TEST Kia Sportage vs. Nissan Qashqai – Terénní předokolky

Úvod, pořizovací náklady

Automobily s terénním vzhledem jsou stále oblíbenější, zákazníci stále více žádají vyšší postoj, často se však spokojí s pohonem pouze předních kol. Čím dál populárnější jsou tak nejrůznější crossovery, které obvykle mají blíže tradičním hatchbackům. Předokolky však začínají být doménou také mezi SUV, která se minimálně vizáží snaží přiblížit spíše terénním autům.

Nissan Qashqai můžeme považovat za takový poloviční crossover, jeho první generace se objevila v roce 2006. Nissan se tehdy pokusil tradiční hatchback nižší střední třídy nahradit zvýšeným vozem s prvky terénních aut a netradiční sázka se mu vyplatila, z Qashqaie je dnes jedno z nejprodávanějších aut v Evropě. O tom se předchozím hatchbackům Almera nebo Tiida mohlo jen zdát.

Zato Kia Sportage se stále snaží profilovat jako čistokrevné SUV, první generace byla v roce 1993 prvním vozem s pohonem všech kol této korejské značky. Také Sportage se v průběhu let stala úspěšným vozem, dnes je nejprodávanějším modelem Kie na starém kontinentu se 27% podílem na jejích zdejších prodejích.

Trend rostoucích prodejů SUV a crossoverů je znatelný i na českém trhu. Zatímco za první dva měsíce roku 2015 statistiky Svazu dovozců automobilů v kolonce terénní vozy evidovaly 5.900 registrovaných vozidel, ve stejném období letošního roku to bylo již 6.985 aut. Z tohoto růstu těžili i oba dnešní protivníci. Prodávanější je v Česku Sportage, jejíž prodeje za první dva měsíce roku meziročně vzrostly z 275 na 324 aut. Qashqai si za stejné období pomohl z 254 na 296 aut.

Proti sobě jsme postavili základní turbodiesely, samozřejmě s pohonem jedné nápravy. V případě Sportage to je 1.7 CRDi (85 kW), zatímco naftovým základem Qashqaie je 1.5 dCi (81 kW). Kombinace nafty s pohonem jedné nápravy je u českých zákazníků dle SDA nejoblíbenější, přičemž i sama Kia přiznává, že testovaná verze bude na našem trhu nejprodávanější. České prodeje Sportage v roce 2015 z 58 % tvořily vznětové motory a ze 74 % předokolky, u Qashaqaie to bylo 55 % ve prospěch turbodieselů a dokonce 97 % ve prospěch dvoukolek. Obliba pohonu jedné nápravy je ale v případě Japonce způsobena především tím, že čtyřkolku nabízí pouze v kombinaci s jediným agregátem – vrcholným turbodieselem 1.6 dCi (96 kW). To u Sportage mají zájemci o čtyřkolku na výběr dva turbodiesely a jeden benzinový agregát.

Souboj cen

Pohled do ceníku naznačuje jasné vítězství Nissanu. Qashqai je s testovaným 1.5 dCi (81 kW) možné pořídit už za 474.400 korun (stupeň Visia), zatímco Sportage s porovnatelným 1.7 CRDi (85 kW) v základu přijde na 529.980 korun (stupeň Comfort). V obou případech se jedná o akční ceny, které si ale oba vozy zachovávají většinu času prodeje. U Qashqaie nicméně platí jen pro modelový rok 2015, modernější verze 2016 v tuto chvíli stojí 534.400 korun. Cena Sportage bez akčního zvýhodnění činí 579.980 korun.

V otázce základní výbavy je to vyrovnaný souboj. Sportage standardně nabízí mlhovky, 16palcová litá kola nebo střešní ližiny. Qashqai se sice v základu musí spokojit s ocelovými koly, na rozdíl od konkurenta však nabízí tempomat a rezervní kolo. Zrcátka v obou případech nemají vyhřívání, jsou pouze elektricky nastavitelná. Základem je u obou aut též manuální klimatizace, rádio nebo šest airbagů.

Příplatková výbava je v obou případech omezená, oba vozy sázejí na pevně dané výbavové stupně s minimem příplatků. Zatímco Sportage v základním stupni Comfort umožní si připlatit vlastně jen za navigaci a zadní parkovací kameru (dohromady za 16.000 korun), Qashqai zase ve výchozím stupni Visia nabídne za příplatek pouze balíček bezpečnostních asistentů. Nissan Safety Pack přijde na 23.000 korun, jeho součástí je rozpoznání dopravních značek, automatické brzdění, asistent pro jízdu v pruzích, parkovací senzory vpředu i vzadu a automatické přepínání tlumených a dálkových světel.

Zájemce o bohatou výbavu ale obecně potěší spíše Kia. Ve vyšších stupních nabídne i takové prvky, jako jsou zadní vyhřívaná sedadla, vyhřívaný volant nebo tzv. chytré otevírání víka kufru, které zavazadelník otevře v případě přiblížení se s klíčkem k zádi, aniž by řidič musel něco mačkat nebo „kopat“ pod nárazníkem. Nissan naopak umí nabídnout vyhřívané čelní sklo nebo diodové světlomety – Sportage se musí spokojit s bi-xenony.

Velkou výhodou Qashqaie jsou nízké servisní náklady. Až na hodinovou sazbu servisu a nárazníky jsou všechny sledované náhradní díly u Japonce levnější. V některých případech dokonce výrazně – třeba malá mřížka chladiče u Qashqaie stojí 1.225 korun, zatímco ta obří u Sportage 5.015 korun. Do servisů na pravidelné kontroly musí majitelé obou aut každých 30.000 kilometrů.

Jak je u vozů korejského výrobce zvykem, standardní záruka je u Sportage sedmiletá, během prvních třech let je bez omezení nájezdu, v následujících letech do 150.000 kilometrů. Naopak u Qashqaie je tříletá, navíc je možné si připlatit za pětiletou, s omezením na ujetí 150.000 kilometrů.

Design, interiér

Duel tvarů

Už pohled na obě auta ukazuje, že každý jde cestou jiné koncepce. Qashqai má svým nižším elegantnějším postojem blíže tradičním hatchbackům nižší střední třídy. Design ničím neurazí, zároveň ale nijak zvlášť nepřekvapí. Lišta evokující písmeno V v přední masce chladiče je prvek opticky spojující jednotlivé zástupce Nissanu, na masku navazující hlavní světlomety auto opticky rozšiřují.

Sportage je na první pohled mohutnější, což je vedle designového zpracování způsobeno také vnějšími rozměry. Sportage je totiž o rovných 100 mm delší, o 49 mm širší a o 55 mm vyšší. Také design je výraznější, a to hlavně vpředu, kde se objevuje mohutná maska chladiče připomínající tlamu nějakého zvířete. Záď je naopak elegantnější, právě v těchto partiích je zřetelná návaznost na předchůdce. Nejvíce jsou si poslední dvě generace Sportage podobné z boku, a to díky obdobným tvarům C sloupků. Ty jsou velice mohutné, což zrovna nepomáhá výhledu vzad.

Jak je to uvnitř?

Souboj palubních desek lépe vyznívá pro Nissan. Středový panel ve Sportagi totiž působí lacinějším dojmem. V testované verzi je totiž na něm použit nevzhledný lesklý plast, na němž zůstávají otisky prstů. Lépe vybavené verze s leskle černým dekorem vypadají o poznání hodnotněji. Výhodou Sportage je ale kvalitnější zpracování, které je na té nejvyšší úrovni. Spáry jsou minimální, uvnitř nic nevrže. Dalším plusem je umístění sedmipalcové obrazovky multimediálního systému na vrchu středové desky, blíže zornému poli řidiče, v Qashqaii je stejně velký displej o něco níže, místo nad ním zabírají průduchy ventilace.

Navzdory použití dotykových obrazovek si oba vozy zachovávají dostatek konvenčních tlačítek, která jsou však přehledně rozmístěna a dobře po ruce. Kia toto tradiční řešení vysvětluje zájmem zákazníků, kteří se nechtějí spoléhat jen na dotykový displej. Také přístrojové štíty obou aut jsou dostatečně přehledné, ovládání multimediálního systému je ale intuitivnější v Kie. Nissan nepotěší ani starší grafikou.

Odkládací prostory ve dveřích jsou větší v Kie, také v Nissanu se ale do nich vejdou 1,5litrové lahve, a to i vzadu. Prostor ve středovém tunelu pak v Nissanu uvolňuje elektronická parkovací brzda, to Kia v testované verzi využívá tradičnější mechanickou ruční brzdu, která však zabírá více místa. V loketní opěrce je více místa v Nissanu, což je způsobeno i tím, že v Kie jsou do něj zabudovány výdechy ventilace pro zadní řadu sedadel.

Kdo je prostornější?

Větší rozměry Sportage jsou na první usednutí znát také uvnitř. Přestože se to na změřených číslech tolik nezdá, Kia je uvnitř o poznání větší než Nissan. Japonský crossover sice na zadních sedadlech nabízí dostatek místa v prostoru kolen, s místem nad hlavou je to ale horší, Kia nabízí i širší kabinu. Sportage boduje také v umístění zadního sedáku, který je hezky vysoko, a tak dobře podpírá stehna posádky. Převaha Sportage je ale dána její koncepcí, dřívější porovnání s přímým konkurentem v podobě Hondy CR-V totiž ukázalo, že Honda je uvnitř větší. Do Kie se navíc na zadní sedačky lépe nastupuje, protože podběhy tolik nezasahují do dveří. Jen uškodí fakt, že dveře na rozdíl od Nissanu nepřekrývají celé prahy. Při nastupování si tak cestující mohou ušpinit nohavice.

TEST Honda CR-V 1.6 i-DTEC 4x4 vs. Kia Sportage 2.0 CRDi 4x4 – Dvě ku jedné

Pohodlnější sedadla se nám zdála v Qashqaii, která i přes měkké bočnice lépe podrží těla posádky v zatáčkách. To ve Sportagi jsme výraznější boční vedení postrádali. V Nissanu se ale prokazuje užší interiér – ovládání bederní opěrky na bocích sedadel je hůře přístupné. Více místa je v Kie, to ale neznamená, že bychom se v Nissanu cítili nějak stísněně.

Boj zavazadelníků

Otevření víka zavazadlového prostoru u obou aut dokazuje, že zájemci o velký zavazadelník by měli hledat spíše mezi kombíky. Objem 491 litrů (503 litrů se sadou na opravu pneumatik) Sportage je sice o 26 litrů více než u předchůdce, stále to ale není žádný zázrak. S ještě menším místem pro zavazadla musejí počítat majitelé Qashqaie, jehož kufr má pouze 401 litrů. V příčném směru je ale zavazadelník Nissanu širší než u konkurenta, daní za prostor jsou ve Sportage mohutné podběhy, které pojmou až 19palcová kola s pneumatikami 245/45.

Zavazadelník Qashqaie je ale využitelnější než ten v Sportagi. Víko se otevírá hezky vysoko, navíc je možné využít i pevné plato kryjící zavazadlový prostor – ve Sportagi je jen shrnovací roletka. SUV vyráběné v Žilině alespoň nabízí polohovatelná opěradla zadních sedadel, při snaze o jejich sklopení je však nutné zmáčknout páčku na jejich boku – z kufru tento krok učinit nelze. Také Qashqaii tlačítka v kufru chybějí – lze však dosáhnout na páčky na vrchu zadních sedadel. Oba konkurenti nabízí dvojité dno vyrovnávající schod po sklopení zadních sedadel, v případě Qashqaie však lze díky dělené podlaze prostor šikovně přehradit.

Motor, jízdní vlastnosti

Sedmnáctistovka proti patnáctistovce

Pod kapotou obou soupeřů najdeme osvědčené agregáty. Zatímco v Qashqaii je to již šestá generace motoru 1.5 dCi, která dosahuje výkonu 81 kW a točivého momentu 260 N.m, ve Sportagi pracuje 1.7 CRDi (85 kW a 280 N.m), která nově dostala jiné turbodmychadlo, odlehčený blok motoru nebo snížený kompresní poměr na 15,7:1.

Síla obou jednotek je standardně posílána výhradně na přední nápravu. Zájemci o čtyřkolku se v obou případech musejí porozhlédnout po silnějších motorech. U Qashqaie lze pohon 4x4 objednat výhradně u 1.6 dCi (96 kW), a to za 50.000 korun. Nabídka pohonu všech kol je v případě Sportage širší, toto řešení je standardem už od 2.0 CRDi se 100 kW. Zatímco zákazníci Nissanu se při zájmu o čtyřkolku musí spokojit s manuálem, u Kie je možné zvolit také automat.

Rozdíl mezi oběma motory není jen v objemu a v obchodním označení. Patnáctistovka Qashqaie je velice kultivovanou jednotkou, o jejíž práci posádka ani na dálnici prakticky neví. Naopak sedmnáctistovka Kie dává najevo hrubší chod, byť mezigeneračně došlo ke zklidnění. Výhodou korejské jednotky je lineární nástup síly, ostatně vrchol točivého momentu je dostupný v širokém pásmu 1250 až 2750 otáček. Pozvolný nárůst je obzvlášť patrný ve srovnání s Nissanem, u nějž je zřetelný silný zátah turba kolem hranice 1750 otáček, v níž nastupuje špička točivého momentu (dostupná do 2500 otáček). Ani jeden z motorů není zrovna trhač asfaltu, jako základní jednotka ale plně postačují.

Pocitově sice Nissan kvůli silnějšímu zátahu turba působí svižnějším dojmem, pohled do tabulky technických dat ale naznačuje opak. Qashqai je na stovce podle oficiálních údajů za 11,9 sekund, což je o 0,4 sekundy pomaleji než Sportage. Schopnosti Kie se potvrzují i při měření pružného zrychlení, v obou případech (z 60 na 100 km/h a z 80 na 120 km/h) korejské SUV jasně předčilo soupeře. Navzdory vyšší hmotnosti Kie (ta je s pohotovostní hmotností 1.500 kg o výrazných 135 kg těžší než Qashqai) jsou tak znatelné lepší parametry motoru. Zpřevodování je v obou případech podobné, ve 130 km/h Qashqai točí jen o 50 otáček více než protivník.

Tabulkové porovnání spotřeby paliva naopak vyznívá lépe pro Nissan a potvrzuje se to i v praxi. Udávaná kombinovaná spotřeba se supernízkou hodnotou 3,8 l/100 km je sice nedosažitelná, s testovaným Qashqaiem jsme ale jezdili v průměru za 5,5 l/100 km, což je stále slušné číslo. Kia na to nemá odpověď, už udávaná hodnota 4,7 l/100 km je výrazně vyšší než u soupeře a stejně tak tomu je i v reálném provozu. Na stejném okruhu jako s Qashqaiem jsme s Kiou dosáhli vyššího průměru 6,5 l/100 km. Vyšší hmotnost i mohutnější karoserie Sportage je v tomto případě citelná. Zajímavostí je ale fakt, že Si Sportage nepomáhá start-stopem, na českém trhu tento prvek není vůbec dodáván.

TEST Nissan Qashqai 1.6 dCi – Hodně povedená forma

Zatímco Kia se má od Nissanu co učit v otázce spotřeby paliva, Japonec by zase měl zapracovat na řazení. V případě Qashqaie je velice gumové a nepříliš přesné. To v Kie je výrazně přesnější, na trhu jsou ale i lepší skříně.

Komfortní podvozek proti agilnímu chování

Terénně laděné automobily sice v uplynulých letech ušly dlouhou cestu, vyloženě řidičskými stroji až na výjimky ale stále nejsou. To přesně platí i pro oba dnešní soupeře. Ne že by jízdně na tom byly nějak špatně, jen zkrátka nijak zvlášť nezaujmou.

Řízení je nicméně v obou případech přesné, v Kie je příjemně tužší a přece jen o něco přesnější. Na to má vliv nový posilovač řízení, jehož elektromotor se kvůli zlepšení zpětné vazby přesunul ze sloupku řízení na hřeben řízení.

Sportage ale v zatáčkách přece jen působí těžkopádnějším dojmem, v oblouku je v porovnání s Nissanem znát vyšší hmotnost a vyšší stavba. To samé platí v hodnocení brzd, ze stovky se Sportage zastavila až na takřka 52 metrech, zatímco lehkému Qashqaii stačila o čtyři metry kratší vzdálenost. V Kii pak řidič musí počítat s citlivým chodem brzdového pedálu, stačí ho lehce stlačit a SUV již prudce brzdí.

Hbitost Qashqaie při průjezdech klikatými cestami ukazuje, že má blízko klasickým hatchbackům a že jeho hzmotnost je opravdu nízká. Vyhýbací manévr vytyčený kuželkami ale ukázal, že ne všechno zlato se třpytí. Při prudkém zatočení totiž do řízení Nissanu necitlivě zasáhne kontrola stabilizace, která jej v oblouku nepříjemně zabrzdí. Qashqai by tak pocitově zvládl to samé co Kia a zřejmě i více, elektronika je ale proti. To práce ESP ve Sportagi je naprosto citlivá a řidič ji ani nezaznamená.

Souboj Sportage a Qashqaie je i souboj různě řešených náprav – zatímco Japonec má vzadu v základu jen jednoduchou torzní nápravu se zkrutným stabilizátorem, Korejec využívá vyspělejší víceprvkovou nápravu. Ta je v přímém porovnání dobře zřetelná, protože Kia překonává většinu nerovností jen s utlumeným ducnutím. Také Nissan nerovnosti obstojně tlumí, jednoduchá náprava je znát jen na větších výmolech. Od podvozku je ale citelnější hluk valících se kol, o němž posádka Sportage takřka neví.

U Kie standardně dodávaný asistent pro sjíždění kopců nebo bohaté zkušenosti Nissanu s terénními vozy by naznačovaly, že oba vozy si dobře poradí i s jízdou v náročnějších podmínkách. Opak je ale pravdou, Sportage i Qashqai dávají jasně najevo, že se mnohem lépe cítí na silnici než mimo ni. Ostatně už světlá výška obou aut ukazuje, že tohle žádní terénní mistři nejsou. V případě Qashqaie činí 180 mm, v případě Sportage je dokonce ještě nižší, má 172 mm. Spíše než s ostrými kameny tak oba vozy budou na svých cestách bojovat s vysokými obrubníky.

Závěr

Závěr

Duel Kie Sportage a Nissanu Qashqai byl soubojem dvou oblíbených modelů ze stále prodávanějších terénně laděných vozů. Zatímco

Zákazníci si na crossoverech a SUV oblíbili vyšší posaz a z něj vyplývající lepší výhled, který ale nebývá vždy samozřejmostí. Zvlášť dozadu je ze Sportage kvůli silnějším C sloupkům hůře vidět. A přestože SUV v posledních letech prošly dlouhou cestou, fyziku oblafnout nejde, a tak takové vozy nadále působí těžkopádnějším dojmem než hatchbacky nebo kombíky. Navíc ani se zavazadelníky na tom crossovery a SUV nejsou nějak skvěle, stejně tak terénní schopnosti nejsou nijak výrazně lepší než u konvenčních aut.

A jak si oba soupeři vedli v přímém srovnání? Qashqai bezesporu boduje atraktivnější cenovkou nebo vznětovou patnáctistovkou. Ta je kultivovaná a skvěle odhlučněná a navíc se chlubí nízkou spotřebou. Ve srovnání se Sportage je zavazadelník Qashqaie lépe využitelný, je ale o výrazných 90 litrů menší. Výjezd na rodinnou dovolenou do Chorvatska tak při balení bude připomínat tetris.

Sportage zase boduje prostorností a skvělým tlumením nerovností. V zatáčkách kvůli vyšší stavbě a hmotnosti Kia působí těžkopádnějším dojmem, auto ale s jistotou drží směr a kontrola stabilizace do řízení zasahuje jen velice citlivě.

Ani jeden z automobilů nemá výraznou slabinu, která by hovořila proti jejich koupi. Není tak divu, že se Qashqai i Sportage tak dobře prodávají. Každý bojuje svými zbraněmi – Nissan atraktivnější cenovkou nebo povedeným motorem, Kia zase prostornou kabinou nebo komfortnějším odpružením. Zároveň se ale vozy nevyhnuly slabším stránkám vyplývajícím ze své koncepce, Qashqai je zkrátka uvnitř malý, Sportage zase kvůli své velikosti a váze žíznivá. Výsledné hodnocení je sice podobné, obě auta jsou ale svým charakterem velice odlišná. Vítězství nakonec slavila Kia, která měla v rukávu přece jen více trumfů než Nissan.

Kia Sportage 1.7 CRDi (85 kW) 4x2

Plusy

• Velký vnitřní prostor
• Skvělé odhlučnění podvozku
• Vysoká kvalita zpracování

Minusy

• Vysoká spotřeba paliva
• Hrubší chod motoru
• Horší výhled vzad

Nissan Qashqai 1.5 dCi (81 kW) 4x2

Plusy

• Nízká spotřeba motoru
• Odhlučnění motoru
• Pohodlná sedadla

Minusy

• Gumové řazení
• Menší kabina
• Necitlivé ESP

Foto: Petr Homolka