Vyzkoušeli jsme službu, kdy si můžete sami zdemolovat auto

Ruce mi pořád brní, vlastně celkově se nemůžu hnout. Přemýšlím, jak článek vůbec sesmolím. Demolice auta na vlastní kůži mě zdemolovala. „Až sem půjdete příště, už odhadnete, kam správně a efektivně třísknout,“ běží mi v hlavě věta Ondřeje Macháčka, muže ze služby Rozmlať to!, kterou utrousil po mém hodinovém řádění na vrakovišti v Králově Dvoře. Odpověděl jsem mu, že své počínání při další návštěvě vyšperkuji. Netušil jsem, že se na značky vrátím už za týden. „Tomáši, moc mě to mrzí, ale fotky se mi ztratily,“ šeptá zklamaně do telefonu ještě ten večer po akci fotograf Jirka Pekárek.

Řídí největší demoliční bagr v Česku: Vím, kam střihnout, aby to padalo

Zapalování ohňů?

Byť stále ještě rozlámaný, vracím se následující neděli sebevědomě na locus delicti: přesně vím, jak a kam bacit!

Na místě dostávám povinnou výbavu – štít na obličej (podobný tomu, co v éře covidu nosí kadeřníci), rukavice a sadu zbraní k uměřenému chuligánství: od baseballky přes palici s lešenářskými trubkami až po krumpáč. Jsem tu opět sám. „Účastníků na jedno auto může být až půltucet. Většinou k nám jezdí skupinky zahraničních turistů z Anglie, Německa a Francie,“ poznamenává Macháček. Kéž by jich do Králova Dvora doráželo víc – na předměstí Paříže by si pak nemuseli vybíjet vztek na vozidlech, jež stále někomu slouží, přemýšlím nahlas. „My však nedovolujeme auto zapalovat,“ dodává se skrytým úsměvem Ondřej. Jinak se zdejšímu autoraubířství v podstatě žádné meze nekladou.

Svět motorů 02/2021

Desítky bodnutí

Na připraveném modrém kombíku zbaveném provozních kapalin startuji povolené běsnění podle následujícího receptu: baseballovou pálkou trefuji boční okna, načež salva tisíce střepů kropí zem, sedačky v interiéru a málem i objektiv dokumentujícího fotoaparátu. „Vyletněnou“ astru si vzápětí beru do parády krumpáčem. Zabodávám hrot do pneumatik, ty ucházejí a já další bodnutí coby bonus uštědřuji bočním dveřím. Automobil pomalu začíná být děravý jak crocsy. „Berte v úvahu, že za chvíli z něj stejně bude kostka jeden krát jeden metr. Tak se neupejpejte a pořádně se do toho opřete!“ povzbuzuje mě Macháček.

Víte, jak správně vyplnit záznam o dopravní nehodě?

Otevírám kapotu, v dlani třímám desetikilovou palici a drtím, co mi přichází pod ruku. Projektily nešetřím ani nárazník, tentokrát ovšem za pomoci lešenářské trubky. Aby mi to šlo lépe od ruky, nechávám si z reproduktorů pustit hudbu. Agresivní balkánský rap střídá Gottův song „Dám dělovou ránu“, já po střeše skáču s pálkou a při napřáhnutí na přední sklo si zpívám do rytmu „bum, bum, bum, bum“. Prvotní ostýchavost je v trapu, zásah bodcem schytávají rovněž zrcátka. Jejich dekapitaci vzápětí zakončuji trubkou.

Ondřej Macháček, Rozmlať to!

Jak člověka vůbec napadne taková služba?

Lidé požadují extrémní zážitky. My jsme začínali v roce 2016 s ničením kanceláří. Lidé asi chtěli vypnout a docela si to oblíbili. Když to fungovalo, posunuli jsme to dál na auta a domluvili se s vrakovištěm v Králově Dvoře.

Na kolik demolice auta vyjde?

Na necelých pět tisíc korun. Poté si můžete s autem dělat v podstatě všechno. Jen ho nesmíte zapalovat.

Platí i další omezení?

Zákazníci mají hodinový limit, může jich být maximálně šest, musí mít ochranný štít, rukavice a po dobu demolice je zakázána konzumace alkoholu. Na celý průběh vždy dohlíží náš člověk.

Je možnost vybrat si konkrétní typ automobilu?

Snažíme se vyjít lidem co nejvíc vstříc, ale nabídku úplně neovlivníme. Například se škodovkami kvůli náhradním dílům bývá problém.

Podruhé na startu destrukčních závodů v Přelouči: Nestačil jsem se ani pomodlit

Kdo je vaším typickým klientem?

Většinu tvoří zahraniční turisté, kteří přijedou do Prahy na rozlučky se svobodou nebo oslavy a chtějí se jednoduše bavit. Demolice vozidla patří mezi jednu z činností, které v Česku absolvují.

Češi nechodí?

Až teď v období koronaviru se to mění. Najdou se i tací, kteří přijedou úplně sami bez party a šedesát minut do toho řežou.

Co čeká auto po skončení demolice?

Ekologická likvidace. Demolice na vlastní kůži představuje pouze mezikrok před jasně danou „smrtí“. Není třeba mít špatné svědomí.