Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Unikátních Voisinů C23 přežilo jen patnáct. Dnes stojí i víc než 10 milionů

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 12. 2. 2019
36
Zobrazit náhledy (36)
Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Voisin C23 Cabriolet par Graber 1936 Voisin C23 Myra Saloon 1931
Luxusní vozy firmy Avions Voisin prosluly tichostí šoupátkových motorů, extravagantní konstrukcí vzešlou z letadel i neméně svébytným designem. Občas se dají také koupit...

Někteří automobiloví konstruktéři a návrháři mají to štěstí, že je jim věnována patřičná pozornost i léta po jejich smrti. Existují dokonce manažeři, kterým kdekdo připisuje práci ne tolik slavných stylistů... Na jiné se však zapomnělo i přesto, že jim bezesporu patří významné místo v historii. Právě do této skupiny patří Francouz Gabriel Voisin (1880-1973).

Letecký průkopník

Vystudovaný architekt a průmyslový designér se věnoval letectví, spolupracoval s Louisem Blériotem i svým bratrem Charlesem. Po Velké válce založil automobilku, značnou měrou mu pomohl jiný jeho přítel: André Citroën. Zatímco ten se ale záhy soustředil na vozy pro širší vrstvy obyvatelstva, Voisin našel působiště v luxusní kategorii. Armádní zakázky na letadla mu během krvavého konfliktu vydělaly značné jmění, nicméně válečné použití jeho strojů s křídly mu nebylo zrovna po chuti, a tak se soustředil na jiný technický obor.

Pro své vozy dokonce zakoupil licenci na šoupátkové, tedy bezventilové motory Knight, které vynikaly svou tichostí i spolehlivostí a k jejich charakteru se náramně hodily. První model z roku 1919 poháněl právě takový čtyřlitrový agregát. Nejdříve se jmenoval M1, o rok později ale písmenko nahradilo v názvu C. Proč? Připomínalo mladšího bratra Charlese, který zahynul v září 1912 při dopravní nehodě.

Voisin pokračoval v malosériové produkci dalších modelů s pro něj charakteristickými pohonnými jednotkami, při konstrukci štědře využíval hliníku, zkušenosti s letadly tu plně uplatnil. Nejmenší typ měl 13 fiskálních (daňových) koní, tedy CV, největší naopak 28, 30 a 33. C6 Laboratoire (1923) pro Velké ceny dostal polosamonosnou karoserii se zakrytými zadní koly (hliníkový monokok doplňoval dřevěný rám) a dvoulitrový šestiválec s hořčíkovými písty o výkonu 59 kW (80 k). Tvůrcem těchto závodních vozů byl André Lefèbvre, který se později proslavil u Citroënu. Nedostatek výkonu doháněla jejich čtveřice aut nízkou hmotností 660 kg, takže uháněly až 175 km/h. Sám Lefèbvre za volantem jednoho z nich dojel v Grand Prix ACF v Tours pátý.

Šest válců a devadesát koní

V roce 1930 představil Voisin typ C23 (17 CV) s třílitrovým (2994 cm3) šestiválcem. Ve skutečnosti měl výkon až 90 k (66 kW) při 3000 otáčkách. Stačilo mu to k dosažení stotřicetikilometrové rychlosti, na první polovinu třicátých let tempu více než dostatečnému. Na svůj masivní rozvor 3,2 m byla auta poměrně krátká (4,48 m), na šířku měřila 1,6 m a jejich hmotnost se pohybovala kolem 1,4 tuny. Produkce skončila v roce 1936 s 355 exempláři na kontě. Voisiny pochopitelně nebyly nijak levné, automobilka si dala záležet na kvalitě a stavěla je opravdu ručně. Aby přežila hospodářskou krizi, koupila navíc licenci od belgické Imperie. Přesto však zmíněné číslo představovalo obchodní úspěch.

Na rozdíl od konkurence Voisin nevyráběl pouze podvozky, které si pak klienti nechali „obléknout“ u specialistů. Karosářům prostě nevěřil, byl si vědom vysokých konstrukčních i kvalitativních standardů svých „dítek“, navíc si určitě zasloužila výstřední „šaty“ z jeho pera. Ty do značné míry inspiroval architekt Le Corbusier svými kubistickými stavbami.

Pro thajského prince?

C23 v různém provedení přežilo dodnes jen 15 kusů. Ten s výrobním číslem 47001, který se objevil v aukční nabídce RM Sotheby's, je první, maximálně druhý v pořadí, jenž opustil Voisinovu továrnu v Issy-les-Moulineaux. Ač historické automobily mívají mnohdy velmi dobře zmapovaný „životopis“, u něj to neplatí. Existuje dobová fotografie z padesátých let minulého věku, která na rubu tvrdí, že patřil siamskému princi Birovi.

Legendární privátní pilot, člen královské dynastie, která stále vládne dnešnímu Thajsku, závodil hlavně v Anglii. Po druhé světové válce se výrazně zapsal i na mezinárodní scéně, zasáhl dokonce do prvních ročníků světového šampionátu formule 1 a sbíral i body. Ještě předtím startoval v legendární Velké ceně Československa 1949 v Brně na Maserati 4CLT/48, všechny vozy jeho týmu (i předválečné britské ERA) používaly modro-žlutou kombinaci. Problém je ten, že nikde neexistuje žádný další relevantní zdroj, který by vlastnictví popisovaného Voisinu C23 tímto rychlým asijským aristokratem potvrzoval.

Renovace

Z Británie se voisin dostal do Nizozemska, v letech 1985-1992 odpočíval v leteckém muzeu v Soesterbergu. Pak patřil bratrům Meijerům z Wassenaaru, předměstí Haagu. Druhý ze sourozenců, který získal vůz po bratrově smrti, investoval v období 2005-2008 160 tisíc eur do jeho kompletní renovace. Obnovit potřebovala mechanika, chromované i niklované díly a v neposlední řadě rovněž interiér.

Čalounění bylo v dezolátním stavu, dochované části ovšem posloužily k vytvoření kopií původních vzorů, překvapivě se tak nestalo v zemi tulipánů, ale ve Francii. Lak dostal na starosti specialista Martin Dijkhof, Motor přežil léta bez úhony, samozřejmě i ostatní použitelné díly prošly pouze vyčištěním a zprovozněním, aby zůstal vzácný vínovo-černý klasik s pro značku typickými plnými diskovými koly co nejpůvodnější.

Uzavřená čtyřdveřová C23 Lumineuse v luxusním provedení „conduite intérieure“ je zvláštní i prvky vně vozu. Zavazadel na dlouhé cesty si posádka mohla vzít dost, kromě obřího kufru na zádi před dvojicí rezervních kol se dala umístit také do dalších uzavíratelných úložných prostor vpředu na blatnících. Opravdový klenot!

Levný není

RM Sotheby's vydraží tento vůz v Essenu ve dnech 11.-12. dubna 2019. Není to poprvé, co se v posledních letech objevil v aukci, na pařížském Rétromobile 2014 byl v katalogu síně Bonhams. Aukční rozmezí tentokrát konkurenční prestižní společnost stanovila na 300-400 tisíc. Samozřejmě v eurech, jak jinak? Tato částka odpovídá zhruba 7,8-10,3 milionům korun. Sběratelé klasických aut moc dobře vědí, co jsou voisiny zač. A současné ceny tomu odpovídají. Pochopitelně najdeme spoustu podstatně mladších aut i těch moderních, které stojí násobky...

Foto: Tim Scott/RM Sotheby's, Bonhams

Související články

Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku