VCDi ve výbavě LS vyjde na 420.400,- Kč.

Standardem bude sedmimístný interiér (pětimístný nebude vůbec v nabídce), šest airbagů, ESP, výškově nastavitelná přední sedadla, centrální zamykání s dálkovým ovladačem nebo rádio s CD/MP3 přehrávačem. Za klimatizaci bude nutné připlácet, podle našich informací ale bude Chevrolet za tuto výbavu žádat asi 15 tisíc Kč.

Sedmimístné Orlando se tak i s klimatizací hravě vejde do hranice 400 tisíc Kč.