TEST Nový Opel Astra: První jízdní dojmy z Německa

Nějaké to lehce zamaskované auto jsme už řídili. V drtivé většině případů se však jednalo o modely, u nichž bylo alespoň částečně jasné, jak pod kamufláží vypadají. Byla to spíš taková hra na špiony.

Tentokrát jsme se však svezli v opravdu tajném projektu. V jedenácté generaci kompaktního opelu, který svou podobu prozatím úzkostlivě tají. Maskování je rozhodně namístě, v maličkém německém městečku Hornbach na nás čeká stále ještě připravovaný nástupce modelu Opel Astra!

Bezpečnost především

Nejdříve absolvujeme krátké sezení, kde je nám zvláště zdůrazněno, jaké poklady se nám za pár minut dostanou do rukou.

Mysleli jsme si na nějakou fázi předsériové výroby, ve skutečnosti nám ale Opel připravil jedny z prvních ručně sestavených prototypů, které vznikly už na konci předminulého roku! Neustále zmiňované „safety first“ nám po chvíli zní v uších jako mantra.

Za pár minut se už ale konečně vydáváme na nenápadné parkoviště, na němž absolutně nelze přehlédnout čtveřici „těžce“ zamaskovaných opelů nižší střední třídy. Že jde o astru, bychom poznali asi i bez nápovědy. Zvláště boční silueta je nám velice povědomá, pod „sukní“ prosvítají i světlomety typicky opelovského tvaru.

Nový Opel Astra dostane jako první v segmentu světlomety Matrix LED

Bereme za kliku, těšíme se na průzkum interiéru a vidíme… vlastně nic. Celá přístrojová deska je překryta jakousi černou oponou, poctivá kamufláž neminula ani výplně dveří. Opel dokonce překryl i přístroje. Ty skrz clonu lehce prosvítají, pořádně vidět na ně ale není. Schované jsou také veškeré ovládací prvky. Když si chceme nastavit ventilaci, musíme poodhalit roušku tajemství, respektive černou záclonku. Ještě podobným způsobem uvolnit

vstupy ventilace a už na nás začíná proudit klimatizovaný vzduch. Zároveň si všímáme některých detailů, takže si můžeme udělat alespoň základní obrázek o přístrojovce. Ubylo tlačítek, zbytek se zvětšil, pod rouškou „tmy“ jsme naštěstí nenašli žádný multifunkční ovladač na jeden až tři prsty (jak to bohužel známe ze zmodernizované insignie). Všude jen klasické ovladače a velký dotykový displej. Celkový tvar přístrojové desky spíše odhadujeme, tipujeme ale evoluci stávajícího stylu.

Po krátkém seznámení s vnitřním uspořádáním zazní ve vysílačce pokyn k nastartování a celá naše pětičlenná kolona se pomalu vydává na cestu. Pomalu tedy jen zpočátku, v rámci obce Hornbach. Jakmile městečko opustíme, vedoucí naší skupinky (jeden z inženýrů, toho času za volantem Astry GTC) prudce akceleruje a kromě nás nechává daleko za sebou také závazek safety first. Asi nám chce ukázat, jak umí kluci z vývoje řídit. A předvést, co všechno nová astra zvládne. Nezbývá než se jeho tempu podrobit. Kromě dodržování rychlostních limitů totiž musíme držet skupinku pohromadě, s minimálními rozestupy. Při pohledu do zpětného zrcátka na rozevlátou rumunskou posádku nás napadá, na kolik se asi dá takový ručně vyrobený prototyp pojistit…

Litr a kilogramy

Na zmíněném „bezpečnostním“ školení jsme se hned několikrát dozvěděli, o kolik astra zhubla, že redukce kilogramů hrála při vývoji kompletně nové

generace klíčovou roli a podobně. Minimální úspora má činit 120 kil, maximální pak rovné dva metráky.

Není důvod nevěřit. Naše zamaskovaná astra jede i s přeplňovaným litrovým tříválcem o výkonu 77 kW více než svižně. Je ovšem nutné překonat dvoutisícovou hranici, v nižších otáčkách litr poněkud zívá. Zatím je též trochu hlučnější, tyto nedostatky však jdou na vrub rukodělné práci, sériové provedení bude nepochybně celkově kultivovanější.

Ve vysílačce se znovu ozve hlas našeho velitele, který vyzývá k výměně vozidel. Vysvlékáme tedy maskáče a přesouváme se do stávající astry, vybavené atmosférickou zážehovou šestnáctistovkou. Modrý opel nižší střední třídy se do našeho pelotonu zařadil pro porovnání, abychom mohli bezprostředně posoudit míru pokroku. Obrovský rozdíl cítíme hned po rozjezdu, kde nám přeplňované novinky v čele s Astrou GTC okamžitě mizí v dáli. Šestnáctistovka sice není tak tragicky mrtvolná jako nedávno testovaná čtrnáctistovka, rozjíždí se však velice pozvolna.

Opel Astra 2016: Nejčerstvější informace přímo z Německa

Abychom tempu na stále zakroucenější silnici stačili, musíme jet prakticky neustále na vytočenou trojku, místy si dovolíme čtvrtý převodový stupeň. A pak přijdou brzdy.

Zatím jsme nadváhu odcházejícího provedení cítili jakoby zpovzdálí, jakmile ale odlehčená skupinka před námi prudce zpomaluje, najednou nám přijde, že musíme ubrzdit rozjetý autobus. Registrujeme také rapidní zlepšení výhledu. Ze sériové astry nevidíme přes tlusté sloupky skoro nic.

Čtrnáctky

V rámci dalšího střídání usedáme do zamaskované novinky s novou přeplňovanou zážehovou čtyřválcovou čtrnáctistovkou o výkonu 106 kW, technicky vycházející z tříválcového litru. I přes evidentně velmi dlouhé převody dynamika udávaným parametrům odpovídá, což pro původní verzi čtrnáctistovky s turbem nikdy neplatilo. Ostatně po chvíli si můžeme starší motor připomenout, ve flotile totiž figuruje také aktuální astra se čtyřválcem 1.4 Turbo/103 kW. Tak dramatický úbytek potence jako v případě předcházejícího motorického duelu sice již nepociťujeme, maskáče jsou

však znatelně svižnější.

A celkově rozhodně čipernější, minimálně o řád hbitější. Silnice se nám prozatím proměnila v úzký proužek asfaltu, na němž jsme měli problém předjet cyklistu. Zde se v plné odulosti ukázala mohutnost a těžkopádnost stávající astry. Ta se silničkou spíš potácela.

Harmonogram

Po prvním kontaktu s připravovanou astrou můžeme zodpovědně prohlásit, že hmotnostní úbytek je až hmatatelný. Však se nadváha současného opelu nižší střední třídy u večeře neustále probírala, zástupci automobilky dost otevřeně přiznávali, že tohle se opravdu nepovedlo. A že náprava musí být razantní.

Je. Na podobně rozhodné konstatování nám jedno odpoledne s ručně vyrobenými prototypy stačí víc než bohatě. Ačkoliv víme, že se na astře ještě hodně věcí změní (definitivní není hlavně naladění podvozku včetně řízení nebo brzd), ona sama se proměnila důsledně.

Nakolik se posunul design, na vlastní oči posoudíme na frankfurtském autosalonu, první dodávky zákazníkům proběhnou na podzim. Jestli vás ale přepadne nezvladatelná chuť na novou astru, můžete si ji objednat už v létě.

Světlomety IntelliLux LED Matrix: Malá noční projížďka

Kromě snížené hmotnosti se velmi probíralo také téma předních světlometů IntelliLux LED Matrix. Že se jedná o revoluční počin v nižší střední třídě a že odteď budeme všichni jezdit jen v dálkovém režimu a tak dále. Podobných proklamací jsme zvláště v kontextu chytré osvětlovací technologie LED

slyšeli spoustu, zástupci Opelu se však rozhodli připojit důkaz a hned po skončení semifinálového utkání Ligy mistrů nás vzali na malou noční projížďku. V čistě dálkovém módu. Nejprve nadchla účinnost světlometů. Klišé o noci proměněné v den bychom si tentokrát dovolili použít. Velmi dobře fungovalo i odstínění protijedoucího vozu. Sice jsme se načekali, než jsme na klidném německém venkově narazili na auto, nakonec ale naše astra postupným zhasínáním jednotlivých diod vykreslila před přijíždějícím vozidlem stín. Kolega motorista byl s funkcí IntelliLux LED Matrix podle všeho také spokojen. Nebo nás jen neproblikal…

Zanedlouho jsme si však vyzkoušeli, že „tunel šera“ LED opravdu vytvořit umí. Přesedli jsme do doprovodného vozidla, dálkově chytře osvětlená astra za námi. A musíme říct, že nás neoslňovala! V podmínkách německého venkova jsme problém nezaznamenali. Jsme ale velmi zvědavi, jak budou světlomety IntelliLux LED Matrix pracovat třeba na dálnici nebo v hustém městském provozu. To bude teprve zatěžkávací zkouška! Také nás zajímá cena tohoto příplatkového prvku. Prozatím jsme se dozvěděli jen tolik, že bude „akceptovatelná.“