Výroba aut v Maroku: Dacia made in Afrika

Kdo by si představil sluncem spálenou pustinu, kde se prohánějí jen padesát let stará auta nebo karavany oslů či velbloudů, byl by zklamán. Tanger, přístav u Atlantiku na dohled od Španělska či Gibraltaru, je plný aut, a to i nejnovějších. Všude se staví hotely, sídliště, silnice – alespoň v příbřežních oblastech země zažívá boom. Stejně tak výroba aut – Maroko má sice tradici už od roku 1928, kdy se začaly montovat renaulty v Casablance, nový dech však v tomto africkém království nabrala v roce 2010. Tehdy se v kopcích kousek od Tangeru začal na zelené louce stavět moderní komplex francouzské automobilky Renault, který zahrnuje nejen kompletní výrobu automobilů, ale také výcvikové středisko pro zaměstnance. Vše podle nejnovějších standardů a metod – bezodpadovým využíváním vody a nízkými emisemi CO2 počínaje a moderními metodami praktické výuky pracovníků konče.

K produkčnímu komplexu, který loni v únoru slavnostně otevřel marocký král Mohammad VI., se z přístavu dostanete po moderní dvouproudé silnici. Nepřehlédli jsme, že v blízkosti továrny parkuje nepřeberné množství zaměstnaneckých vozů. Méně movité pracovníky dovážejí firemní minibusy. Nikoho asi nepřekvapí, že jde většinou o renaulty.

Hledej rozdíly

Výroba aut v moderních světlých halách začíná v lisovně, kde se z plechů lisují komponenty karoserií, které se poté svařují. Hotové díly směřují do lakovny, následuje kompletace a samozřejmě velmi důkladná výstupní kontrola. „Jsme na stejné úrovni jako kdekoli v Evropě,“ říká ředitel tangerské továrny Tunc Basegmez. Místní specialitou je úplná destrukce dvou náhodně vybraných aut týdně – posuzuje se tak kvalita práce a zjišťují místa, kde se dá na kvalitě ještě přidat.

Auta v Tangeru vyrábějí stále většinou muži, ale ženy nejsou žádnou výjimkou. A jak vypadá symbióza moderní výroby a místních tradic? Všechno funguje. „Zaměstnanci mají každou směnu kromě standardních přestávek nárok i na dvě tři nerušené modlitby,“ vysvětluje ředitel Renault Maroc Jacques Prost. Vyhovuje to naprosté většině Maročanů, i když po postním měsíci ramadánu se na svá místa nevrátilo několik desítek pracovníků, kterým nejspíš scházel tradiční způsob života.

Učňovské školství netřeba

Produkce se však ani tak nezastavila, koneckonců v areálu je velké tréninkové středisko s názvem Vzdělávací institut pro potřeby autoprůmyslu. Líbilo se nám, s jakým zaujetím se zájemci o místo intenzivně učí svoji budoucí práci – od řízení ještěrky či elektrovozíku na tréninkové dráze přes montování, svařování, kytování či lakování až po kompletaci auta. Nejdříve jednotlivé operace, pak na sebe navazující celky. Proškolí se tu 52 lidí týdně.

Na dohled od Gibraltaru

Největší dojem na nás ale udělal přístav, odkud v Tangeru vyrobená auta vyrážejí do světa. Automobilka Renault tu na ploše 14 hektarů, které dostala

od marocké vlády, vybudovala vlastní přístavní kapacity s přístupem po moderní železnici nebo dvouproudé silnici. Každý den do obrovských kontejnerových lodí najíždějí stovky dacií, jež míří nejen do Evropy a Afriky, ale také do Asie nebo přes Atlantik.