TEST Volvo XC70 2,0 DRIVe – Dříve bylo čtyřkolkou

Když se mají propojit požadavky rozmazlených zákazníků na design a prostor s nařízeními bruselských úředníků a evropských politiků, je leckdy zaděláno na nečekaný kompromis. Přesně takovým případem je Volvo XC70, dobře zavedený model terénního kombi s pohonem 4x4.

Ve verzi DRIVe je však poprvé v historii osazen dvoulitrovým turbodieselem, který navíc roztáčí jen kola přední nápravy. Nejrůznější zelené daně jsou v mnoha zemích krutým údělem náročnějšího motoristy, a proto tato kombinace nebude mít ve státech jako Nizozemsko nebo Dánsko o zájemce nouze.

Nás v Česku naštěstí tyto starost trápit nemusí, a tak je účelem tohoto testu to nejjednodušší: zjistit, zda 120 kW a 400 Nm stačí k rozhýbání velkého terénního kombíku. Aby bylo jasno – dvoulitrový turbodiesel má co do činění se 1734 kg provozní hmotnosti.

Historie modelu

Volvo XC70 se vyrábí od roku 1999 a společně se Subaru Outback nebo Audi Allroad patří k průkopníkům tzv. terénních kombi. Provedení XC vzniklo jako logické rozšíření nabídky modelu V70 o verzi vybavenou ochrannými plasty a zvýšeným podvozkem.

V roce 2000 debutovala druhá generace a aktuální provedení se vyrábí od roku 2007 (s menším faceliftem v loňském roce). Samozřejmostí byl zatím vždy pohon všech kol.

suv volvo testy

Možnost pohonu předních kol se v nabídce zabydlela od modelového roku 2011, do kterého také spadá testovaný vůz. Jedná se opět o přirozenou reakci Volva na vývoj trhu. Provedení XC sice tvoří jen třetinu celkové produkce modelu V70/XC70 (dohromady druhý nejprodávanější model Volva), na některých trzích je ale poměr výrazně jiný. Platí to třeba pro USA, kde se od letoška prodává už jen XC70, nebo i na českém trhu, kde loni XC70 zvítězilo poměrem 142:62 ks.

Technika

K pohonu slouží pětiválcový dvoulitr, se kterým jsme se seznámili už v testu Volva S60 D3. Tento agregát se mimo XC70 DRIVe prodává i jako XC70 D3 s automatickou převodovkou (a o 0,9 l/100 km vyšší kombinovanou spotřebou). Aby situace nebyla úplně jednoznačná, XC70 D3 AWD má stejně výkonný motor (120 kW), avšak jeho pětiválec má objem 2,4 litru.

Pět válců je v dané objemové kategorii nadstandardní počet, základní parametry i naše dřívější zkušenosti ale ukazují, že sázka Volva na nekonvenční řešení byla správná.

Motor má pro pětiválce charakteristický zvuk, který jej výrazně odlišuje od dieselových čtyřválců. Můžeme jej označit za kultivovaný a příjemný na poslech – obzvlášť v otáčkách musí být rozdíl i naprostému laikovi zřejmý.

suv volvo testy Dvoulitr od Volva se ale vyznačuje i zajímavou charakteristikou průběhu točivého momentu. Pod 1500 min^-1 zeje turbodíra, tato skutečnost je ale paradoxně po chvíli zvykání uživatelsky příjemná. Totiž když není potřeba akcelerovat, stačí se držet v této zóně. Zrychlení zařídí podřazení, kdy otáčky poskočí nad onu hranici. Turbo začne bleskově přeplňovat a XC70 suverénně vyráží vpřed. Na vrcholu sil je motor od 2500 min^-1 a zátah začne polevovat, až když ručička otáčkoměru dosáhne na čtyřku.

Mimochodem, ačkoliv červené pole otáčkoměru začíná v 5000 min^-1, omezovač ve skutečnosti zasáhne již při 4500 min^-1 (k 5000 se lze dostat jen při podřazení).

Manuální převodovka není typickým ústrojím ve vyšší střední třídě a je jasné, že uživatele automatů už z principu neokouzlí. Kdo je ale zvyklý jezdit s manuálem, nebude si stěžovat. I přes relativně dlouhé dráhy má totiž přesnou kulisu s hladkým chodem řadicí páky.

Snižování spotřeby paliva je hlavním marketingovým argumentem. Zázraky se nekonají, přesto nás ale zjištěné hodnoty nikterak nezklamaly.

suv volvo testy

Faktem je, že XC70 DRIVe mimo město vystačí s pěti až šesti litry. Odečtená hodnota 4,8 l/100 km při rychlosti 100 km/h a otáčkách motoru 1700 min^-1 odpovídá pouze jízdě v rovinatém terénu.

Na dálnici jsme při 130 km/h odečetli z palubního počítače 7,2 l/100 km a 2250 min^-1. Relativně dlouhá šestka by mohla být předpokladem pro slabší dynamiku v dálničních rychlostech, v praxi je však pružnost motoru i v tomto jízdním režimu velmi dobrá. Až do nějakých 180 km/h patří základní XC70 na dálnici k tomu rychlejšímu, přitom spotřeba paliva se stále dokáže držet pod nebo těsně na hranici deseti litrů.

Městský provoz je samozřejmě jako stvořený pro úsporně laděné offroad kombi bez 4x4. Zde je realitou odběr 6 až 7 litrů každých 100 km.

Asfaltový komfort

Podvozek je laděn doslova komfortně, to ale neznamená, že by neměl plně postačující jízdní schopnosti. O bezpečné průjezdy zatáček se stará pečlivě odladěná geometrie zadní nápravy, která napomáhá zádi v zatáčení. Na suché cestě proto i při drsnějším zacházení ESP ke slovu nepřichází.

Není asi potřeba zdůrazňovat, že Volvu víc sedí klidnější styl jízdy. Je ale dobré vědět, že se řidič může spolehnout na rezervy už v těch nejzákladnějších aspektech aktivní bezpečnosti.

suv volvo testy

Co však může mnohé zájemce odradit, je tzv. torque steer, tedy přenos síly motoru skrze hnaná kola do volantu. Při ostrých rozjezdech Volvo tahá za volant na jedničku i dvojku a dává tak další vodítko k citlivějšímu zacházení. Přeci jen 400 Nm je na přední kola relativně velká porce. S trakcí však XC70 DRIVe problémy přesto nemá.

Zkouška mimo zpevněné cesty ukázala, že je potřeba si dávat pozor. Například ve stoupání na lesní cestě není kvůli nekvalitnímu povrchu zdaleka tak suverénní, jak bychom si přáli. S trochou obezřetnosti se samozřejmě dá potenciálním komplikacím vyhnout, pro častější výlety mimo asfalt je ale čtyřkolka jasnou výhodou. Stopku XC70 ale vystavuje minimalistická křižitelnost náprav a tento nedostatek ani 4x4 neodstraní.

TR>

suv volvo testy

Plusy

• - Kultivovaný, pružný a relativně výkonný motor
• - Zpracování interiéru a použité materiály
• - Přehledná karoserie
• - Relativně nízký posaz
• - Jízdní komfort
• - Promyšlené užitečné detaily

Minusy

• - Torque steer
• - Malý kontakt řidiče s vozem
• - Fakticky vyšší pohotovostní hmotnost
• - Ceny na úrovni prémiové konkurence