TEST Jaguar XJ 3,0D Premium Luxury – Časy se mění, XJ také
Před dvanácti lety Jaguar zavrhl své tradiční motory – řadový šestiválec a vidlicový dvanáctiválec – a vše vsadil na moderní vidlicové osmiválce. V minulé dekádě kompletně změnil výrobní technologii, když představil nové XJ se skeletem z hliníkových slitin. Revoluční technickou změnu následovalo zařazení turbodieselu do výrobního programu.
Nyní se celková přeměna toho, co jsme znali pod pojmem XJ, uzavírá. Šéfdesignér Ian Callum, který u minulé generace mohl ovlivnit jen podobu jednotlivých detailů, vytvořil zcela nový tvar karoserie, inspirovaný ve světě cestovních kupé a luxusních jachet.
Hlavní změnou je samozřejmě celková silueta. Po čtyři desetiletí prosazovaná tříprostorová linie s dlouhou klesající zadní částí ustoupila modernímu profilu ve tvaru kupé. Jaguar jde dokonce tak daleko, že orámování kolem bočních oken je odvozeno od kupé řady XK a zadní dveře v případě testované krátké verze jsou opravdu krátké.
Revoluční proměna znamená, že nové XJ připomíná ta předchozí jen v detailech. Stále má typické dvě boule na kapotě motoru, které jsou poznávacím znamením všech Jaguarů, k tomu se přidávají nízké přední světlomety s dvojitou kruhovou optikou (tentokrát ale už pod společným krytem) a především obří, téměř kolmá maska chladiče, která je inspirována první generací XJ.
Na karoserii se dále uplatňuje tradiční trojice bočních oken a velkým překvapením nejsou ani svisle orientovaná koncová světla, i když právě ony způsobují asi největší kontroverze. Podobný prvek se ale objevil na mnoha starších Jaguárech. Zbývající prvky jako zcela hladké, směrem dolů se rozšiřující boky nebo plynule splývající záď jsou už nové a jsou výsledkem aerodynamické optimalizace (součinitel odporu má hodnotu 0,29).
Interiér je zcela nová kapitola. Museli bychom opravdu pečlivě hledat drobné detaily, které spojují nové XJ s těmi předchozími, a i tak by se možná žádné nenašly. Největší novinkou je bezesporu plně digitální přístrojový štít. Ten je navíc doplněn působivou funkcí Torch efekt, která zvýrazňuje číselné hodnoty rychloměru a otáčkoměru v okolí aktuální pozice ručičky (pokud vás ruší, lze tento efekt vypnout).
To je ale jen špička ledovce. Zavalitý tvar palubní desky s masivním pásem dřevěného dekoru vystřídala útlá, kůží obšitá plocha inspirovaná sportovními automobily. K tomu se přidávají vystupující kruhové výdechy ventilace a neobvyklý prvek v podobě souvislého oblouku výdřevy pod spodní hranou oken. Tradiční světle zelené podsvícení navíc vystřídalo modré. Touto barvou nejsou osvětlena jen tlačítka, ale jak dnešní móda velí, také výplně dveří.
Řidiče a spolujezdce odděluje masivní středový panel s kruhovým ovladačem převodovky JaguarDrive Selector. V sedadlech s perforovanou kůží lze snadno nalézt komfortní i sportovní pozici. To samé platí pro volant nastavitelný v širokém rozsahu. U něj bychom ale uvítali spíš méně efektní, avšak pohodlnější celokožený věnec.
K zajímavým detailům, které jsou v dnešním boji o zákazníka důležité, patří dotykové otevírání přihrádky před spolujezdcem nebo dotykové ovládání stropních lampiček. Jistou kuriozitou také je možnost českého jazyka v grafickém rozhraní centrálního displeje. To není ani u mnohem větších automobilek, než jakou je Jaguar, vždy samozřejmostí.
Samotné ovládání multimediálního rozhraní ale vyžaduje trochu cviku. I přes použití našeho mateřského jazyka je potřeba si zvyknout na strukturu rozdělení jednotlivých funkcí a možnosti jejich zrychleného vyvolání. Určitou komplikací je také to, že dotykový displej je jedinou možností, jak palubní systém ovládat.
jaguar testy luxusni K mínusům lze jednoznačně zařadit volbu některých materiálů. Lesklý kovový povrch se snadno umastí dotyky prstů a v zásadě to samé platí pro černý dekor na středovém panelu. Ten navíc barevně neladí se zbytkem interiéru – k dvoubarevné kůži by lépe seděla jediná barva dekoru, ať už se jedná o díly s dřevěnou kresbou nebo černý lak. Takto můžeme v interiéru napočítat hned pět různých barev, které tvoří nesourodou směs. To se dá zčásti napravit jinou konfigurací, ovšem leskle černý panel v interiéru zůstane vždy.
Více pozornosti mohl Jaguar také věnovat tlačítkům. Jejich zmáčknutí provází plastové cvaknutí, které nesedí k luxusnímu dojmu z auta. Příliš subtilním dojmem také působí již zmíněný kruhový ovladač převodovky.
Z ergonomického hlediska je největší chybou asi umístění spínače vyhřívání volantu hned pod mínusové pádlo. Při troše nepozornosti si tak místo žádného podřazení můžete aktivovat vyhřívání volantu, na tlačítko, které svým podsvícením zároveň indikuje činnost této funkce přitom není za jízdy ani vidět.
Kultivovaný turbodiesel
Pod sukněmi se toho paradoxně tolik nezměnilo. Benzinové i dieselové motory jsou další generací stávajících pohonných jednotek, šestistupňová převodovka prošla také jen technickým upgradem a konstrukční základ karoserie zůstal prakticky stejný, jen se v něm uplatnilo více hořčíkových slitin na úkor hliníku. Automobilka dala sbohem poněkud dýchavičnému benzinovému třílitru. Zůstávají dva pětilitrové osmiválce pro fajnšmekry a technicky velmi vyspělý turbodiesel, který představuje racionální volbu.
Se svými 202 kW a především 600 Nm patří motor 3,0D mezi třílitrovými turbodiesely ke špičce (v daném segmentu je výkonnější jen BMW 740d, při shodném maximu točivého momentu). Důležitější než tabulkové hodnoty je ale jeho jízdní projev.
Prodleva turbodmychadla je téměř potlačena. Motor zabírá zhruba od 1200 min-1 až k omezovači otáček, který zasahuje při 5000 min-1. Vlna točivého momentu je největší mezi 2 a 3 tisíci otáček, v praxi to lze ale pocítit jen při prudké akceleraci. Každopádně je ve skutečnosti i bez zátěže zbytečné motor vytáčet do vyšších otáček, nicméně tato pohonná jednotka se s tím vypořádá.
Díky propracovanému systému sekvenčního přeplňování motor netrpí turboefektem. Rychlost reakcí tohoto turbodieselu se dá přirovnat k průměrnému benzinovému čtyřválci s elektronicky ovládanou škrtící klapkou. Kromě volnoběžných otáček za studena navíc agregát neobtěžuje typickými dieselovými zvuky – jeho akustický projev je specifický a mimo jemného cvakání (charakteristického pro všechny moderní přímovstřikové motory bez rozdílu paliva) zcela neutrální.
S třílitrovým šestiválcem spolupracuje šestistupňová automatická převodovka ZF. V době, kdy se sedmi- a osmistupňová řešení pomalu stávají standardem, může působit archaicky, ale po pár kilometrech dává rozhodnutí Jaguaru smysl. Modernizovaná verze osvědčené převodovky řadí hladce a bezchybně. Neváhá nad volbou správného převodu, což je ale do značné míry ovlivněno také těžkým zpřevodováním.
Reakce na kickdown nebo povel stisknutím pádla na volantu jsou i ve standardním režimu rychlé. Po přepnutí na sportovní řazení se zostří a při nastavení palubní elektroniky na mód Dynamic navíc nedochází k automatickému řazení nahoru. Řidič tak může motor libovolně vytáčet a pokud zařadí až v nejvyšších možných otáčkách, elektronika dovolí převodovce lehké sportovní cuknutí. To představuje podstatný rozdíl proti BMW řady 7, ale i Porsche Panamera, které dávají při plné zátěži přednost šetrnější a pomalejší hladké změně převodu.
Sport při délce 5,1 metru
Režim Dynamic navíc provází změna podsvícení přístrojového štítu na červenou a dominantním údajem v pravém kruhovém ukazateli se stane indikátor zařazeného převodu. Celkovým dojmem z jízdy se ale sportovní nastavení auta příliš neliší od standardního – jednak je rozdíl (mimo možností manuální řazení) málo výrazný a jednak představuje už výchozí setup dostatečně jisté jízdní vlastnosti.
Vzduchové odpružení zadní nápravy a adaptivní tlumiče se starají o přiměřené vyvážení mezi sportovními a komfortními vlastnostmi. Jízdu v zatáčkách proto provází relativně velké boční náklony, na ovladatelnost to ale zásadní dopad nemá. Auto je důsledně neutrální a dokáže projíždět zatáčky velmi vysokými rychlostmi. Jen blízko limitu fyzikálních možností se začíná projevovat opravdu jemná nedotáčivost, způsobená těžkým motorem nad přední nápravou. Na to má ale Jaguar recept v podobě elektronicky řízeného samosvorného diferenciálu, určeného pro vyšší specifikace.
Z pohledu řidiče je největší slabinou lehký chod volantu. Řízení má relativně strmý chod a je velmi přesné, kvůli velkému účinku posilovače ale postrádá téměř všechnu zpětnou vazbu. Řidič se proto musí spolehnout na svůj odhad, kterému naštěstí výrazně pomáhají precizní, rychlé a plynulé reakce na změnu natočení volantu.
Tím se opakuje neduh, který postihuje všechny generace XJ od 90tých let – přes zjevný sportovní charakter této modelové řady se zpětnou vazbou řízení nevyrovná nejsilnějšímu konkurentovi z Mnichova. To není přímá kritika – převažujícímu využití na dálkové cesty nebo přemísťování se v městském provozu naopak naladění zvolené Jaguarem plně vyhovuje. Ptáme se ale, proč se po přepnutí na Dynamic změní jen nepatrně.
Ochota zatáčet a rychle dostupný výkon to ale vynahrazují. Na silnici můžete patřit k těm nejrychlejším, pokud chcete. Předjíždění je v XJ i s nejslabším nabízeným motorem hračka, stejně jako samotný pohyb po okresních silnicích v rámci, i za zákonnými rychlostními limity. Stejně tak je možné splynout s okolím a plynule se pohybovat krajinou. Jízda s XJ sice není tak plavná jako u jiných pětimetrových limuzín, komfort je ale stále na velmi vysoké úrovni. Kvalitní práce odpružení si nerozumí jen s krátkými příčnými nerovnostmi a s velkými výtluky, jinak podvozek nenarušuje pohodlí na palubě.
K dobrému odhlučnění kabiny od aerodynamického hluku a od podvozku se přidává i dobře utlumený motor. Tichu v interiéru napomáhá také dlouhé zpřevodování – například ve městě při 50 km/h motor točí teprve na čtvrtý převodový stupeň pouhých 1100 otáček.
To samé platí i při mimoměstských rychlostech. Na šestý převod potřebuje XJ k jízdě rychlostí 100 km/h jen 1400 min-1 a vystačí si s pouhými 5,2 l nafty na každých 100 km. Při stotřicítce vzrostou otáčky motoru těsně pod maximum točivého momentu – na 1900 min-1 a průměrná spotřeba poskočí na 7,0 l/100 km. Ve vyšších rychlostech ale odběr paliva už tak prudce neroste, i ve 160 km/h se lze stále vejít do 9 litrů. Pro výraznější překročení 10litrové hranice je potřeba buď zvolit opravdu ilegální tempo, nebo se zaměřit na ostrou jízdu v zatáčkách, případně zneužít XJ pro bezhlavé závodění na semaforech.
Průměrná spotřeba v celém testu, tvořeném převážně jízdou po dálnici a ve městě, se podle palubního počítače ustálila na 8,2 l/100 km. Důkazem věrohodnosti tohoto údaje je i to, že jsme museli 80 litrovou nádrž dotankovat až v samotném závěru 1000km testu. Dlouhodobý průměr za 7500 km od zprovoznění auta byl při jeho odevzdání o litr vyšší než naše spotřeba.
Závěr
Jaguar postavil vyvážené a vyspělé auto, které se v ostré konkurenci luxusního segmentu svými vlastnostmi neztratí. Nové XJ není dokonalé, nad jeho drobnými vadami se ale dá mávnout rukou, protože jako celek funguje výborně. Generační posun je výrazný, a to nejen v designu, ale i celkovém dojmu z auta. O větším rozšíření na českých silnicích si ale neděláme iluze. Německé značky jsou na našem trhu dobře etablované a Jaguaru může být image vznešeného exota spíš na obtíž. Jistou nevýhodou také jsou vyšší základní ceny, které však XJ kompenzuje bohatou standardní výbavou.
První cena vozu | 1.475.036,- Kč (XJ 3,0 V6D) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 2.047.023,- Kč (XJ 3,0 V6D) |
Základní cena testovaného vozu | 2.167.182,- Kč (XJ 3,0 V6D Premium Luxury) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 2.360.618,- Kč (XJ 3,0 V6D Premium Luxury) |
Plusy
- Reakce motoru a plynulý přísun výkonu
- Úsporný provoz
- Komfort a rychlost řazení
- Neutrální jízdní vlastnosti
- Stabilita v přímém směru i v zatáčkách
- Bohatá základní výbava
- Nízka provozní hmotnost
Minusy
- Přeposilované řízení
- Málo místa pro hlavu na zadních sedadlech
- Špatný výhled směrem dozadu
- Drobné nedostatky v interiéru