Zemřel Osamu Suzuki, automobilce přinesl její největší výhodu
Minulý týden zemřel Osamu Suzuki, manažer, který stál čtyři dekády v čele stejnojmenné automobilky. Ta poslední roky, stejně jako celý automobilový průmysl, tápe kudy dál.
Osamu Suzuki, který se dožil 94 let, nebyl potomkem zakladatele firmy vynálezce Mičia Suzukiho. Začínal jako bankovní úředník a do rodiny se přiženil. Protože měl Mičio Suzuki jenom vnučky, a tedy mu chyběl mužský následník, stal se jím podle japonských tradic Osamu, který převzal i nové příjmení.
V roce 1958 do automobilky nastoupil a mezi lety 1978 a 2021 stál přímo v jejím čele, nejprve jako generální ředitel, později jako předseda představenstva. Stal se tak nebývalou stálicí v automobilovém průmyslu.
Za jeho vedení se stalo to nejdůležitější, z čeho firma těží dosud. Povedlo se mu dohodnout s indickou vládou a vytvořit společný podnik Maruti Suzuki. Indickému trhu vozy Suzuki dlouho naprosto dominovalo a dodnes si drží významný podíl. Podobně se mu podařilo vytvořit silnou pozici na dalších asijských trzích. Tomu kromě legendárních diplomatických schopností Osama Suzukiho pomáhalo i to, že se firma zaměřovala na menší a dostupnější vozy a samozřejmě na motocykly. Mělo proto zemím s nižší kupní silou co nabídnout.
Za Suzukiho se tak z malé japonské firmy stával globální hráč s výrobními závody v mnoha zemích. Jsou ale věci, které se příliš nedařily. Tou první je hledání partnera, tou druhou snaha vykročit i k větším vozům.
Suzuki je v automobilovém světě velmi atraktivní nevěsta. Má významný podíl na japonském a indickém trhu, tedy tam, kam se západní automobilky snaží dlouhodobě dostat. Historicky má dobré pozice na trzích jihovýchodní a jižní Asie. Nejdříve o partnerství stál General Motors. Spolupráce začala už v osmdesátých letech a Suzuki otevřela dveře na evropský trh a některé jeho modely se začalo GM prodávat pod značkou Geo v USA. V Evropě byl příkladem spolupráce třeba Opel Agila.
Hlubší aliance s GM měla ale vzniknout až v roce 2007, jenže tehdy přišel Volkswagen, kterému se japonská firma s významným asijským podílem také hodila. Suzuki dalo nakonec přednost německému partnerovi. Ani tento vztah ale nevydržel. Skončil tím, že Suzuki si stěžovalo, že Volkswagen nespolupracuje, a ten naopak z téhož vinil Suzuki. Čistě z pohledu byznysu by partnerství těchto značek bylo ideálním a obě firmy by se mohly skvěle doplňovat, ale zkrátka to nedopadlo.
Osamu Suzuki ale v silně konkurenčním automobilovém byznysu dál hledal vhodného partnera. Před pěti lety volba padla na Toyotu. Výsledkem této spolupráce je třeba to, že na českém trhu jsem hned dva modely Suzuki jen přeznačené toyoty. Ještě výraznější je to na indickém trhu, kde si naopak Toyota půjčila několik modelů tam dominantního Suzuki. Jak toto partnerství dokáže ukáže až čas.
Toyota by ale mohla pomoci vyřešit slabinu Suzuki v podobě absence větších modelů. Pokusy prosadit se ve vyšších třídách v minulosti zpravidla nevyšly. Zmínit lze třeba sedan Kizashi. Orientace na menší vozy vedla před dvanácti lety k opuštění amerického trhu.
Do budoucna může být u Suzuki problémem i to, že svůj první elektromobil firma představila teprve před pár týdny a je tak otázkou, zda si i na automobilovém trhu dalších dekád udrží stávající podíly. Klíčové je to hlavně na indickém trhu, kde má vláda s elektromobilitou větší ambice než třeba Japonsko.
