TEST Mercedes-Benz SLC 200 – Vítr vane, motor táhne
Design, interiér
Mercedes-Benz SLK byl nedílnou součástí palety stuttgartského výrobce 20 let. Letos se to však změnilo, v rámci modernizace třetí generace se z SLK stalo SLC. A to je vlastně největší změna, která se po faceliftu změnila.
Změna jména je součástí mohutného přejmenování nabídky mercedesu, kdy jednotlivé modely nově odkazují svým názvem na svůj charakter a velikost. To už platilo u SLK, které bylo „sportovní, lehké a krátké,“ tedy německy Sport, Leicht a Kurz, novinka se však písmenem C sjednocuje s ostatními modely značky, konkrétně se třídou C. Jestliže GLC je „SUV třídy C,“ SLC je roadsterem třídy C, byť s C-Klasse v tuto chvíli nemá vlastně nic společného. Ať už technikou, vzhledem nebo velikostí.
Nízký posaz
A ona je změna názvu vlastně tou nejpodstatnější změnou tohoto modernizovaného kupé-roadsteru. Vzhled SLC je sice na první pohled jasně svěžejší než u předchůdce, tvary ale vlastně prošly jen jemnými retušemi, které obrousily dřívější hrany. Poznávacím znakem SLC je maska chladiče, jejíž okraj je zakulacený, mřížku pak zdobí diamantový motiv známý třeba z třídy S. Tvarovou proměnou prošly i hlavní světlomety, které jsou nově za příplatek 40.103 korun diodové, zatímco dosud se připlácelo za bi-xenony.
Ani vzadu nějaké radikální proměny nenajdeme, jiná je jen grafika koncových světel nebo zadní nárazník. Stejně jako u dosavadního SLK je i u SLC standardem tzv. linie AMG, která zvyšuje atraktivitu auta díky pětipaprskovým 18palcovým kolům nebo koženému sportovnímu volantu.
Nástup dovnitř navozuje dojem typického sporťáku. Sedí se velice nízko, záda posádky jsou pak doslova u zadní nápravy, což při jízdě znamená netradiční pocit téměř celého auta před sebou. Sedadla opravdu výtečně podrží tělo, přitom jsou stále naprosto pohodlná, sedák je navíc dostatečně dlouhý a opěradlo vysoké. Volant se pak skvěle drží, a tak řidič prakticky ihned zaujme ideální pozici.
Porozhlédnutí se po interiéru ale dokazuje, že SLC není novým, ale jen modernizovaným autem, jehož historie se datuje do roku 2011. Množství prvků už dnes působí zastarale. Základní koncepce je sice nadčasová, detaily jako obrazovka multimediálního systému s nízkým rozlišením už ale v dnešní době působí jak z jiného století. Některé zvolené materiály pak nejsou z nejvybranějších. Když se ale přes to přenesete, zjistíte, že uvnitř nic nevrže a že i ta navigace se zastaralou grafikou vás spolehlivě zavede do cíle.
Roadstery jsou ale hlavně o jízdě bez střechy nad hlavou, a tak šup s ní dolů. Po chvilce hledání zjistíte, že ovladač střechy se nachází ve speciální schránce u loketní opěrky. Střecha se ovládá automaticky pomocí tlačítka, které je nutné po celou dobu asi 20sekundového procesu držet. SLC podobně jako jiná kabria, umí střechu ovládat i při jízdě, jenže pozor, při zahájení procesu roadster musí skoro stát (může jet jen do 5 km/h) a až poté se může rozjet třeba až na 40 km/h.
Specialitou je však nově na přání dodávaná poloautomatická dělicí příčka zavazadelníku, která se sama sklopí při stahování střechy. Jen pokud je zavazadelník už plný, upozorní řidiče, že střecha za zády posádky složit nelze. A to se snadno stane, pevná skládací střecha totiž přece jen zabírá nějaké to místo, a tak se objem zavazadelníku v závislosti na její poloze pohybuje od 225 do 335 litrů.
Motor, jízdní vlastnosti
Slabé? Ale kdeže...
Testovaný exemplář se oficiálně prodává jako SLC 200, což znamená, že pod dlouhou kapotou trůní zážehový řadový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem, který i po faceliftu dává z dvoulitrového objemu 135 kW a 300 N.m. Pravda, v případě roadsteru to nejsou nijak respekt vzbuzující čísla, jenže SLC je možné pořídit ještě se slabším motorem – 180, alias přeplňovanou zážehovou šestnáctistovkou se 115 kW.
A popravdě řečeno silnější motor než testovaný dvoulitr bych ani nevyžadoval. Pravda, SLC 200 rozhodně není vyložený divoch s prokluzujícími zadními koly při každém rozjezdu, jenže v případě otevřené karoserie jeho síla plně stačí. Mercedes se i s druhým nejslabším motorem v nabídce více než čiperně rozpohybuje, přičemž síla agregátu se krásně sbírá už od nízkých otáček. Od 3500 otáček má jednotka síly už opravdu na rozdávání a v těch vysokých jízdu doprovází nečekaně zajímavým hudebním doprovodem. Testovaný agregát tak plně stačí jak na korzování u pláže, tak pro svižnější projížďku na oblíbených serpentinách.
A právě rychlejšímu tempu se SLC nevyhýbá, ba naopak. Díky kompaktním rozměrům – na délku měří jen 4,1 metru – je velice hbité, což spolu s velice jistým podvozkem znamená opravdu výtečné schopnosti v zatáčkách. V utažených obloucích navíc ESP nechá záď auta trochu sklouznout, a tak je SLC pěkně hravé.
Řidič přitom zažívá netradiční pocit toho, že se auto otáčí spíše před ním, důvodem je ona dlouhá kapota a posaz u zadních kol. Podvozek je sice tužšího naladění, stále se s ním ale dá žít. U kabrioletů sice takové nastavení bývá na škodu, jenže osobně jsem nejčastěji jezdil s nataženou střechou. Při jízdě jsem totiž stále častěji zjišťoval, že bych si SLC přál spíše jako pravověrné kupé než roadster s pevnou natahovací střechou.
Co ta střecha?
Jedním z důvodů je právě hravý charakter, který přece jen kazila lehce se kroutící karoserie – raději bych měl v zatáčkách jistější tuhou karoserii kupé. A co víc, jízda bez střechy se v mém případě stávala dost nepříjemnou.
Se svými 182 centimetry nejsem žádný profesionální hráč košíkové, a přesto jsem neustále pociťoval turbulence v kabině při jízdě bez střechy. Stačilo zrychlit nad 50 km/h a už jsem kvůli nízkému čelnímu sklu pociťoval silný průvan. Mercedes se ho snaží řešit dvěma způsoby, avšak výsledek je stále trochu rozpačitý.
V prvním případě se jedná o systém Airscarf (u nás nadále povolený, v Německu se ale Mercedes musel systému kvůli sporům o patent vzdát), alias vyhřívání oblasti krku. Stačí stisknout tlačítko podobné tomu vyhřívání sedadel a rázem v několika stupních intenzity začne ze sedačky vanout teplý vzduch. Za to má Mercedes jasnou jedničku, jenže bohužel ani Airscarf nepřefoukne sílu okolního vzduchu. O to se má starat průhledný plastový deflektor, který lze vyklopit za ochrannými oblouky. Za štít Airguide se připlácí 8.572 korun, jeho nasazení však situaci příliš nezlepšilo, dovnitř výrazně foukalo i nadále.
A tak jsem střechu obvykle nasazoval i za slunečného počasí. Jenže v takovém případě si klimatizace dost „mákla.“ Testovaný kousek byl totiž vybaven panoramatickou střechou Vario dodávanou za 12.245 Kč, jenže se nejednalo o unikátní zatmavovací střechu Magic Sky Control (+67.961,-), a tak dovnitř pražily sluneční paprsky i v době, kdy bych si od nich rád odpočinul.
Stvořený k rychlosti
Pokud by ale SLC bylo skutečně jen kupé, jak bych si tajně přál, určitě bych ho chtěl s manuálem. Automat v testovaném exempláři by až tolik nevadil, přece jen u kabria je pohodové „kochání“ bez nutnosti pořád manuálně řadit výhodou, jenže samočinná převodovka SLC mě příliš neuspokojovala.
K SLC 200 je totiž za příplatek 64.287 dodáván automat 9G-Tronic, jehož devět převodů se zdá už zkrátka moc. Samotná změna převodů je sice hladká, převodovka ale při jízdě často váhá, jaký převod právě zvolit. Zvlášť při podřazování elektronika dlouho přemýšlí, jaký stupeň by byl vhodnější. Při snaze o akceleraci se tak mnohdy stane, že se v prvotní chvíli po sešlápnutí plynu nic neděje, aby mercedes následně ostře vystřelil vpřed, jakmile si podřadí o několik stupňů.
Mercedes-Benz SLC – srovnání s konkurencí | |||
Model | Mercedes-Benz SLC | Audi TT Roadster | BMW Z4 |
Motor | 200 | 1.8 TFSI | sDrive20i |
Pohon | zadní | přední | zadní |
Zdvihový objem [cm3] | 1991 | 1798 | 1997 |
Válce/ventily | 4/4 | 4/4 | 4/4 |
Největší výkon [kW/min] | 135/5500 | 132/5100-6200 | 135/5000 |
Točivý moment [N.m/min] | 300/1200-4000 | 250/250-5000 | 270/1250-4500 |
Převodovka | 9A | 7DS | 8A |
Max. rychlost [km/h] | 237 | 237 | 232 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 6,9 | 7,3 | 6,9 |
Komb. spotřeba [l/100 km] | 5,7 | 5,8 | 6,8 |
Základní cena [Kč] | 1.125.457 | 1.050.900 | 1.083.342 |
I proto jsem často přepínal do sportovního režimu a řadil si sám páčkami pod volantem, což se ve výsledku ke sportovnějšímu charakteru SLC více hodilo. Jen škoda, že i v tomto případě si převodovka po dosažení omezovače otáček sama přeřadí a nenechá tak vše na řidiči. A co víc, reakce na pokyn nejsou právě z nejrychlejších, zvlášť při podřazování o více stupňů, což vadí při svižnější jízdě.
Právě nabádání auta k rychlejší jízdě se odráží i ve vyšší spotřebě. Průměr se nakonec zastavil na deseti litrech, což není zrovna málo. Palubní počítač navíc mnohdy ukazoval i mnohem vyšší hodnoty, blízké dvanácti litrům. A když jsme se rozhodli zpomalit a konečně se kochat, pod osm se dostat nešlo. U sportovně laděného auta je ale zkrátka nutné s něčím takovým počítat.
Ono se ve finále to pomalejší tempo mercedesu ani tolik nelíbí. Tužší podvozek a krátký rozvor 2.430 mm jsou v takovém případě znát. Řešením je tak přepnout podvozek do komfortu, v němž jednotlivé nerovnosti lépe tlumí. Podvozek je ale i v takovém případě hlučnější, což snižuje komfort na delších cestách.
Závěr
Závěr
Kabriolety, roadstery nebo spidery jsou automobily určené hlavně pro jízdu s otevřeným nebem nad hlavou. A právě v tom zůstává největší problém SLK, tedy nyní SLC. Přestože je díky pevné skládací střeše označován za celoroční roadster, jízda bez střechy nad hlavou v něm kvůli výrazným turbulencím není pro vyšší osoby právě pohodlná. A prosklená střecha testovaného vozu je také zvláštní prvek – vždyť v otevřeném autě se někdy před slunečními paprsky zkrátka chcete schovat, což v tomto „skleníku“ moc nejde. Proto bych si SLC raději představoval jako plnohodnotné kupé.
V případě tužší karoserie, která by se tolik nekroutila, by totiž více vyniklo testované srdce. Benzinový dvoulitr 200 se 135 kW totiž nemá chybu. Přestože je druhý nejslabší v nabídce (po přeplňované zážehové šestnáctistovce 180 se 115 kW), sil má na rozdávání a roadster umí obdivuhodně rozpohybovat. SLC si navíc rychlejší tempo díky hravému podvozku náramně užívá. Jen těch devět stupňů automatické převodovky už je tak nějak moc, automat mnohdy váhá, jaký převod právě zařadit.
Nejlevnější verze modelu | 943.800 Kč(SLC 180/115 kW)
Zá) |
Základ s testovaným motorem | 1.125.457 Kč (SLC 200/135 kW AT) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.125.457 Kč (SLC 200/135 kW AT) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.392.862 Kč (SLC 200/135 kW AT) |
Plusy
- Skvělé sedačky
- Silný motor
- Jízdní vlastnosti
- Přesné řízení
Minusy
- Turbulence v kabině
- Váhající převodovka
- Vyšší spotřeba
Foto: David Rajdl
