TEST Kia Cee'd 1.6 SW CRDi/94 kW v dlouhodobém testu

Na tachometru je skoro deset tisíc ujetých kilometrů a kia slouží, jak má. Prostě o ní nevíme. Vše funguje zima nezima. Dokonce ani hluboké krátery v pražských ulicích, po nichž se náš cee'd pohybuje nejčastěji, zatím nestačily napáchat žádné viditelnější nebo slyšitelnější stopy.

Spotřeba na uzdě

Dlouhodobou spotřebu se nám zatím daří udržet na uzdě. Má sice daleko k údajům udávaným výrobcem, ale to je už tradiční záležitost. Představy evropských byrokratů a automobilová skutečnost k sobě mají stejně daleko jako Rusko k demokracii západního typu. Skoro dvě třetiny kilometrů jsme absolvovali ve městě a navíc v zimě. Časté studené starty se podepsaly pod městským průměrem 6,5 litru na 100 km.

Pak jsme ale vyjeli s kiou na ženevský autosalon. Cesta do Švýcarska netradičně přes rakouský Kitzbühel a zpět přes Německo měřila celkem 2760 km. Byť jsme kiu hlavně na německých dálnicích nijak nešetřili a využívali plně schopností nejsilnější naftové verze (1.6 CRDi/94 kW), celková spotřeba se dostala těsně nad hranici 6,2 litru, a to je podle nás velmi slušný výsledek.

Maximální rychlost platí

Díky cestě na nejvýznamnější autosalon první poloviny roku už přesně víme, jak rychle dokáže dlouhodobě testovaný kombík jet. Na rozdíl od spotřeby výrobce mluví absolutní pravdu, když uvádí maximální rychlost 193 km/h. Na německé dálnici jsme údaj potvrdili pomocí GPS. Navigace naměřila přesně 193 km/h, přičemž tachometr ukazoval 210 km/h.

Brzdy nevadnou ani v Alpách

Poznatků jsme si však z třítisícové cesty přivezli mnohem víc. Motor si nás získal sametovým během po zahřátí, takové BMW 320d by mohlo závidět. Už v prvním dílu testu jsme zapochybovali o smysluplnosti nastavitelné tuhosti řízení. Nezbývá než zopakovat: je to samoúčelný nesmysl. Například režim Sport vůbec nic nepřinese, jen z něj víc bolí ruce. Základní nastavení je naprosto dostačující, absolvovali jsme s ním i svižnější průjezdy serpentin a byli jsme naprosto spokojeni. Stejně tak jízdní vlastnosti jsou velmi solidní, auto funguje jistě a čitelně.

Musíme pochválit brzdy, které ani při mnohakilometrovém horském sjezdu nevadly a spolehlivě fungovaly.

Cestou z Kitzbühelu do Švýcarska, která vede stovky kilometrů z kopce, jsme pozorovali hodně velké jízdní odpory našeho kombi. Rozjeli jsme se třeba na 130 km/h, vyřadili a místo aby začalo auto na volnoběh zrychlovat, nečekaně intenzivně zpomalovalo. Proč se tak dělo, jsme neodhalili, v dalších týdnech porovnáme kiu s některými konkurenty a budeme hledat příčiny takového chování. Svoji roli v tom mohou hrát i jinak velmi dobré zimní pneumatiky Sava.

Odpružení cee'du je tužší, golf, leon nebo astra pruží trochu lépe. Přesto považujeme podvozek za dostatečně pohodlný.

Jako v pokojíčku

Čím déle se cee´dem jezdíme, tím víc se nám zamlouvá jeho interiér. Vše je tam, kde má být. Žádná překvapení, žádné pátračky a trapné listování v návodu k autu. Sedačky jsou příjemně široké, plochá středová část opěradla ale neobejme tělo dokonale. Dost nám to připomínalo novou octavii – sedíme na sedačce, ne v ní. Vytáhlejší řidiči mohou mít potíže s hranou středového tunelu, která je tlačí do kolene. Hodně však záleží na posazu za volantem, který volí každý jinak. Na delší cestě jsme docela postrádali podélně a výškově nastavitelnou loketní opěrku mezi sedadly. Hrubá látka použitá na dveřním čalounění výtečně vypadá. Jedete-li však v krátkém rukávu, dost ji na lokti ucítíte. A není to úplně příjemné. V zimě toho ale v tričku stejně moc nenacestujete. Obzvlášť, když nastavit optimálně automatickou klimatizaci dá trochu víc práce. Jde to, ale vojenskou mluvou: je třeba provést průzkum bojem. Je-li hodně, ale opravdu hodně pod nulou, pak bočními okny proniká mráz víc, než je příjemné a na cestující táhne.

Rozvážné svícení

Skoro každý, kdo si v cee´du poprvé sedne za volant, má na křižovatkách problémy s rozjezdem. Mohou za to dráhy řazení, které jsou těsně vedle sebe. Velmi snadno tak zařadíte trojku místo jedničky. Což o to, s trochou vůle se rozjedete i na tu trojku, ale dá to práci, ne vždy se to podaří a spojce to nesvědčí.

Některým lidem připadá příliš malá hlavice řadicí páky, ale to už je opravdu hledání vad z povinnosti. Každý jsme jiný. Trochu potíží je s roletou v kufru. Měla by se otevírat jedním dotykem, ale nám skoro vždy zastaví uprostřed cesty. Asi děláme něco špatně.

V zimě, kdy tma přichází velmi brzy a navíc je často hodně špatně vidět i přes den, jsou velmi důležitá světla. Naše kia si přes den přisvěcuje krásnou řadou diod a v příplatkové výbavě má funkci automatického rozsvěcování světlometů ALC. Pokud se však plně spolehnete na režim AUTO, budou na vás protijedoucí vozy často nespokojeně blikat. Systém sice funguje naprosto spolehlivě, ale je nastaven až příliš rozvážně. Potkávací světla rozsvítí opravdu až v hustém šeru, takže rozumný řidič raději v pozdním odpoledni přepne na manuální ovládání. Sichr je sichr.

Plusy

• Atraktivní design vně i uvnitř
• Silný, pružný, úsporný a tichý motor
• Prostorný interiér

Minusy

• Dráhy řazení těsně u sebe
• Mělčí kufr, manipulace s roletou
• Hlučnější od podvozku

Záruky a ceny

Základní záruka 7 let/150 000 km, první 3 roky bez omezení kilometrů, 5 roků na lak, 12 let na neprorezavění karoserie. Garance vrácení vozidla během prvních sedmi dní s maximálním počtem 777 ujetých kilometrů. Cena testovaného provedení 465 980 Kč (navíc metalický lak Space Blue 14 000 Kč, automatické rozsvěcování světlometů ALC 2000 Kč). Od listopadového počátku testu se pořizovací cena nového vozu zvýšila o 5000 Kč. Základní cena 449 980 korun.