Tohle jsou ta nejhorší auta v losím testu. A ta nejlepší? Vítěz vás překvapí!

Vyhýbací manévr, neboli losí test, je dnes už běžnou zkouškou automobilů, při němž se zjišťují jejich stabilita. Testem se nejvíce proslavil švédský magazín Teknikens Värld, který auta pomocí vyhýbacího manévru porovnává už od sedmdesátých let. Během několika desítek aut touto zkouškou prošly stovky vozů. Které si však s ní poradily nejlépe? A které naopak pohořely?

Než se dostaneme k žebříčků premiantů a propadlých, nejprve připomeňme, jak vyhýbací manévr z dílny Teknikens Värld vypadá. Automobil v rámci testu vjede na speciální trať ohraničenou kuželkami, která tvoří esíčko simulující manévr řidiče, jež se snaží vyhnout nějaké překážce. Jelikož je autorem švédský časopis, touto překážkou je obrazně los, který je na švédských silnicích obvyklou záležitostí. Proto se mu dodnes říká losí test. Rozměry esíčka jsou přitom přesně vymezeny, jak názorně ukazuje plánek tratě v galerii.

Automobily přitom na trať nevjíždějí jen s řidičem, ale naopak jsou naplněny podle stanovené nosnosti. Uvnitř tak sedí pasažéři podle počtu sedadel a v kufru jsou umístěna zavazadla. Pneumatiky vozu jsou pak nafouknuty podle hodnot stanovených výrobcem, přičemž zkouška až na výjimky (viz tabulka) probíhá na suchém asfaltu.

Testovaná auta přitom zkoušku absolvují několikrát. Jezdec postupně zvyšuje nájezdovou rychlost, aby zjistil, jak rychle vůz zvládne esíčko projet, aniž by se dostal do smyku nebo hrozilo jeho převrácení. Hodnota této rychlosti je pak hodnotícím parametrem. K tomu Teknikens Värld dodává, že dobrá auta v testu překonají rychlost 70 km/h, ta nejlepší dokonce jedou rychleji než 80 km/h.

K takové rychlosti se ale některá auta ani nepřiblížila. Vůbec nejhorším v žebříčku Teknikens Värld je britská tříkolka Reliant Rialto vyráběná v osmdesátých a devadesátých letech, která v testu zvládla maximálně pouhých 42,5 km/h. A autoři testu dokonce tvrdí, že i v tomto tempu se vůz málem převrátil. Koncepce s jedním kolem vpředu a dvěma vzadu zkrátka výhodná nebyla, na což ostatně ještě v dobách Top Gearu poukazoval i Jeremy Clarkson. Jen při tom nepoužíval Rialto, ale jeho předchůdce, Robin.

Tragický výsledek Reliantu Rialto vyplyne v porovnání s dalšími nejhoršími auty v tomto testu. Za Rialtem následují Ford Ranger, Mazda BT-50 a Citroën C4 Picasso (všechny z modelového roku 2007), které shodně zvládly rychlost 54 km/h. To je sice stále málo, ve srovnání s Rialtem je to ale stále o více než 10 km/h více. U Picassa je pak nutné zdůraznit, že byl testován na mokré vozovce.

Dacia Duster v losím testu: Nepřevrátila se, ale vyhnout se nedokázala (video)

Bezpečnost

82

Mezi nejhoršími je obecně hodně pick-upů, které kvůli své konstrukci mají s prudkou změnou směru potíže. Naposledy to letos dokázala Toyota HiLux, která s losím testem měla velice vážné problémy. Mezi nejhoršími je ale také třeba Volkswagen Passat z roku 2001, Range Rover z roku 2002 nebo elektrické vozítko Th!nk City.

Zmínit je potřeba i výsledek Jeepu Grand Cherokee z roku 2013, který je dalším z aut, jež během losího testu Teknikens Värld jela jen po dvou kolech. Výrobce tenkrát namítal, že auto bylo při testu přetížené, což ale švédský časopis vyvrátil. Navíc opakování dokázalo, že Grand Cherokee zůstává při manévru neklidný, přestože není naplněný na celou svoji udávanou nosnost. Náprava přišla v roce 2014, kdy inovovaný vůz test zvládl s přehledem.

Video: Další problémy Jeepu Grand Cherokee při opakovaném losím testu

Roman Beránek

Videa

209

Naopak třeba první generaci Mercedes-Benzu A Teknikens Värld ve svém žebříčku neuvádí. První A-Klasse přitom losí test asi proslavila nejvíce, to když se v roce 1997 při různých testech ukázalo, že při vyhýbacím manévru se může snadno převrátit. Výrobce na kritiku reagoval a nechal áčko standardně vybavit ESP.

A jaké vozy jsou naopak nejlepší? Určitě nepřekvapí, že v této disciplíně excelují supersporty, které jsou rychlému krouhání zatáček přizpůsobeny. Mezi nejlepšími je tudíž Audi R8 V10 plus, McLaren 675 LT nebo Mercedes-AMG GT S.

To však není nic proti Citroënu Xantia, která ve verzi Active V6 vyhýbací manévr zvládla v rychlosti 85 km/h! Automobil byl totiž vybaven aktivním podvozkem na bázi hydropneumatického odpružení, který eliminoval boční náklony karoserie při průjezdu zatáčkou. Výsledkem toho byla ovladatelnost na úrovni sportovních aut, což neocenil jen Teknikens Värld, ale i další magazíny napříč Evropou.

Z běžných vozů si dobře vedl i Opel Omega se sportovním podvozkem a také dnešní Nissan X-Trail, který test zvládl absolvovat při rychlosti 80 km/h. A to je stejně rychle jako Ferrari Testarossa z roku 1987!

České fanoušky pak jistě budou zajímat i výsledky modelů značky Škoda. Nejvýše je aktuální Škoda Fabia Combi, která letos zvládla zkoušku s rychlostí 78 km/h. Dosáhla tudíž stejného výsledku jako Porsche Boxster S z roku 2013 nebo Nissan GT-R (také 2013). Vysoko je též dnešní Superb Combi s rychlostí 76 km/h. Naopak dvojková Škoda Octavia Scout s 2.0 TDI z roku 2009 se tolik nepředvedla, dosáhla jen rychlosti 63,5 km/h.

Pod hranicí „dobrých aut“ zvládajících manévr v rychlosti alespoň 70 km/h jsou i Škoda Octavia GreenLine z roku 2012 (66 km/h), Škoda Fabia 1.2 HTP z roku 2005, Škoda Superb Combi s 2.0 TDI z roku 2014 (oba 68 km/h), Škoda Yeti z roku 2012, Škoda Superb Alldrive s 2.0 TDI z roku 2013 a Škoda Superb z roku 2008 (po 69 km/h).