TEST VW Passat CC 2.0 TDI – Co civíte?

Začněme tedy u poněkud matoucí zkratky – zatímco zbytek automobilového světa používá „CC“ víceméně jednotně jako označení pro coupé-cabriolet, ve Wolfsburgu jej překládají jako „comfort coupé“. Zatímco kupé před námi nestojí ani náhodou a druhé písmenko tak můžeme brát jen jako přání, nad slovem „komfortní“ se sluší zamyslet – souvisí totiž s celým pojmenováním vozu.

Nevíme, kolik bezesných nocí strávil marketing nad pojmenováním tohoto vozu, zcela jistě mu ale nezávidíme. Pro zcela nové pojmenování hovořila nepochybně potřeba nového modelu, který by především firemní klientele značky nabídl něco „nad“ Passatem. Druhý, neméně silný názorový proud poukazoval na nepopiratelnou vnější, vnitřní i technickou podobnost s Passatem a především na sílu jména tohoto modelu. Výsledek je tedy nutným kompromisem a bude zajímavé sledovat, jaký bude mít vliv na zájem o vůz.

Exteriér: Volkswagen, za kterým se otočíte

Jestli se Volkswagenu něco hodně povedlo, je to nepochybně exteriér vozu. Agresivní příď přecházející v až italsky štíhlý a elegantní profil je devizou, která posouvá tento vůz od klasického Passatu mnohem dál, než jak by napovídal rozdíl pouhých dvou písmen. Kdyby výrobce prezentoval vůz jako zcela nový model, exteriér by tomuto sebevědomí razil cestu k nezpochybnění. Vskutku se nestává často, aby se za produktem s logem VW otáčeli lidé na chodnících i v okolo jedoucích autech. Odkazy na Mercedes-Benz řady CLS vzal čert, tohle je prostě nejelegantnější Volkswagen od doby Brouka. K dokonalosti bychom možná preferovali méně fádní záď, ale individuální vkus náš názor stejně zašlape do země, takže není co řešit.

vw passat testy kupe strednitrida

Interiér: passatovská klasika

Interiér dává zase na první pohled najevo, že pojmenování vozu je svázáno s pravdou až nadstandardně. Většina palubní desky a řidičova okolí je včetně skvěle čitelných přístrojů přesnou kopií passatovské klasiky, několik málo změn ji ale posouvá k pocitu, že skutečně platíte za kvalitu: redesign ovládání ventilace se velmi povedl, tříramenný volant s dobře dostupnými ovladači k charakteru vozu sedí a imitace hliníku je zatím nejpovedenější, jakou jsme kdy v autech viděli.

Zdaleka největší nadšení ale budí přední sedadla – kožené potahy s viditelnými švy interiéru jen prospívají, je to ale jen začátek. Skvělý je nejen obecně nižší posaz, ale především tvarování sedáku a opěradla s lehkými bočními oporami. Když přičteme velmi dobře tvarovanou opěrku hlavy a nulovou únavu zad po dlouhé jízdě, máme před sebou kandidáta na sedačku roku. Nastupování bezrámovými dveřmi je na všechna sedadla pohodlné, vpředu vzdor nižší stavbě vozu ani řidič dlouhán neleští hlavou strop. Vzadu už je poněkud hůře: nekompromisnost čtyřmístného uspořádání dokazuje středová schránka mezi samostatnými sedáky, víc ale vadí jen 930 mm výšky nad sedadlem. I přes vybrání v sedáku i ve stropním čalounění je tak prostor pro hlavu poněkud omezen, útěchou posádce ve druhé řadě ale mohou být opět nadprůměrná sedadla, překvapivě také s příjemnými bočními opěrami.

vw passat testy kupe strednitrida

Přístup do zavazadelníku je příjemný – po stisknutí tlačítka na dálkovém ovládání nebo ve výplni řidičových dveří se zadní víko nejen odjistí, ale i zcela otevře. Objem 452 litrů není oproti 482 litrům klasického Passatu sedan na první pohled nijak oslnivý, lze jej ale zvětšit sklopením zadních opěradel, dělených v poměru 2:3 nebo jen otevřením otvoru pro lyže. Vnitřní výška zavazadlového prostoru 450 mm je na třídu sedanů dostatečná, délka 1180 mm, respektive 1960 mm se sklopenými zadními opěradly.

Motor: passatovská klasika podruhé

Pod kapotou slouží nejuniverzálnější ze všech volkswagenovských motorů, čtyřválcový turbodiesel se standardním filtrem pevných částic a maximálním výkonem 103 kW. Pracant, kterého najdeme kromě všech myslitelných koncernových značek například i u Chrysleru, Dodge nebo Mitsubishi, se zde prezentuje jako první naftová motorizace, s nadstandardním odhlučněním a důrazem na nízkou spotřebu. Ta se během 800 km trvajícího testu s čtvrtinovým podílem městského provozu ustálila na šestilitrové hodnotě. Startování zasunutím klíčku do štěrbiny vedle volantu je poněkud zdlouhavé, u tohoto vozu se ale s rychlými odjezdy z místa činu nejspíš nepočítá. Jinak rychlé řazení s krátkými drahami bylo trochu znesnadněno odpory kolem neutrální polohy, řízení poskytovalo zpětnou vazbu sice nenapadnutelně, leč okolo přímého směru byly reakce na pohyby volantem přece jen pomalejší. Což není chyba, ale vlastnost, daná nastavením u všech Passatu a jak jsme zjistili, bezezbytku převzatá i do tohoto vozu.

vw passat testy kupe strednitrida

Čímž se dostáváme k jízdě: Ačkoli siluetou by mohlo auto evokovat větší chuť k dynamice a výrobce tento názor podporuje, v praxi se svezení od klasického sedanu neliší téměř vůbec. A opět: není to špatně, je to vrozenost. Pokud tedy řidič zlákán marketingem hledá v Passatu CC více sportovní podpory, nedojde o nic dál, než k možnostem daným vyššími motorizacemi a případnými elektronickými pomocníky.

Pokud jde o nadstandardní výbavu, užívali jsme si ve voze téměř výhradně tu, která je dostupná i v klasických Passatech. O tom, jak funguje hlídač jízdy v jízdních pruzích (který nejen že řidiče vzbudí, nakopne a snad i poleje vodou, zatímco sám srovná auto do žádaného směru), adaptivní regulace podvozku se třemi režimy nebo čerstvě superbovská motorizace 3.6 FSI se šestistupňovým DSG a pohonem 4x4 se tedy dočtete možná někdy jindy.

vw passat testy kupe strednitrida

Závěr

Popravdě, ač se stejnou technikou, je Passat CC natolik svébytný, že bychom samostatný název nepovažovali za klamání zákazníka. Z pohledu výrobce jde nepochybně o levný způsob, jak založit na úspěch, zákazník zase dostane nadstandardně elegantní auto, od kterého ale nemůže chtít jízdně víc než od Passatu. Když to přijme, bude za hvězdu.

Plusy

• Vnější design
• Motor, jeho spotřeba a odhlučnění
• Sedadla
• Možnosti příplatkové výbavy

Minusy

• Název
• Místo na výšku na zadních sedadlech
• Ceny příplatkové výbavy