Tohle je nejrychlejší vůz světa! Rekord drží již 26 let
V roce 1997 byla překonána hranice lidské odvahy a technické zdatnosti, když byl stanoven nový světový rychlostní rekord pozemních vozidel. Jak je možné, že po 26 letech zůstává rekord nepokořen?
Rychlostní rekordy pozemních vozidel jsou fascinující ukázkou lidské touhy po technologickém pokroku a posouvání hranic možného. Jedním z nejvýznamnějších milníků v této oblasti je rekord uznaný Mezinárodní automobilovou federací (FIA) z roku 1997. Brzkého rána dne 15. října usedl do kokpitu vozidla Thrust SSC pilot britského letectva Andy Green, který na druhý pokus překonal svůj vlastní rekord z téhož roku o necelých 80 km/h.
Finální číslo? Závratných 1227,985 km/h! Stalo se tak na Black Rock Desert v americké Nevadě, která může být povědomá nejen automobilovým fanouškům, ale také příznivcům elektronické hudby - na povrchu rozlehlé roviny o rozměru 2 600 kilometrů čtverečních se každoročně koná festival Burning Man.
Honba za rychlostními rekordy začala již koncem 19. století. V roce 1898 stanovil jistý Gaston de Casseloup-Lubat první uznávaný rekord, když s elektrickým vozem Jeantaud Duc dosáhl ohromující rychlosti 62 km/h. Velký zlom následně nastal v polovině 20. století s rozšířením proudového pohonu, jenž se začal objevovat také v pozemních dopravních prostředcích. Samotný Thrust SSC byl osazen dvěma motory Rolls-Royce Spey, které byly běžně používány pro stíhačky. Díky tomu se stal prvním nadzvukovým automobilem na světě.
Při bližším pohledu na tabulku rekordů kategorie C se velké diverzity nedočkáme. Z osmi nejvyšších zapsaných rychlostí má tým Thrust připsaných šest, zbylé dva patří projektu Spirit of America Sonic, který držel prvenství od roku 1965 do roku 1983 s „maximálkou“ 966,960 km/h.
Dnes je ovšem rok 2023 a původní rekord zůstává po 26 letech stále nepřekonán, ačkoliv technologie se v tomto směru posouvá mílovými kroky. Čím to je? Svou roli v tom hraje vysoká finanční náročnost, stále se zvyšující požadavky na bezpečnost a také neuvěřitelná smůla ostatních týmů.
V letech 1999 až 2019 měl projekt North American Eagle Project vážné ambice rekord překonat. Jednalo se o tým amerických a kanadských expertů pod vedením bývalého inženýra společnosti IBM Edem Shadlem, který měl vesměs veškeré předpoklady k tomu, aby rekord pokořil. Jejich stroj Lockhead F-104 Starfighter byl vskutku působivým výtvorem, a po několika zkušebních jízdách během minulého desetiletí se už téměř schylovalo k závěrečnému pokusu.
V srpnu 2019 však tragicky zahynula řidička Jessi Combs, která se v Oregonské poušti snažila stanovit ženský světový rekord v pozemní rychlosti. Právě ta měla být za volantem také v osudný den pokusu o překonání celkového rekordu. Bohužel rok předtím podlehla rakovině i náhradní řidička a projekt byl posléze nadobro zrušen.
Vážní zájemci, jejichž chtíč po překonání rekordu stále trvá, jsou vesměs dva - projekt Aussie Invader a Bloodhound. Oba tyto týmy se v minulosti rovněž potýkaly s mnoha komplikacemi, především těmi finančními, avšak i přes to jsou dnes odhodlány hranici 1227 km/h zdolat a po necelých třech dekádách zamíchat s pořadím. Žádný konkrétní pokus však zatím naplánován není.