Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Volvo vyvíjí karoserii, která v budoucnu nahradí Li-Ion akumulátory

Jan Mička
Diskuze (31)
Volvo společně s několika dalšími institucemi vyvíjí revoluční karoserii, která v budoucnu dokáže nahradit lithium-iontové akumulátory.

Vývoj revolučního materiálu začal v roce 2010 a v současnosti se testuje v podobě dvou dílů karoserie Volva S80. Základem jsou klasické karbonové pláty, mezi kterými jsou sevřeny nanobaterie a superkondenzátory. Z tohoto sendviče může být vyroben prakticky jakýkoliv díl karoserie, čímž se oproti klasickým plechům významně sníží celková hmotnost vozu.

Vývoj je směřován tak, aby nahradil v současnosti používané lithium-iontové akumulátory. Ty sice ještě pár let poslouží, technologie se však musí posunovat dál. Nový systém je navíc podle Volva efektivnější a nedochází u něj ke ztrátě kapacity díky absenci jakékoliv chemické reakce. Dobíjet bude možno klasicky z domácí sítě nebo rekuperací kinetické energie.

Inženýři Volva tvrdí, že pokud by byla karoserie zkušení S80 celá tvořena novým materiálem, mohl by vůz na jedno nabití ujet až 130 kilometrů a jeho hmotnost by byla asi o 15% nižší. Zatímco u současně vyráběných elektromobilů s podobným dojezdem trvá opětovné nabíjení akumulátorů okolo čtyř hodin, zde by se potřebný čas citelně zkrátil.

O skutečnosti, že systém skutečně funguje, vypovídají dosavadní informace z vývojového centra. Karbonová vzpěra, která byla instalována pod kapotu Volva S80, totiž dokáže s přehledem nahradit akumulátor potřebný k chodu systému Start/Stop. Otázkou však zůstává, zda je karbonová krusta skutečně nutná. Z našeho pohledu se tím totiž pouze zvedá cena jednotlivých dílů karoserie, což úspora hmotnosti mnohdy nevyváží.

Jan Mička
Diskuze (31)
19. 10. 2013 23:25
Re: karbon
Typický pohľad človeka-laika. Tá strecha je plocha, čo musí spĺňať estetické požiadavky, požiadavky na životnosť, stálosť, presnosť, pevnosť, bezpečnosť, akustiku. Možno som ešte niečo zabudol.
Avatar - Chuck Norris
18. 10. 2013 22:39
Re: 8-s
keci jsou to co píšeš ty a názor na to vidíš sám v tvém hodnocení... kolik myslíš že je v české republice lidí co jsou ochotni si koupit auto které má životnost pohoného ústrojí 200tis km? velice málo... ale ano najde se pár lidí co má peníze na nové auto a to po 100-150tis km prodají.. ale podívej se kolik lidí si je schopno koupit nové auto a kolik lidí jeté takže z tvého pohledu mejma očima by to vypadalo že si průměrný čech koupí takové auto se 150tis km a po najetí 50tis km by se musel smířit s tím že (mimo to že dojezd tou dobou už bude úplně jiný) bude muset zanedlouho dost možný vysypat z kasičky dosti peněz za novou baterii protože jinak to auto ani neprodá... dnes jsou prostě klasické spalovací motory stále nesrovnatelně dostupnější a i přes svou složitost levnější na provoz... pokud tvé názory živí mj. i pořady jako byl ten který vytvořil německý DW o elektrických autech jak jsou utlačovaná ze strany nadnárodních korporací tak jsi naprosto zaslepený protože opak je v tomto pořadu pravdou- celý pořad byl zaplacený lidmi z okolí elektroaut... co se týče nějakých budoucích technologii respektive modelů tak bych zapomněl na nějakou teslu která má systém pohonu opravdu katastrofický a zaměřil se na také krachující Fisker anebo na BMW I3 které co se záruk a použitých materiálů už zdá být zajímavý i z hlediska druhého majitele.
Avatar - Chuck Norris
18. 10. 2013 22:30
Re: karbon
velice zajímavý čtení.. děkuji za zvětšení obzoru... carbon je evidentně složitější než se tváří v reklamách na dokonalost....
Avatar - Chuck Norris
18. 10. 2013 22:27
Re: 8-s
tvoje pojmenování antidiesel a fanatická propagace nějaké krachující tesly je více nežli vtipná :-)
18. 10. 2013 19:41
Re: karbon
Vidím, že máš o problematike len veľmi hmlistú predstavu, počítaš čísla ako naši projektoví manažéri... Ale ono to vyzerá trochu inak.

Karbónový cyklorám môže stáť 100 € ako píšeš, a kľudne 10-násobok. Dosť záleží na tom, či si dáš robiť vývoj, alebo nie. Ďalšia vec je, akú kvalitu požaduješ. Materiál totiž môže stáť 25 € štvorcový meter, ale aj 120 €. Počítal niekto aj pevnosť? Hrúbka karbónu môže byť 0,8, ale aj 3 mm, dve vrstvy tkaniny, ale aj 5. Ďalšia vec - živica. Opäť pomerne veľké cenové a kvalitatívne rozpätie.
Forma - môže byť napríklad z umelého dreva, duralu, karbónu, ale aj ocele. Pri 100 ks by som volil hliník alebo skôr karbón, pretože umelé drevo je veľmi nestále a najmä neznáša dobre teploty, pri ktorých sa karbón vypeká (čo je v závislosti na type materiálu zväčša od 40 do 120°C) a kvalita by po pár kusoch šla rapídne dolu - výroba ďalších foriem by bola nákladnejšia ako použitie duralu alebo karbónu. Formu z ocele by si nezaplatil, je náročná na výrobu.
Orez, lepenie - záleží na použitej technológii a tvare rámu, koľko a ako bude treba hotový kus orezávať - robia to väčšinou cnc-stroje. Hotový rám treba zlepiť a tiež je potrebné vlepiť montážne prvky, ktoré musia mať určitý tvar aj hrúbku a vyrábajú sa zvlášť.
Všetko dohromady, keby mi dali ponuku na karbónové cyklorámy ako píšeš, bol by som veľmi-veľmi opatrný. Neverím, že za takú cenu sa dá solídny cyklorám z karbónu spraviť - viac stojí len samotný materiál.

Čo sa týka automobilových dielov, navyše pohľadových, situácia je ešte kvapku odlišná. Obrovský dôraz sa kladie na kvalitu materiálu a štruktúru vlákna - nesmie mať žiadne chyby jak tkanina samotná, tak ani konečný výrobok. Nesmie mať potiahnuté vlákno, zvlnenú alebo matnú živicu, ani vzduchovú bublinu. Čiže automaticky vyššia cenová kategória. To isté sa týka opracovania - frézovania obvodu, otvorov, vŕtania dier. Lepenie - málokedy sa taký diel skladá z jedného kusa a pretože sa nedá zvárať, ani sa montážne prvky nedajú "zalaminovať", tak sa lepia. A je to riadny kumšt, nároky na presnosť, pevnosť a stálosť sú vysoké. To platí aj pre karbón samotný, z formy sa vyberá ešte teplý a pri nesprávnej manipulácii alebo pri malej odchýlke pri programe vypekania sa deformuje. Preto sa robieva ešte ďalšia operácia, tzv. postcuring, kedy hotový dielec dodatočne získava trvdosť a zbavuje sa napätia.
Na konci sa to celé lakuje a opäť, už pri nižších teplotách vypeká. Zmätkovosť je vysoká, niekde 10, niekde 20, niekde aj 50% - podľa náročnosti dielu. Z toho vychádzajú vysoké ceny pohľadových karbónových dielov pre automotive. Tých aspektov je ešte viac, ale nechcelo sa mi to tu všetko písať. Ale ber v úvahu, že povedzme za karbónový späťák môže dať automobilka 200-400,-€, domontujú "vnútornosti" a následný predaj hoci za 800,-€ v opcii nie je nič zvláštne.