TEST Renault Grand Espace 2,0 dCi AT – Espace privé

Grand Espace vše říká už jménem. Hodně místa, hodně plechů, hodně skla, hodně kůže...zkrátka všeho je prostě více než obvykle, čemuž se však u sedmimístného MPV o délce 4,9 metru nikdo nemůže divit. Nikterak oslnivá ochrana chodců (2 z 5 hvězd Euro NCAP) je více než vyvážena plným počtem hvězdy, které Espace obdržel za ochranu posádky v roce 2003.

Model Espace čtvrté generace (Grand Espace je jeho verzí s prodlouženým rozvorem) je ve výrobě už od roku 2003, takže někteří majitelé již možná kvitovali fakt, že je dle vyjádření automobilky z 90 % recyklovatelný. Ne, vážně – dlouhověkost není u MPV žádnou výjimkou, o to více vyniká dodnes poměrně svěží výraz vozu. Určitě bychom mu tolik let nehádali. Po modernizaci z konce roku 2010 si podzim života užívá více než dobře.

Uvnitř jako mimozemšťan aneb Kam s ním?

Interiér je jako z jiné planety? No skoro ano! Člověk přivyklý na německá nebo japonská MPV se bude uvnitř Grandu Espace cítit jako mezi Klingony.

renault testy mpv Nechápejte mě špatně, volant, sedadlo i řadička jsou samozřejmě na svém místě, ale všechno ostatní je jinde nebo jinak, než by člověk čekal. Kaplička s digitálními přístroji i displejem navigace je uprostřed širokánské palubky, řidič tak na silnici kouká přes volant a velkou plastovou plochu. Sklo je v tu chvíli od natažené ruky snad metr daleko, řidič sedí v jeho křesle relativně vysoko a na okolí tak shlíží ze svého kapitánského můstku. Však je také Renault pojmenovává captain´s chair. Klaustrofobií zde nikdo trpět nebude, ale ani nepohodlím, jelikož jsou sedadla ve třetí řadě stejně velká, jako ta ve druhé. Všechny je jde samozřejmě jednotlivě vyjímat a v kolejničkách posouvat dle libosti. Pozor, sedadla nejsou právě lehké váhy.

Ovládání klimatizace, mimochodem standardně s odděleným nastavením pro řidiče a spolujezdce a zadní sedadla, je tam, kde by ho bývalý zákazník třeba Volkswagenu (ale vlastně ani jakékoliv jiné značky) nikdy nehledal. Celý panel je navíc, aby se na dveře vešel, uskupen do malého kruhu. Vskutku netradiční řešení, jednotlivá tlačítka však mají dostatečnou velikost, ovládání je intuitivní a příjemné.

Horší to je se zapínáním tempomatu, umístěném vlevo pod volantem. Abyste tempomat aktivovali (přesněji řečeno, abyste jej vůbec mohli začít používat, jinak je ovládání na volantu), musíte přepínač skoro poslepu nahmatat. Velké odkládací schrány v palubní desce jsou u rodinného dostavníku bezpochyby dobrým řešením, ale kam s mobilem? Do malé kuřácké schránky před řadičkou nebo do prohlubně ve dveřích? Ani jedno z míst není kvůli svým rozměrům a tvaru ideální. Jaké jsou další možnosti? V podstatě žádné, už zbývají jen překryté schránky na palubní desce.

Velmi povedená jsou sedadla a to jako celek. Jsou dostatečně velká, velmi pohodlná, nabízejí polohovatelné loketní opěrky (moc příjemné na dlouhých cestách!) i polohovatelné opěrky hlavy. V naší verzi jsou navíc do opěrek integrovány obrazovky multimediálního systému, kterým je možno potěšit cestující vzadu. Přijde na 50 tisíc Kč.

Výhled z vozu musím pochválit. Při parkování, které s podobným autem není žádný med, by se možná hodila i zrcátka větší, avšak výhled šikmo vpřed je díky rozdvojenému A-sloupku bezkonkurenční. Navigační systém Tom Tom je u všech verzí součástí základní výbavy, jeho ovládání, grafika ani poměrně vzdálený displej (lépe na něj vidí spolujezdec) vozu příliš plusových bodů nepřineslo. Každopádně je výborné, že se tento systém pomalu prokousává do seznamu sériové výbavy. Renault je v tomto vizionářem.

renault testy mpv  

Jízda a motor

Ne právě příkladně tuhá karoserie dává na nerovnostech posádce jasně pocítit, že v tomto autě je radno volit uvolněnější jízdní tempo a propadlé kanály spíše objíždět. Odměnou bude plavná, uvolněná a pohodlná jízda. K té svádí i vláčný posilovač řízení.

Velkému MPV bychom poněkud rozevlátější překonávání děr odpustili, ale to co předvádí motor na volnoběh s palubní deskou, to se opravdu nepovedlo. V určitých otáčkách (na volnoběh je to nejmarkantnější) začne stínítko kapličky přístrojů znatelně vibrovat a ke klokotání dieselu se přidá i typické plastové drnčení, byť naštěstí poměrně decentní.

renault testy mpv  

Šestistupňový automat s přeplňovaným turbodieselem funguje docela dobře, spíše než na rychlost se soustředí na plynulost změny jednotlivých stupňů, což u MPV vítáme. Motoru však přeci jen sebere část jeho jiskry, takže na sportování si ani nevzpomenete. Dobrou zprávou je, že ani plně naložené auto nemá v kopci problém s předjížděním pomalých náklaďáků, což se (nejen) na dlouhých výletech hodí. Trochu nám vadila znatelná turbodíra kolem otáček, po jejím překonání je už vše tak, jak má být.

Spotřeba paliva se během testu pohybovala kolem devíti litrů nafty. Při dálniční stotřicítce točí agregát tři tisíce otáček a ukazatel spotřeby se ustálil na hodnotě 8,6 litru na 100 km. Klidná stovečka znamená snížení spotřeby o 2 litry i otáček a to na 2.300 min^-1.

Závěr

Výborně vybavené, velké rodinné auto s výkonným turbodieselem za méně než 900 tisíc – to vypadá jako dobrá nabídka! Zvažte, zda vám negativa vozu nepřekážejí a také, zda máte velké auto kde parkovat. Pokud si odpovíte kladně, nezbývá než popřát vám bon voyage!

Plusy

• Metalíza v základu
• Nízká spotřeba
• Prostorný interiér
• Přijatelná cena a bohatá výbava

Minusy

• Ergonomické zvláštnosti
• Odkládací schránky
• Vysoká podlaha

Foto: Petr Eze