TEST Mazda MPV 2.0 MZR-CD - Máme na to (12/2002)

Test tohoto vozu byl opravdu důkladný - Mazda MPV dopravila na autosalon v Paříži čtyři redaktory AUTO. CZ, přičemž na zpáteční cestě vezla kromě běžných zavazadel ještě přes 100 kg prospektů.

Vnější vzhled karosérie doznal jen minimálních změn, z nichž nejpodstatnější je zvýraznění čelní masky pro značku typickou pětiúhelníkovou mřížkou chladiče. Vizáž vozu narozdíl od předchozího provedení zlepšují šestnáctipalcová hliníková kola, která jsou u turbodieselového provedení bez příplatku. Narozdíl od německé konkurence jsou široké zadní dveře výsuvné do boku a nevyžadují tak mnoho prostoru při parkování v omezeném prostoru. Subjektivní robustnost karoserie je srovnatelná například i se sebevědomým Chryslerem Voyager.

Interiéru dominuje mohutná palubní deska s vysoko položeným horním okrajem Rozměrný středový panel je osazen přehlednými ovladači klimatizace a modulově uspořádané audiosoustavy. Šedočerné plasty a potahy jsou sice konzervativní, zato ale precizně zpracované z kvalitního materiálu. Značná prostornost karoserie ve všech směrech zaručuje subjektivní pocit prostornosti i objektivní dostatek místa pro sedm cestujících. Ku cti Mazdy je třeba říci, že všech pět zadních sedadel je samostatných a dodávají se už v základní výbavě. Všechna jsou také individuálně sklopná a vyjímatelná, což u již tak prostorného vozu rozšiřuje jeho variabilitu podle individuálních potřeb té které posádky. Jediná výtka směřuje k pouze dvoubodovému bezpečnostnímu pásu na prostředním sedadle ve druhé řadě.

V praktickém provozu s odstraněnou poslední řadou sedadel jsme ocenili skutečně extrémní velikost vzniklého zavazadlového prostoru. Při manipulaci s již zmíněnými těžkými taškami s prospekty nás potěšila i zcela rovná podlahová plocha a nízko položená nakládací hrana. Rozměrné páté dveře sice zabírají při otevírání hodně místa, vyklápí se ale dostatečně vysoko a jsou s to posloužit i jako nouzový přístřešek.

O optimálnosti volby turbodieselu pro poměrně těžký automobil s vysokými nároky na úsporný provoz jistě není třeba diskutovat. Mazda do tohoto, i na malém českém trhu novinkami nabitého segmentu vstupuje s vcelku oprávněným sebevědomím. Dvoulitrový přep. vznětový čtyřválec o maximálním výkonu 100 kW při 3500 ot. /min a točivém momentu 310 Nm/2000 ot. /min je totiž nejen dostatečně silný i při plném zatížení vozu, ale navíc se mu daří držet nízkou spotřebu paliva. Vcelku dobře utlumený hluk a dobrý zátah již pod dvěma tisíci otáček jsme ocenili i v hustém pařížském provozu, kde, pokud se přizpůsobíte, je hbitost základem. Při cestě po dálnici jsme často jeli rychlostmi nad 180 km/h, přičemž ve voze nepanoval přehnaný aerodynamický hluk. Po ujetí téměř tří tisíc kilometrů jsme dosáhli průměrné spotřeby 7,8 litru, přičemž je třeba říci, že nic jiného než velkoměstský provoz a "rychlou" dálnici s námi Mazda nepoznala.

Po celou dobu jsme necítili na žádné z obsazených sedaček únavu či nepohodlí. Díky nastavitelné intenzitě větrání i pro zadní řady sedadel je možno lépe udržovat tepelnou pohodu ve voze. Ovládání vozu ve všech situacích je jednoduché, díky rozměrnému zadnímu oknuje dobrý i výhled za auto. V městském provozu bychom ocenili možnost příplatku za parkovací asistent, naopak rejd manévrovací schopnosti Mazdy nijak neomezuje. Měkké odpružení vyrovnává drobné nerovnosti spolehlivě, daní za něj je ale relativně větší náklon v prudčeji projížděných zatáčkách. Pozor je třeba dávat i na boční vítr, na který je vůz poměrně citlivý.

Pohodlí, prostornost, dobré zpracování, variabilita interiéru a úsporný motor jsou hlavními klady tohoto omlazeného vozu. Uvážíme-li, že provedení se zážehovým motorem o výkonu 104 kW stojí jen o 30.000 Kč méně, pak můžeme Mazdu MPV s turbodieselem považovat za optimální i v poměru cena/výkon.